Guard me, please! - 9. kapitola

9. prosince 2012 v 15:18 | Tessee |  Glee Fanfiction - Guard me, please!


... Čím víc lidí jim to řeklo, tím víc měl nutkání vybuchnout a zakřičet, ať už proboha mlčí, protože to se nikdy doopravdy nesplní. ...

AN: Já vím, mělo to tu být už včera... ale tak jeden den zpoždění není tolik... co? Smějící se


9
V den módní přehlídky byl Kurt tak nervózní, že se probudil ještě za tmy. Blaine, ještě v polospánku, se ho snažil přesvědčit, aby si ještě odpočinul, protože ho čeká náročný den. A taky, což mu ale samozřejmě neřekl, ještě nechtěl, aby se modrooký muž vymanil z jeho náručí. Ale Kurt nechtěl o spánku nic slyšet a přes všechno přemlouvání opustil postel a šel si dělat snídani. Blaine se k němu přidal o hodinu později, když začalo svítat a on stejně nemohl pořádně usnout, protože už vedle sebe neměl ono příjemné lidské teplo, na které už si tak zvykl. Oba dva muži si společně vypili kávu, Kurt už druhou to ráno, a na chvíli si povídali o něčem jiném, než o přehlídce, což bylo za posledních pár dní nejčastější téma jejich rozhovorů. Blaine byl rád, že je Kurt úspěšný, ale člověk se může bavit o módě jenom určitou dobu, než ho to začne nudit.
Zbytek dne, než se oba dva museli přesunout na místo přehlídky, strávil Kurt přípravami a vyšilováním a Blaine jeho uklidňováním, že to všechno dobře dopadne, protože nad těmi modely strávil tolik času, že není možné, aby je všichni nemilovali. Modrooký návrhář o tom, jako vždycky, pochyboval, ale už se s tím nedalo nic dělat. V hloubi duše byl nesmírně šťastný, že má Blaina neustále při sobě, protože ho kudrnatý agent svým způsobem uklidňoval.
Když konečně přišel čas odebrat se na přehlídku, oba dva muži si vzali své obleky, jež byli mimochodem také Kurtovou prací, s sebou, aby se mohli převléknout až těsně před začátkem oficiální akce, a stejně, jako vždycky, se vydali Blainovým autem na místo.
Jelikož musel být Kurt v průběhu akce v zákulisí, aby mohl pomoct modelkám se svými modely a Blaine ho nesměl spustit z očí, bylo zařízeno, že bude kudrnáč působit i zde jako ochranka. A tak spolu mohli oba dva muži strávit veškerý čas během příprav i během samotné přehlídky, což modroočkovi opět pomohlo uklidnit jeho nervy a vyšilování. Když jeho první modelka vyšla na molo, držel ho Blaine pevně za ruku a ujišťoval ho, že všichni v sále jeho model zbožňují. Kurtovi bušilo srdce tak, jako ještě nikdy. Částečně proto, že to byla jeho návrhářská premiéra, ale možná i proto, že muž, kterého tajně miloval, ho v tuhle velkou chvíli držel za ruku a byl mu oporou. Tak trochu si přál, aby i na konci, když společně s modely, modelkami a dalšími třemi návrháři, kteří ten večer představovali své oblečení, mohl jít Blaine s ním. Neskutečně se mu třásla kolena a měl pocit, že každou chvíli omdlí, ale nadšený potlesk, který zněl na jeho počet mu dodal trochu odvahy a on si konečně dovolil doufat, že se lidem jeho návrhy možná snad i líbily.
Po přehlídce se konala velká párty, na které se sešlo spousta důležitých lidí, kteří se pohybovali v módním průmyslu. Kurt po nějaké době ztratil přehled o tom, kolik lidí už mu gratulovalo k úspěchu a z jeho tváře nemohl zmizet úsměv. Blaine byl stále po jeho boku a držel ho za ruku. Oběma mužům bylo nesčetněkrát řečeno, jak jim to spolu sluší a jaký jsou dokonalý a krásný pár. Kurt se vždycky usmíval, ale trochu ho to rozčilovalo. Tolik si přál, aby to byla pravda. Čím víc lidí jim to řeklo, tím víc měl nutkání vybuchnout a zakřičet, ať už proboha mlčí, protože to se nikdy doopravdy nesplní. Ale naštěstí si zachoval profesionální tvář a úsměv a pokaždé slušně poděkoval.

Blaine stál u baru, čekal, až mu barman připraví drinky a sledoval, jak Kurt na druhé straně místnosti s rozzářeným úsměvem konverzuje s ostatními návrháři, když k němu přistoupila postarší, velmi elegantně oblečená dáma. Agent si nevzpomínal na její jméno, ale věděl, že je to jedna z těch důležitých dam, které chtěl Kurt tolik oslnit.
"Váš přítel je velmi talentovaný," řekla sametovým hlasem a s drobným úsměvem. Blaine se na ni otočil a také se usmál.
"To je," řekl.
"Musíte na něj být pyšný."
Blaine se zadíval přes místnost na modroočka. "To jsem," usmál se, když Kurt udělal jeden z jeho nejroztomilejších výrazů. Žena vedle něj se trochu zasmála.
"Vy dva jste krásný pár. Když se dívám na váš obličej, je vidět, jak jste zamilovaný," podotkla a Blaine se na chvíli zarazil. Opravdu to na něm bylo tak vidět? Opravdu do něj byl zamilovaný? Ano, agent věděl, že k němu má city, ale taky si je zakazoval. Protože... přece bylo ještě brzy... pořád ještě nemohl zapomenout na Marka... že? Znovu se zadíval na Kurta a stejně jako vždycky se mu rozbušilo srdce. Tak, jako když večer usínal v jeho náručí, tak jako když ho chytil za ruku, tak jako když se na něj usmál. Blaine cítil, jak se mu do očí derou slzy a rychle zamrkal, aby je zahnal. Pak se otočil na ženu vedle sebe a s úsměvem tak velkým, že mu zářil celý obličej, jí odpověděl: "To jsem. A moc."
"Tak doufám, že vám to vydrží," usmála se zase, trochu mu stiskla paži a odešla se družit jinam. Blaine, stále ještě trochu rozhozený ze svého prozření, popadl sklenice s drinky, které mu barman už před nějakou chvilkou postavil na bar a vydal se za modroočkem.

Přibližně o hodinu později Blaine cítil, jak Kurt začíná být trochu nepříjemný a naštvaný. Netušil sice proč, ale zřejmě to bylo únavou. Unavený Kurt byl vždycky na lidi trochu nepříjemný. A tak mu navrhl, že bude nejlepší se vydat pryč. Tak trochu předpokládal, že bude modroočko proti, protože je tu přeci spousta důležitých lidí, se kterými je ještě potřeba mluvit, ale k jeho překvapení Kurt souhlasil téměř okamžitě.

"Kdyby mi ještě jednou někdo řekl, jak jsme dokonalý pár, asi bych ho praštil," řekl modroočko, když konečně nasedli do auta.
"Ale my jsme, dokonalý pár," podotkl Blaine.
"Každý by byl dokonalý, kdyby to předstíral, Blaine," protočil Kurt oči a agent se zasmál.
"Ok, máš pravdu, jako vždycky. Navrhuju zajít k Rickovi. Neříkám, že ten raut tady nebyl dokonalý, ale mám chuť na pořádný hamburger," prohlásil Blaine.
"Jooo! Prosím," vydechl návrhář a pohodlně se usadil. U Ricka bylo jejich oblíbené bistro nedaleko Blainova bytu. Kurt by nikdy oficiálně nepřiznal, že tam byť jen vkročil, ale ve skutečnosti tam měli ty nejlepší hamburgery a hranolky v okolí.
Blaine zaparkoval před jeho domem a do bistra došli těch pár bloků pěšky. Modroočko se radostně rozpovídal o všem, co se ten večer všechno stalo, koho všechno potkal, co mu kdo řekl, kdo ho pochválil, kdo mu dal jakou nabídku. A Blaine jenom seděl naproti němu, láskyplně ho sledoval a nechápal, jak mu mohlo tak dlouho trvat, než si to všechno plně uvědomil.
Vraceli se společně domů podél malého parku. Šli ruku v ruce, protože už to pro ně bylo tak přirozené, že už si to ani neuvědomovali. Blaine poslouchal Kurtův nadšený hlas a s každým dalším modroočkovým slovem mu srdce čím dál tím víc bušilo a on měl pocit, že každou chvíli vybuchne, jestli mu to konečně neřekne. A když už to opravdu nešlo vydržet, z ničeho nic se zastavil, otočil se k němu čelem a zadíval se mu do očí.
"Kurte, já... já..." chtěl to se sebe dostat, ale najednou, když se podíval přes Kurtovo rameno, si všiml, že na druhé straně silnice stojí podezřelý člověk a rádoby nenápadně je sleduje. Rázem mu spadl úsměv ze rtů a oči se mu trochu rozšířily.
"Kurte, někdo nás sleduje," řekl potichu. Modroočko se chtěl otočit a podívat se tím směrem, ale Blaine ho zastavil.
"Ó můj bože, už je to tady! Co budeme dělat, Blaine? Co když mě teď zastřelí?!" začal vyšilovat. Blaine ho rychle objal a zároveň odeslal Cooperovi rychlou sms, že budou potřebovat posily a přes Kurtovo rameno sledoval pohyb podezřelého muže.
"Neboj se, já nedopustím, aby ti ublížil. Udělám cokoliv, abych tě ochránil, Kurte, cokoliv!" ujišťoval ho a začal se připravovat na útok, který mohl přijít každým okamžikem. Opatrně si vytáhl svou pistoli a nespouštěl oči z podezřelého.

Následující momenty se odehrály tak rychle, že Kurt ani nestačil postřehnout, jak se to stalo. V jednu chvíli ho Blaine držel v náručí a v další chvíli ho od sebe odstrčil a strhla se střelba. Kurt jenom sledoval ze země, kam dopadl, jak muž naproti úzké ulice střílí směrem na Blaina a Blaine zase na něj. Těch ran bylo tolik, že je Kurt nestihl spočítat, ale když najednou agent příšerně zařval a svalil se k zemi, bylo modroočkovi všechno jedno a s nešťastným: "Blaine!" se vrhl k němu. Bylo mu jedno, že v následujících několika vteřinách ho útočník pravděpodobně zastřelí. Jediné, co teď bylo důležité, byl Blaine, který ležel na zemi. "Blaine," řekl znovu uplakaně a naklonil se nad něj. A pak se ozval další výstřel.

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Četl/a jsem 9. kapitolu?

ANO

Komentáře

1 Kat Kat | Web | 9. prosince 2012 v 15:43 | Reagovat

To nám přece nemůžeš udělat, useknout to, když je to takhle napínavý! Tak teď se maximálně těším na pokračování :)

2 Verča Verča | 9. prosince 2012 v 15:57 | Reagovat

To myslíš vážně!!!GRRR!!! Takhle to ukončit...Já jen doufám, že ten další výstřel bude Cooperův, nebo jiného agenta, protože jinak, bude výstřel ode mě! :-D

3 Christy Christy | E-mail | Web | 9. prosince 2012 v 16:23 | Reagovat

:-D Další díl, ale šupem!!! Jinak asi prasknu nedočkavostí :-(

4 Peth Peth | 9. prosince 2012 v 16:43 | Reagovat

Wait... WHUT?!

5 mimi mimi | 9. prosince 2012 v 16:47 | Reagovat

joooo rychle dalsi :D  to je nespravedlivy to takhle ukoncit :-( ale doufam ze se blaine  uzdravi  a ten vystrel bude nekoho jinyho

6 mimi mimi | 9. prosince 2012 v 16:47 | Reagovat

a kdy bude dalsi ?? :-)

7 Tessee Tessee | Web | 9. prosince 2012 v 17:27 | Reagovat

Ha! :-D Už to píšu, už to píšu... 8-)

8 Andílek Andílek | Web | 9. prosince 2012 v 17:28 | Reagovat

ne proboha! chceš mi způsobit infarkt? Docela se daří :D pokráčko rychle

9 mimi mimi | 9. prosince 2012 v 17:42 | Reagovat

a kdy to sem das ?? :D

10 Tessee Tessee | Web | 9. prosince 2012 v 18:19 | Reagovat

[9]: Až to dopíšu, Mimi :D

11 Hviezda Hviezda | 9. prosince 2012 v 19:05 | Reagovat

Ale!! Pomaly sa táto kapitola stávala mojou druhou obľúbenou. Nemohli u Ricka ostať dlhšie? Mne sa tám páčilo. Toto si mi nemala urobiť - veď ja som tam chcela viac toho, čo spolu radi robia alebo veľkú romantickú scénu a nie prestrelku. (Hí! Tu nie je žiadny plačúci smajlík.)

12 LeNa LeNa | 9. prosince 2012 v 19:09 | Reagovat

To si ze mě děláš srandu!!§ To mi nemůžeš udělat :'(

13 Tamuš Tamuš | Web | 9. prosince 2012 v 19:36 | Reagovat

Jsem jediný člověk, co je nadšený, že se tam taky něco děje? Jsem taky jediný člověk, co si myslí, že ten další výstřel byl Cooper a jeho posily? Ano, ano jsem.

P.S.: Můžu si taky střelit? :3

14 Tessee Tessee | Web | 9. prosince 2012 v 19:58 | Reagovat

Tamy střel si, ale na něco neživého, prosím :-)
A jinak hlásím, že další kapitola bude MOŽNÁ ještě dnes večer ;-)  :-D

15 Nicole Damita Nicole Damita | 9. prosince 2012 v 21:09 | Reagovat

Bože nak Kurta aspoň trošku postrelí nak Blaine vyšiluje :-P ale inak to bolo super :-D

16 Peth Peth | 9. prosince 2012 v 21:27 | Reagovat

[14]: MAKEJ! AŤ UŽ TO TU JE!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama