Guard me, please! - 8. kapitola

3. prosince 2012 v 22:48 | Tessee |  Glee Fanfiction - Guard me, please!


... "Copak nemůžu přijít jen tak navštívit svého mladšího brášku?" ušklíbl se. "Teda Kurte, to ti nezávidím, že musíš spát na tomhle příšerném kusu nábytku," dodal. ...

AN: Ano, já vím, trvá mi to! Smějící se Ale zase jsem vám napsala Coopera! Mrkající




8
Všechno bylo zase dokonalé. Práce, kamarádi, rodina, New York, Blaine... Pořád ještě tu byl ten drobný detail, že se Kurt do kudrnatého agenta stále víc zamilovával, i když si to zakázal a navíc jeden idiot v někde v tom obrovském městě chtěl jeho mrtvolu. Ale to se modrooký návrhář snažil si nepřipouštět.
Byl to už měsíc od toho, co se dozvěděl o Markovi a co se ze dvou mužů, co spolu museli bydlet, stali opravdoví přátelé. Kudrnáč se mu otevřel ve všem a Kurt cítil, že mu věří. Strávili nespočet hodin schoulení společně před televizí a sdělovali si své nejtajnější obavy, přání a touhy (až na svoje city jeden k druhému, ovšem). Kurt mu povyprávěl všechno o svém dětství, o své rodině, o svých přátelích z Ohia. Blaine se rozpovídal o svých rodičích, které si sice moc nepamatoval, ale alespoň pár hezkých vzpomínek mu zbylo.
Modroočkova přehlídka se kvapem blížila, a tak začal opět trávit u svých návrhů mnoho hodin, aby je dovedl k dokonalosti. A Blaine ho vždycky, když měl pocit, že už se Kurt málem strhal, vytáhl na nákupy, na večeři nebo jen tak na procházku do Central Parku. A pokaždé, když oba dva večer usínali jeden druhému v náručí, dovolili si jen na malinkou chvíli představit si, že tohle je doopravdy a že takhle to už bude navždy. A pak oba dva zase s povzdechem svoje myšlenky zahnali co nejdál do pozadí a pokojně usnuli.

"Ugh!" zaúpěl Kurt od svého rozdělaného návrhu.
"Co se děje?" zeptal se Blaine.
"Já to nezvládnu, Blaine. Pořád se snažím to předělat, ale pořád to není dokonalé!" rozčiloval se sám nad sebou. Agent k němu přišel a podíval se mu přes rameno.
"Mě to teda přijde více než dokonalé," pokrčil rameny.
"Ty tomu ale nerozumíš," rozčiloval se Kurt dál a mračil se na obrázek před sebou.
"Víš co, dej si na chvíli pauzu. Sedíš nad tím už několik hodin. Není divu, že jsi vyčerpaný," odvětil kudrnáč.
"Já nejsem vyčerpaný," hádal se modroočko, ale když viděl Blainova pozvednutá obočí, povzdechl si. "No dobře, možná, že jsem," zamumlal.
"Pojď, dáme si večeři," navrhl Blaine a šel objednat čínu z jejich oblíbené restaurace.

Později, když už oba dva seděli na gauči a jedli, ozvalo se zaklepání na dveře. Blaine se trochu zamračil. Návštěvy v jeho bytě byly něco velmi neobvyklého. A nejen z toho důvodu, že tam měl momentálně svědka vraždy, ale protože si prostě hlídal svoje soukromí.
"Kdo to může být?" zeptal se Kurt a v jeho hlase byla znát nejistota.
"Nevím. Ale radši zůstaň tady," řekl a šel se podívat, kdo je za dveřmi. Srdce mu trochu bušilo, i když by to nepřiznal. Ale jakmile se podíval kukátkem, oddechl si, zároveň zaúpěl a otevřel.

"Nazdar brácho!" zvolal s úsměvem Cooper a objal svého mladšího bratra. Blaine se vymanil z jeho pevného sevření a pustil ho dál. "Zdravím, Kurte," pozdravil modrookého návrháře a podal mu ruku.
Kurt si oddechl, když slyšel, že se Blaine zdraví s Cooperem. Protože přestože se od chvíle, co se stal svědkem vraždy, ještě nestalo, aby se mu někdo byť jen náznakem pokusil něco udělat, Kurt na to stejně podvědomě pořád tak trochu čekal.

"Čemu vděčíme za tvou návštěvu?" zeptal se Blaine Coopera trochu podezřívavě. "Stalo se něco?" dodal, když si uvědomil, že jeho přítomnost může být i pracovního rázu.
"Ne, co by se mělo stát?" řekl Cooper.
"Jak to vypadá s mým případem? Jste tomu chlapovi alespoň na stopě?" nemohl se Kurt nezeptat. Cooper se na něj trochu omluvně pousmál.
"Je mi líto, ale bohužel nám už několikrát proklouzl mezi prsty. Ale neboj se, je to náš případ číslo jedna," snažil se ho uklidnit, ale Kurt se stejně trochu roztřásl, když si uvědomil, že ten vrah pořád běhá venku. Blaine si toho všiml, posadil se vedle něj a konejšivě ho pohladil po zádech.
"To bude v pořádku. Oni ho najdou," řekl jemně a Kurt se chabě pousmál. Ani jeden z mužů si nevšiml Cooperova vědoucího úšklebku.
"Proč jsi teda tady?" otočil se Blaine na bratra a zeptal se ho znovu. Cooper se nacpal vedle něj a efektivně tak oba dva mladší muže přitiskl k sobě.
"Copak nemůžu přijít jen tak navštívit svého mladšího brášku?" ušklíbl se. "Teda Kurte, to ti nezávidím, že musíš spát na tomhle příšerném kusu nábytku," dodal.
"Kurt spí se mnou v ložnici," protočil oči a pak se on i modroočko začervenali, když si uvědomili, co řekl. "Každopádně, moc často se to nestává, že bys přišel jen tak na návštěvu. V naprosté většině případů máš nějaký velmi konkrétní důvod," snažil se změnit téma. "Tak co to je?"
"Nic. Jenom jsem se přišel podívat, jak se vám tu daří a jestli nemáte ponorkovou nemoc," pokrčil rameny. Pak si všiml, že na konferenčním stolku před ním leží talíř s Blainovou nedojedenou večeří. "To je čína?" řekl nadšeně a bez optání si nabídl. Blaine si jenom povzdechl.
"To byla moje večeře," protočil oči. Kurt mu tak nějak automaticky nabídl z jeho porce a Blaine s úsměvem přijal. A zase si ani jeden z nich nevšiml Cooperova vědoucího úšklebku.
Podobná situace se stala za ten večer ještě několikrát. Cooper zůstal asi hodinu a půl, během které pečlivě sledoval, jak se k sobě oba dva muži mají. Povídali si hlavně o Kurtově práci, protože to bylo téma, které modrookého návrháře spolehlivě odvedlo od myšlenek na to, že se ho někdo snaží zabít. Vášnivě se rozpovídal o svých návrzích a o nadcházející módní přehlídce, která ho čekala, což Coopera překvapivě zaujalo. Blaine byl přesvědčen o tom, že ho zajímaly hlavně modelky, kterých tam bude nespočet. Když se Cooper konečně odhodlal, že se vydá domů, poprosil bratra, aby ho šel vyprovodit. Blaine měl tušit, že do něj bude chtít jenom rýpat.

"Takže Kurt spí s tebou v ložnici, jo?" uchechtl se.
"Nech toho, Coopere," upozornil ho Blaine.
"Co je? Ty jsi ten, kdo mi několik týdnů nazpátek volal, že tě musím z toho případu stáhnout, protože k němu něco cítíš," ohradil se.
"Jsme kamarádi a tak to taky zůstane," prohlásil kudrnatý muž.
"Já bych řekl, že se chováte jako novomanže... AU!" vyjekl, když mu Blaine vlepil pohlavek.
"Přestaň se mi míchat do osobního života!" upozornil ho důrazně. "Já a Kurt jsme jenom kamarádi. Řekl jsem mu všechno o Markovi a Kurt to chápe. Říká, že zapomenout na něj by byla chyba," prohlásil a Cooper trochu zvážněl.
"Tys... tys mu vážně řekl, co se stalo?" zeptal se opatrně. Blaine se zadíval do země a trochu přikývl. "Wow..." vydechl, ale více už to radši nekomentoval. I když ho rád provokoval, věděl, jak je to pro něj citlivé téma. "Prcku, ty víš, že myslím na tvoje dobro, že jo? Dělám si z tebe občas legraci, ale myslím to dobře," ptal se opatrně Cooper.
"Já vím," ujišťoval ho Blaine. "Já jenom... potřebuju prostě svůj čas."
Cooper přikývl a znovu svého mladšího bráchu objal. Tentokrát v tom ale bylo tiché ujištění, že ho má rád a vždycky tu pro něj bude.
"A neříkej mi prcku. Víš, že to nemám rád," zahuhlal s obličejem zabořeným do jeho hrudi.
"Jasně, prcku," usmál se Cooper, zamával, nasedl do auta a odjel. Blaine se za ním chvíli díval, pak se usmál a vydal se zpátky do bytu.

 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Četl/a jsem 8. kapitolu?

ANO

Komentáře

1 Christy Christy | E-mail | Web | 4. prosince 2012 v 11:16 | Reagovat

Parádní... Cooper dohazovač :D Miluju tuhle povídky děsně moc...takže pokračování, co nerychleji ;-)

2 Gee Gee | Web | 4. prosince 2012 v 15:22 | Reagovat

Coooooper! *dying on the floor*
Já ho tak strašně miluju!

A co ten Blaine má? Fakt se chovají jako novomanželé, tak co? :D  :D  :D  :D

3 Kat Kat | Web | 4. prosince 2012 v 15:44 | Reagovat

Aaa, Cooper! Geniální postava! Samozřejmě souhlasím se všemi, chovají se jako novomanželé, ale roztomilí novomanželé :)

4 Andílek Andílek | Web | 4. prosince 2012 v 16:55 | Reagovat

copak Cooper :D úplně ho zbožňuju. A nechovají se snad jako novomanželé? :D  :D. Geniální! Těším se co bude dál

5 Tessee Tessee | Web | 4. prosince 2012 v 17:23 | Reagovat

Díky všem!:-) No samozřejmě, že se chovají jako novomanželé. Proto to Coop zmiňoval, ne? ;-) :-D

6 Nicole Damita Nicole Damita | 4. prosince 2012 v 18:24 | Reagovat

Super Coop bol úžasný :-D

7 LeNa LeNa | 4. prosince 2012 v 19:34 | Reagovat

Jééééééééééé Cooper!!!! Že tam bude ještě??? že jo??
Prosííím *štěněčí pohled*

8 Peth Peth | 4. prosince 2012 v 21:25 | Reagovat

Chci další díl! Chci a chci a chci!! *dupe nožiškou*

9 Tessee Tessee | Web | 4. prosince 2012 v 22:56 | Reagovat

Peth používá v komentářích podezřele často dětské chování/výrazy...:-P :-D  A jasně, že tam Cooper ještě bude ;-)  :-D

10 Tamuš Tamuš | Web | 5. prosince 2012 v 19:35 | Reagovat

Prcku... teda Blaine, soucítím s tebou.

11 Tamuš Tamuš | Web | 5. prosince 2012 v 19:37 | Reagovat

[10]: Ano, Tamy stihla během dvou dní (no na mobilu se moc číst nedá) přelouskat celou povídku. (Jaký to úspěch.) 8-)

12 Nikola Nikola | Web | 6. prosince 2012 v 18:19 | Reagovat

Awawawa naprosto dokonalé, ovšem jako vždy. Cooper prostě dokonalej, úžasné bratrské pouto a úplně vidím Kurta, jak nabízí Blaineovi své jídlo :D a Blainea jak říká : Kurt spí se mnou v ložnici! Prostě jak novomanželé, jen ty prstýnky chybí! Takže smutně koukám, vyhlížím další díl :D 8-)

13 mimi mimi | 8. prosince 2012 v 19:09 | Reagovat

joo prosiiim :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama