Peace & Love - 2. kapitola

12. října 2012 v 1:16 | Tessee |  Glee Fanfiction - Peace&Love


... "Je mi to líto, Kurte," zašeptal Blaine a po tvářích se mu koulely slzy, stejně, jako Kurtovi. "Ale kdybys mi mohl odpustit, mohl bys jít se mnou a být sám sebou. Teď už by to šlo," snažil se naléhat Blaine. "Já už tě nechci znovu ztratit, teď, když jsem tě zase našel." ...

AN: Tak je tu další kapitola. Snad se vám bude zase líbit Usmívající se Odkazy na písničky jsou jako vždy na konci. 'Beatles rocks!'





2
"Kurte, počkej!" zavolal na něj, když ho konečně dostihl. Ale Kurt šel dál a na Blaina se ani neotočil. Kudrnatý kluk tedy zrychlil, aby mu stačil. "Kurte prosím, stůj!"
"Co sakra chceš?! Nech mě být!" zařval na něj Kurt zpátky, ale pořád se nezastavil.
"Chci si jenom promluvit," naléhal Blaine, teď už vedle něj.
"Já s tebou nemám o čem mluvit," odsekl Kurt a pokračoval dál svým zběsilým tempem.
"Kurte prosím!" chytl ho Blaine za paži a snažil se ho alespoň na chvíli zastavit, ale to modrookého kluka ještě více naštvalo.
"Co si o sobě sakra myslíš?!" zařval na něj a konečně se zastavil. "Myslíš, že když mě náhodou po osmi letech potkáš a zazpíváš mi písničku, že ti padnu do náručí? To ses ale sakra spletl!"
"Nech mě to prosím alespoň vysvětlit," žadonil Blaine.
"Na to jsi ztratil právo před osmi lety, Blaine," sykl na něj zlověstně. "Jak si to vůbec představuješ, zpívat něco takového přede všemi? Co sis sakra myslel?! Že na tebe budu osm let čekat, jestli se mi náhodou neozveš?"
"To ne, já..." snažil se do toho vstoupit Blaine. Ale Kurt ho nenechal.
"A víš co? Já jsem čekal, Blaine. Dva roky! Dva roky jsem každý den kontroloval poštu, jestli jsi mi náhodou nenapsal. Dva roky jsem se kolem sebe pořád koukal, jestli tě někde neuvidím. Ty jsi věděl, kde bydlím, já jsem to o tobě nevěděl. Nenechal jsi mi ani adresu. Dva roky jsem nemyslel na nic jiného a ty dva roky mi už nikdo nevrátí, Blaine. A když jsem se přes to konečně dostal, tak přijdeš zpátky do mého života a očekáváš, že na to všechno jen tak zapomenu?!" rozčiloval se.
"To ne! Prosím, prosím, nech mě to vysvětlit!" snažil se ho zoufale přesvědčit Blaine. Kurt na něj chvíli naštvaně hleděl a pak konečně přikývl.
"Fajn, vysvětluj," štěkl na něj.
"Já... já jsem tě chtěl, kontaktovat, Kurte, opravdu. Ale nešlo to."
"Nešlo to?! Co je to za výmluvu?" přerušil ho zase Kurt.
"Když jsem se to léto vrátil domů, snažil jsem se předstírat, že se nic nestalo, že jsem se nezměnil, že nejsem gay. Jenže to nešlo. Prostě jsem to nedokázal udržet a když jsem měl po maturitě, musel jsem to říct. Potřeboval jsem se někomu svěřit, a tak jsem to řekl svému kamarádovi. Doufal jsem, že mu můžu věřit, ale ukázalo se, že ne. Druhý den to věděli všichni kamarádi a taky rodiče," chrlil Blaine, než se na chvíli ve svém vyprávění zastavil a několikrát se nadechl. "Bylo to peklo. Téměř okamžitě mě vyhodili z domu a řekli mi, abych vypadl z města. Zavolali to i mým prarodičům a ti mi vzkázali, že pokud se jenom ukážu v Limě, že je po mně." Blainovi se začaly v očích lesknout slzy. "Nikdy v životě jsem neviděl v jejich obličejích tolik zhnusení. Jako bych byl ta nejodpornější bytost na světě.
Nevěděl jsem, co mám dělat, ale nakonec jsem se rozhodl, že pojedu do New Yorku. Protloukal jsem se, jak se dalo, ale byla to bída. Snažil jsem se zpívat a hrát na kytaru, ale není to tak jednoduché, jak jsem si myslel. Žil jsem na ulici skoro celý rok, než jsem potkal Lucy a Petera. Ti mě přivedli do jejich komunity a od té doby žiju s nima. Jsou moje rodina." Blaine se zase na chvíli odmlčel. "Chtěl jsem tě kontaktovat, Kurte, opravdu jsem chtěl. Ale co jsem měl dělat? Pořád jsem doufal, že se postavím na nohy a vrátím se pro tebe, že ti budu moct něco nabídnout. Jenže to se dodneška nestalo. Nemám nic, pořád se protloukám jak se dá, i když je to trošku lepší."
"Ale já jsem po tobě přece nic nechtěl, Blaine," oponoval mu Kurt. "Jediné o co mi šlo, bylo, abychom mohli být spolu. Když jsi to zvládl sám, proč jsem to nemohl žít s tebou?"
"Protože to nebylo tak jednoduché, jak si představuješ!" rozčílil se Blaine trochu.
"A ty si myslíš, že já jsem to měl jednoduché?!" nenechal se Kurt. "Myslíš si, že bylo jednoduché dál předstírat, bát se, že se Rachel jednou prořekne, že se to někdo dozví? Ty jsi odešel, Blaine, ale já žiju pořád v Limě. V New Yorku se svět možná mění a stává se pro homosexuály trochu přijatelnějším, ale v Ohiu ne! Je to tam úplně stejné, jako kdysi," chrlil Kurt. "Víš, že se to kvůli tvému dopisu dozvěděl můj táta?" sdělil mu a Blaine vykulil oči strachem. "Moje jediné štěstí bylo, že je to nejlepší táta na světě a přijal mě takového, jaký jsem. Ale myslíš si, že to pro něj taky nebylo těžké, pořád se bát, jestli mi někdo neublíží?"
"Je mi to líto, Kurte," zašeptal Blaine a po tvářích se mu koulely slzy, stejně, jako Kurtovi. "Ale kdybys mi mohl odpustit, mohl bys jít se mnou a být sám sebou. Teď už by to šlo," snažil se naléhat Blaine. "Já už tě nechci znovu ztratit, teď když jsem tě zase našel."
"Copak jsi mě vůbec neposlouchal, Blaine? Já už nejsem ten, koho jsi znal. Jsem někdo jiný, mám svůj život a nebudu ho kvůli tobě měnit. Ztratil jsem čekáním na tebe už moc času."
"Ale tohle přeci nejsi ty! Sakra Kurte, vždyť máš přítelkyni!" zakřičel Blaine.
"Ano, mám přítelkyni. A mám ji rád! Copak to nechápeš? Já nebudu nikdy sám sebou, už je moc pozdě. Michelle je to nejhodnější stvoření, co znám a je to moje nejlepší kamarádka. A pokud mám žít se ženou, bude to ona. Já jí prostě teď neopustím jenom kvůli tomu, že jsme se my dva náhodou znovu potkali na festivalu. Já jí to prostě neudělám, Blaine," řekl Kurt rozhodně. Pak se dlouze na Blaina zadíval a doufal, že k němu konečně proniklo to, co mu říká. Nakonec se otočil a vydal se zase zpátky k ohni, kde seděli ostatní.
"Já to nevzdám, Kurte," zavolal za ním Blaine a přiběhl k němu. "Můžeš se snažit to popírat jak chceš, ale já vím, že někde tam uvnitř pořád něco cítíš. Tentokrát už tě neztratím. Ať to stojí, co to stojí," řekl mu a hleděl mu upřeně do očí. Kurt jenom zavrtěl hlavou, protože poznal, že už nemá cenu se s Blainem dohadovat a šel zpět k ohni.

"Kurte, jsi v pořádku?" strachovala se Michelle hned, jak svého přítele zahlédla. Kurt nasadil úsměv, i když mu nebylo do smíchu ani trochu.
"Jsem v pohodě, neboj se," pohladil ji a dal jí pusu na tvář. Pak se oba dva posadili na svá předchozí místa a když dorazil zpět i Blaine, Kurtovi zajiskřilo v očích. Kudrnatý kluk absolutně nevnímal, co se mu Kurt snažil říct a on věděl, že ho to nejspíš naštve, ale tak nějak měl potřebu mu to udělat naschvál. A tak poprosil Petera, který seděl vedle něj, o kytaru.
"Tohle je pro moji milovanou přítelkyni, Michelle," usmál se na ni a ona mu sladký úsměv oplatila, i když se zatvářila trochu zmateně. Kurt před ní nikdy nezpíval a ona ani netušila, že umí hrát na kytaru. Ale než stačila něco říct, modroočko spustil.

Michelle, ma belle
These are words that go together well
My Michelle

Michelle, ma belle
Sont des mots qui vont tres bien ensemble
Tres bien ensemble

I love you, I love you, I love you
That's all I want to say
Until I find a way
I will say the only words I know that you'll understand

Kurt věděl, že by měl vnímat to, jak se na něj Michelle šťastně a zamilovaně usmívá, ale ve skutečnosti po očku sledoval, jak Blaine puká závistí. Lépe už to ani dopadnout nemohlo. Spokojeně se usmál a pokračoval, za doprovodu ostatních, kteří se k němu s radostí připojili.

Michelle, ma belle
Sont des mots qui vont tres bien ensemble
Tres bien ensemble

I need to, I need to, I need to
I need to make you see
Oh, what you mean to me
Until I do I'm hoping you will know what I mean
I love you

Blaine věděl, že mu to Kurt dělá naschvál, ale stejně ho to šíleně štvalo. Nechtěl se vzdát naděje, že mu Kurt jednou odpustí a vrátí se k němu, ale když viděl, jak se na sebe s Michelle zamilovaně usmívají, i když z Kurtovy strany to pravděpodobně byla jenom hra, nemohl jinak, než žárlit na tu malou krásnou blondýnku.

I want you, I want you, I want you
I think you know by now
I'll get to you somehow
Until I do I'm telling you so you'll understand

Michelle, ma belle
Sont des mots qui vont tres bien ensemble
Tres bien ensemble
And I will say the only words I know that you'll understand
My Michelle

Jakmile Kurt skončil, Michelle se mu nadšeně vrhla kolem krku a vlepila mu pusu.
"Kurte, to bylo nádherné! Já jsem vůbec netušila, že umíš tak krásně zpívat!" rozplývala se blonďatá dívka a Kurt se na ni jen usmíval. Všichni, kromě Blaina, vesele tleskali a smáli se, ale Blaine se nehodlal jen tak vzdát. Kurt mu chtěl dělat naschvály? Dobře, ale tuhle hru můžou hrát dva. Vzal si svou kytaru a spustil také.

Oh! Darling, please believe me
I'll never do you no harm
Believe me when I tell you
I'll never do you no harm

Oh! Darling, if you leave me
I'll never make it alone
Believe me when I beg you
Don't ever leave me alone

Kurt seděl, úsměv mu spadl a už zase to v něm začínalo vřít. Blaine se naprosto otevřeně koukal celou dobu na něj a Kurt jenom znovu děkoval komukoliv nad ním, že je Michelle tak nevšímavá. Blondýnka se k němu totiž jen naklonila, aby mu pošeptala, jak krásný má Blaine hlas a jak úžasně dokáže zahrát ty pocity. Kurt se na ni jenom usmál a pak se zase zamračil směrem na Blaina. Tohle začínal být otevřený boj.

When you told me
You didn't need me anymore
Well you know I nearly broke down and cried

When you told me
You didn't need me anymore
Well you know I nearly broke down and died

Oh! Darling, if you leave me
I'll never make it alone
Believe me when I tell you
I'll never do you no harm
Believe me darling

When you told me
You didn't need me anymore
Well you know I nearly broke down and cried

When you told me
You didn't need me anymore
Well you know I nearly broke down and died

Oh! Darling, please believe me
I'll never let you down
Believe me when I tell you
I'll never do you no harm

Michelle a ostatní se roztleskali stejně, jako předtím a blondýnka spustila o tom, jak úžasný má Blaine hlas. A když už si Kurt začínal myslet, že už to nemůže být horší, jeho přítelkyně se k němu otočila a s nadšeným úsměvem na tváři řekla: "Oh, Kurte, zapomněla jsem ti říct, že když jste tu s Blainem nebyli, tak nás Peter a ostatní pozvali na léto k nim do New Yorku. Není to skvělé?" Kurt měl pocit, jako by se mu na chvíli zastavilo srdce a to, jak nepřítomně přikývl, si později vůbec nepamatoval. Jediné, co mu utkvělo ve vzpomínkách, byl Blainův vítězoslavný úsměv.


1. písnička: Michelle - The Beatles
2. písnička: Oh! Darling - The Beatles
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kat Kat | Web | 12. října 2012 v 12:22 | Reagovat

No, tak tohle začíná být opravdu zajímavý! :)

2 Andílek Andílek | Web | 12. října 2012 v 15:33 | Reagovat

pane jo" Tak tohle bude ještě zajímavý

3 Inkunábule Inkunábule | E-mail | 12. října 2012 v 15:53 | Reagovat

Děkuji za novou kapitolu. Moc se mi líbí. Jsem zvědavá, jak dlouho bude Kurt Blainovi odolávat, nebo jestli to Blaine vzdá, jestli na to přijde nevšímavá Mischelle, nebo jak to vymyslíš.

4 Nicole Damita Nicole Damita | 12. října 2012 v 16:54 | Reagovat

Parádne. Som zvdavá aké to bude v New Yorku :-)

5 Tamy Tamy | 12. října 2012 v 18:42 | Reagovat

- *praští Kurta novinama* A padej mu vběhnout do náruče jako v těch přeslazených romantických filmech co tak nenávidím!  
- Neeeww Yooooork!!! Njůůů Jórk!!

6 Gee Gee | Web | 12. října 2012 v 19:39 | Reagovat

[5]: *popadne svoje noviny a žene se za ní* Prostě to uděláš! Ne, ne, ne! Blainík se nad touhle milostnou katastrofou rozbrečí, on za ním půjde a pak si můžou padnout do náruče navzájem. Tak!

Ale sakra, chudák Michelle. Mě je jí hrozně líto, i když je to taková roztomilá husička. Tak mě napadá, co kdyby na to prostě přišla první? A já nevím, ale možná by to takové dobré duši ani moc nevadilo. Akorát bych jí nechtěla na konci vidět v depresích. I když myslím, že kdyby za Kurtsiem přišla jeho přítelkyně a zeptala se ho, jestli náhodou 'nemá něco s tím Blainem', byla by to docela dobrá donucovačka - což je věc, která s mojí němčinou velice spolehlivě zabírá.

Ale no dobře, dobře, momentálně jsem veselá (protože jsem měla včera úúúžasný večer) a proto se v té jejich Beatles bitvě vyžívám. Ne, miluju to.

Protože...

Beatles. Bíííítls!

To je prostě bomba. Veliká, veselá, duhová bomba.

Sakra, já tohle tak miluju! :D

7 Tessee Tessee | Web | 12. října 2012 v 19:47 | Reagovat

Děkuji všem! :-) A nebojte, Michelle bude mít taky svou důležitou roli ;-) Je to hodná holka, i když trochu 'jednoduchá'. Ona za to chudinka nemůže 8-)

8 Engli Engli | 12. října 2012 v 20:15 | Reagovat

Tuhle povídky bych četla už jen kvůli písním a době, kdy se to odehrává, ale myslím, že to bude navíc i velmi zajímavé. Ach, jak já bych chtěla sedět u toho ohně s nimi, naprosto před sebou vidím Blaina s delšími vlasy, který má kolem hlavy tenkou čelenku, na sobě má barevné ošuntělé kalhoty a na nahé hrudi jen rozepnutou vestičku /hluboký povzdech/. Těším se na další kapitolu a také na další Beatles (věřím, že budou další, mám pocit, že bez jejich písní by to nešlo :D)

9 Tessee Tessee | Web | 12. října 2012 v 22:15 | Reagovat

[8]: Ano, Bealtes budou! :-D Ještě minimálně 8 jejich písniček je v plánu :-D

10 NikiKr NikiKr | Web | 13. října 2012 v 17:32 | Reagovat

*mrčí jako koza*
Chci další kapitolku! Chci vědět, jestli Kurt Blaineovi odpustí a chci aby si k sobě zase našli cestu. Doufám, že si to v New Yorku vyjasní a že i Mishell to pochopí :-D

11 Áďa Áďa | 13. října 2012 v 20:33 | Reagovat

MILUJU TUHLE POVÍDKU!!!!! SKVĚLÁ KAPITOLA!!!!!!! KDY BUDE DALŠÍ?????????

12 Tessee Tessee | Web | 13. října 2012 v 21:08 | Reagovat

Díky :-D Kdy bude další kapitola zatím netuším. Momentálně musím dopsat další kapitolu Prince, nebo mi to už Peth asi neodpustí :D Ale během příštího týdne to bude určitě ;-)

13 NikiKr NikiKr | Web | 14. října 2012 v 15:21 | Reagovat

Jééé bude princ! Skvělé :-D ..."těšing"... 8-)

14 Andílek Andílek | Web | 14. října 2012 v 18:51 | Reagovat

vážně se dočkáme pokračování Prince? jééé supééér! :-D už se moc těším

15 Tessee Tessee | Web | 14. října 2012 v 19:18 | Reagovat

Ano! Princ bude! :-D Bohužel pro vás jsem dostala svůj dárek k svátku o den dřív a momentálně jsem začtená do 'The Land of Stories' :-P Takže se to tu asi trochu zpozdí :-D :-P 8-)

16 NikiKr NikiKr | Web | 15. října 2012 v 20:11 | Reagovat

Tak to všechno nejlepší k svátku!!! :-P  
Mimochodem, vůbec se ti nedivím, sama se nemůžu dočkat až tu knížku budu mít v ruce. Ikdyž ji dostanu až od Ježíška :-? :-D Proto si pořád opakuju.. Kdo si počká, ten se dočká... 8-O  :-D

17 Tessee Tessee | Web | 15. října 2012 v 20:37 | Reagovat

[16]: Děkuju :-) A s radostí mohu oznámit, že další kapitola Prince je dopsaná :-D Musím jí ještě zkontrolovat, ale bude tu za chvíli :-D

18 NikiKr NikiKr | Web | 15. října 2012 v 20:47 | Reagovat

Joooo!!!! Tesim se.. :-D Takova pohadka na dobrou noc :-P

19 mimi mimi | 10. prosince 2012 v 0:09 | Reagovat

prosiiiiim kdy bude dalsi kapitola ?? je to uzasna povidka  moc me merzi ten konec prvni povidky a chtela bych vedet jak to bude pokracovat :-)

20 mimi mimi | 10. prosince 2012 v 0:13 | Reagovat

ja to nemyslela tak jakoze ten konec byl spatnej to ne byl uzasnej ale strasne moc  smutnej aby si me nepochopila spatne :D

21 Tessee Tessee | Web | 10. prosince 2012 v 0:54 | Reagovat

[20]: Chápu, chápu! :-) No už se do toho musím zase pustit, protože mě všichni hrozně uhání! :D Ale jak už jsem tu nedávno psala, mě se ta povídka moc dobře nepíše, takže se mi moc nechce a jde to pomalu 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama