Peace & Love - 1. kapitola

8. října 2012 v 22:05 | Tessee |  Glee Fanfiction - Peace&Love

... "Já vím, zlato, ale vůbec netuším, kde je nějaké občerstvení. Musíme hledat dál, nic jiného nám nezbývá," pokrčil nešťastně rameny a zmateně se rozhlížel kolem sebe. Teď to bylo ještě mnohem složitější, protože už byla tma a světel v areálu moc nebylo. ...

AN: Já jenom doufám, že vás teď to blonďaté stvoření moc nezklame, když jste si ho tak pěkně vysnili Smějící se Pamatujete jak jsem říkala, že je tahle povídka hodně provázaná s písničkami? Tak to jsem nelhala... tady máme hned tři Úžasný Odkazy na youtube jsou na konci.


1
Kurt se rozhlédl kolem sebe a podíval se směrem z kopce, na kterém stál. Všude kolem bylo obrovské množství lidí. Někteří z nich stáli pod pódiem, na kterém se střídaly kapely a zpěváci, jiní seděli kolem svých stanů nebo karavanů a jen tak si povídali, jedli, pili. Kurt sledoval tu změť barevného oblečení, korálků a symbolů míru, nasával vzduch, který byl trochu cítit po marihuaně a poslouchal hudbu, která se právě linula z pódia.
"Tak jsme tady," otočil se na drobnou blondýnku, která se k němu trochu vyděšeně tiskla. "Pojď, půjdeme se podívat trochu blíž," dodal a naznačil hlavou směrem k pódiu. Dívka přikývla, usmála se a následovala modroočka.

"Tak tihle jsou rozhodně nejlepší!" zahlásila hnědovláska s malými barevnými kytičkami ve vlasech a zavěsila se do svých dvou kamarádů.
"Pravda," přikyvovala dívka vedle ní.
"Myslím, že ti před nimi byli lepší," kroutil nesouhlasně hlavou mladík s delšími tmavými vlasy, které se mu kroutily do neposedných kudrlin a neustále mu padaly do očí.
Skupinka sedmi lidí ve velmi barevném oblečení stoupala do kopce, zpět k místu, kde stál zaparkovaný jejich VW Bus a hlasitě se spolu smáli. Najednou se kudrnatý kluk zastavil a otočil se zpátky. Zdálo se mu, jako by někoho zahlédl. Někoho, koho už hodně dlouho neviděl. Někoho, o kom si myslel, že ho už nikdy nepotká. Podíval se za vysokým klukem, který měl na místní poměry nezvykle nebarevné oblečení. Viděl ho jen zezadu, ale přece mu ho připomínal. Jenže tenhle kluk šel ruku v ruce s malou blondýnkou. Asi se mi to zdálo, zavrtěl hlavou a uslyšel, jak na něj kamarádi volají: "Tak Blaine, jdeš, nebo co?" Otočil se a vydal se za nimi.

Kurt za sebou zaslechl známé jméno a hrklo v něm. Stávalo se mu to pokaždé, když ho někde slyšel. Ze zvyku se otočil a očima bloudil po lidech v jeho okolí, ale stejně, jako vždy, ho nikde neviděl.
"Děje se něco?" zeptala se ho blondýnka s ještě více modrýma očima, než byly ty jeho.
"Ne ne, jen jsem myslel, že jsem někoho zahlédl," usmál se na ni, objal ji kolem ramen a vydali se dále k pódiu.

"Kurte, kde je náš stan?" zeptala se blondýnka svého přítele trochu vyděšeně, když o hodinu později zase stoupali na kopec a snažili se ve změti lidí najít místo, kde se původně utábořili. Kurt se rozhlédl kolem sebe a snažil se najít nějaký záchytný bod, podle kterého by zjistil, kde je jejich stan. Jenže to vypadalo, že to se ještě nějakou dobu nepodaří. Když procházeli kolem skupinky značně opilých lidí, blonďatá dívka se k němu bojácně přitiskla a Kurt ji znovu objal kolem ramen.
"Neboj se, Michelle, nakonec ten stan najdeme. Myslím, že to je tímhle směrem," ukázal před sebe.
Bohužel se ukázalo, že ani tenhle směr patrně nebyl správný a o další půlhodinu později už byli oba dva poměrně unavení a zmatení.
"Podívej, Kurte, tamhle se něco děje," ukázala Michelle na místo, kde stálo dost lidí a vypadalo to, že něco sledují a dobře se baví. "Pojďme se tam taky podívat, prosím," navrhla a sladce se na Kurta usmála.
"Tak dobře. Můžeme si alespoň trochu odpočinout," souhlasil Kurt a nechal se vést svou dívkou ke skupině asi dvaceti lidí. Čím byli blíž, tím lépe slyšeli, že uprostřed hloučku jsou zřejmě nějací zpěváci, či co, protože se odtamtud ozývala hudba. A Kurt musel uznat, že zněli výborně. Konečně se dostali až k nim, ale přes všechny okolo stále neviděli na ty, kdo zpívali.
"To je nádhera, že ano," usmívala se nadšeně Michelle a pohupovala se do rytmu kytar a zpěvu, který se ozýval. Kurt přikývl a když skončila písnička, společně s ostatními zatleskal. A pak se stalo něco, co absolutně nečekal. Začala další písnička a Kurt se usmál, protože to byla jedna z jeho oblíbených a zdálo se, že i Michelle se tahle písnička líbí. Jenže jakmile se začala ozývat první slova, Kurt naprosto zkoprněl. Ten hlas... byl to hlas, o kterém si myslel, že už ho v životě neuslyší.

Here comes the sun (doo doo doo doo)
Here comes the sun, and I say
It's all right

Little darling, it's been a long cold lonely winter
Little darling, it feels like years since it's been here
Here comes the sun
Here comes the sun, and I say
It's all right

Kurt stál jako přibitý do země a modré oči, ve kterých se objevily slzy, mu málem vypadávaly z důlků. Pořád se snažil přesvědčit sám sebe, že to není pravda, že se mu to jenom zdá a že ho klame sluch. Ale v podvědomí věděl, že je to on. Poznal by ho kdekoliv a kdykoliv. Jediné, co zbývalo bylo, aby ho viděl. A o to se vzápětí postarala nadšená Michelle, která ho popadla za ruku a procpala se s ním rovnou do první řady.

Little darling, the smiles returning to the faces
Little darling, it seems like years since it's been here
Here comes the sun
Here comes the sun, and I say
It's all right

Sun, sun, sun, here it comes...

Byl to on. Seděl tam s dalšími šesti lidmi, hrál na kytaru, zpíval a krásně se usmíval. Vypadal starší a mužnější, měl delší a snad i kudrnatější vlasy, ale byl to on. Pořád stejně úžasný a snad ještě dokonalejší, než jak si ho Kurt pamatoval. O tom nebylo pochyb.
Kurt tam stál úplně zkoprnělý a cítil, že se mu špatně dýchá, jak začínal panikařit. A ještě ke všemu se zdálo, že Michelle je z toho všeho naprosto nadšená.

Little darling, I feel like ice is slowly melting
Little darling, it feels like years since it's been clear
Here comes the sun
Here comes the sun, and I say
It's all right

Here comes the sun
Here comes the sun
It's all right
It's all right

Blaine byl tak zabraný do zpěvu, že si Kurta naštěstí vůbec nevšiml. A tak, jakmile písnička skončila, modrooký kluk se konečně vzpamatoval, chytl Michelle za ruku a co nejrychleji ji táhl pryč. Potřeboval se od něj dostat co nejdál, a to co nejdřív.
"Co se děje, Kurte? Proč jdeme pryč? Mě se to líbilo," vyzvídala blondýnka, ale Kurt ji nevnímal a táhl ji dál, dokud už neslyšel Blainův dokonalý hlas. Pak teprve se zastavil a konečně jí odpověděl.
"Musíme najít ten náš stan, Michelle. Za chvíli se bude stmívat a pak už nebudeme mít vůbec šanci," řekl rozhodně, rozhlédl se kolem sebe a vydal se nějakým směrem, kde doufal, že konečně najdou jejich plátěné obydlí.

Blaine se posadil před jejich minibusem a zadíval se z kopce. Měli vynikající výhled až dolů, kde bylo v dálce vidět hlavní pódium. Vzal si do ruky kytaru a začal si jen tak bezmyšlenkovitě brnkat. Jeho kamarádi buď odpočívali uvnitř busu a nebo se šli někam projít. Ale Blaine měl zase jednu ze svých melancholických nálad. Sledoval západ slunce, který byl z jeho místa nádherně vidět, a ponořil se do svých myšlenek. Jeho život rozhodně nebyl takový, jaký si ho kdysi představoval, ale neměl se zas tak špatně. Každopádně měl svých pár přátel, o kterých věděl, že za ním budou stát, ať se stane cokoliv, a to bylo hlavní. Žili životem, který většina společnosti neuznávala a odsuzovala, ale Blainovi to vyhovovalo. Mohl být alespoň sám sebou. Chybělo mu jen jedno jediné, jenže to už vzdal dávno. Věděl, že svou osudovou chvíli zahodil a už ji nikdy nezíská zpět.

Kurt a Michelle nakonec svůj stan našli a dali si pozor, aby si tentokrát lépe zapamatovali, jak se příště dostanou zpátky. Tak na hodinu si odpočinuli a Kurt se postaral o to, aby Michelle nic nescházelo. Měl ji rád a bál se, aby se jí něco nestalo. Ale naštěstí se zdálo, že je blondýnka z festivalu nadšená více, než on.
Později, když už oba dva zase načerpali síly, se rozhodli vydat se zase k pódiu. Chvíli už si užívali hudby a oba dva tančili pod pódiem, když dostala Michelle žízeň. A tak se rozešli najít nějaký stánek s občerstvením.

"Kurte, já už mám žízeň," pronesla Michelle a Kurt začínal být zoufalý. Chodili po areálu zase už skoro půl hodiny a pořád se jim nepodařilo získat nic k pití.
"Já vím, zlato, ale vůbec netuším, kde je nějaké občerstvení. Musíme hledat dál, nic jiného nám nezbývá," pokrčil nešťastně rameny a zmateně se rozhlížel kolem sebe. Teď to bylo ještě mnohem složitější, protože už byla tma a světel v areálu moc nebylo. Michelle se k němu přitiskla a držela se ho jako klíště.
Po dalších dvaceti minutách se jim konečně podařilo najít místo, kde se prodávalo jídlo a pití, ale fronta před stánkem byla tak neuvěřitelně dlouhá, že se Michelle rozplakala. Kurt se ji snažil uklidnit, ale sám už byl tak vyřízený, že cítil, jak se mu také derou do očí slzy.
"Můžu vám nějak pomoct?" zeptala se jich najednou drobná hnědovláska s úsměvem. Kurt se na ni vděčně podíval.
"Ano, nemáš prosím nějaké pití? Moje přítelkyně má hroznou žízeň, ale ta fronta je příšerně dlouhá," vysvětloval Kurt zoufale. Brunetka se usmála a přikývla.
"Jasně. My budeme mít určitě něco v našem busu. Je to kousek, pojďte za mnou," mávla na ně.
"Děkujeme," řekl vděčně Kurt a s Michelle po boku se vydal za brunetkou.
"Mimochodem, já jsem Molly. A vy?" zeptala se vesele.
"Já jsem Kurt a tohle je Michelle," představil je a podal si s brunetkou, která měla ve vlasech barevné kytičky, ruku.
"Odkud jste?" vyzvídala dál.
"Já jsem z Limy a Michelle je z Columbusu. Studovali jsme spolu na univerzitě," povídal Kurt. "Odkud jsi ty?"
"Původně z Texasu. Ale teď žiju s kamarády v New Yorku," usmála se Molly a ukázala před sebe. "Tak jsme tady."
Kurt se podíval, kam ukazuje a uviděl barevný minibus, před kterým hořel oheň, kolem kterého sedělo pár lidí a vesele se mezi sebou bavili. Kurt si také všiml, že skoro všichni měli na klíně kytaru, ale momentálně na ně nehráli. Něco mu na tom místě přišlo povědomé, ale v tu chvíli nevěděl co. Byl hlavně rád, že Michelle dostane pití a bude v pořádku.
Jakmile blondýnka uhasila žízeň, Kurt, který stál pořád opodál, chtěl poděkovat a odejít.
"Nesmysl, posaďte se na chvíli s námi," řekla vesele Molly a Michelle, která už měla zase dobrou náladu, se na Kurta otočila s prosebným výrazem ve tváři. Kurt tedy přikývl a oba dva se vydali za Molly, když Michelle najednou vesele vypískla.
"Jé, Kurte, to jsou ti lidé, kteří tu předtím tak hezky zpívali. Pamatuješ?"
Jen co to vyslovila, bylo mu okamžitě jasné, co mu přišlo na tom místě povědomé. Podíval se lépe na lidi, kteří seděli kolem ohně a opravdu - přímo před ním, po pravé straně, seděl Blaine. Byl sice zády, ale Kurt ho poznal. Měl příšerné nutkání se okamžitě otočit a utíkat pryč, jenže to už je Molly začala všem představovat.
"Lidi, seznamte se s Kurtem a Michelle," řekla a všichni se na ně otočili. Kurt se snažil koukat se na všechny, kromě Blaina, ale nemohl přeslechnout Blainovo nevěřícné vydechnutí: "Kurte."
"Kurte, Michelle, tohle jsou mí kamarádi z New Yorku. Ten tlouštík, to je Johny, vedle něj sedí jeho brácha Jim. Ta zrzka, to je Lucy, a ten s těmi brýlemi je Peter. A nakonec ten příšerně vysoký vlasáč je Andy a kudrnáč vedle je Blaine," ukončila to a Michelle, která se tvářila naprosto nadšeně, je všechny vesele pozdravila. Zato Kurt jenom chabě zamával, nechal se svou přítelkyní odtáhnout vedle Petera a společně se posadili. Kurt se zadíval do země, ale cítil, jak na něj Blaine, který seděl přímo naproti nim, zírá s otevřenou pusou.
"Myslíte, že byste mohli něco zazpívat? My jsme vás předtím s Kurtem slyšeli a to byla taková krása," rozplývala se Michelle a všichni kolem se srdečně rozesmáli a přikývli. Než se však stačili dohodnout na tom, co dají za song, Blaine si vzal kytaru a začal hrát. Ostatní hned poznali co to je a přidali se k němu.

You're just too good to be true
Can't take my eyes off of you
You'd be like heaven to touch
I wanna hold you so much
At long last love has arrived
And thank god I'm alive
You're just too good to be true
Can't take my eyes off of you

Kurt cítil, jak na něj Blaine upřeně zírá a také cítil, jak mu stoupá krev do tváří. Neodvážil se na něj podívat, ale všiml si, že Michelle je naštěstí úplně a nadšeně zabraná do Blainova krásného zpěvu a děkoval komukoliv, kdo byl tam někde nahoře, že si ničeho nevšimla.

Pardon the way that I stare
There's nothing else to compare
The sight of you leaves me weak
There are no words left to speak
But if you feel like I feel
Please let me know that it's real
You're just too good to be true
Can't take my eyes off of you

Blaine tomu nemohl uvěřit. Celých osm let si nepřál nic jiného, než ho zase vidět, než ho zase obejmout, než ho zase políbit. Nedoufal, že se to někdy stane, ale najednou byl tady a byl ještě krásnější, než jak si na něj pamatoval. Někde v podvědomí tušil, že mu Kurt zřejmě neskočí nadšeně do náručí, ale stejně se neovládl a musel mu dát najevo, jak hrozně by ho chtěl zpátky.

I love you baby, if it's quite alright
I need you baby to warm the lonely night
I love you baby, trust in me when I say
Oh pretty baby, don't bring me down, I pray
Oh pretty baby, now that I've found you, stay
And let me love you, baby, let me love you...

Kurt nemohl uvěřit té troufalosti. Pomalu ho přecházelo prvotní zmatení a najednou přicházel vztek. Nechápal, jak si Blaine může dovolit mu jen tak najednou, po tolika letech, a ještě k tomu úplně veřejně, zpívat, že ho miluje. A navíc po tom, co mu provedl.

You're just too good to be true
Can't take my eyes off of you
You'd be like heaven to touch
I wanna hold you so much
At long last love has arrived
And I thank god I'm alive
You're just too good to be true
Can't take my eyes off of you

I love you baby, if it's quite alright
I need you baby to warm the lonely night
I love you baby, trust in me when I say
Oh pretty baby, don't bring me down, I pray
Oh pretty baby, now that I've found you, stay
Oh pretty baby, trust in me when I say
I need you baby, don't bring me down, I pray
Oh pretty baby, now that I've found you, stay

And let me love you, baby, let me love you...

Blaine dozpíval a pořád upřeně sledoval modroočka, s nadějí v očích. Ale Kurt, který to sice cítil, ale byl hrozně naštvaný, se na něj ani nepodíval a radši na truc objal Michelle, která nadšeně tleskala.
"Odkud vůbec jste?" zeptal se jich Peter.
"Z Ohia," řekla rozverně Michelle, přitiskla se ke Kurtovi a usmívala se jako sluníčko. "Studovali jsme s Kurtem spolu na univerzitě v Columbusu a pak jsme před prázdninami slyšeli o tomhle festivalu. Kurtovi se nejdřív moc nechtělo, protože on hudbu moc nemusí." Po téhle větě vystřelila Blainova obočí až na vrcholek jeho hlavy.
"Ale nakonec jsem ho přesvědčila. Ó bože, kdyby tak naši rodiče věděli, kam jsme to jeli, že jo, Kurte?" brebentila blondýnka a Kurt jenom nepřítomně přikyvoval a periferně sledoval, jak Blainovi spadl úsměv.
"A vy dva jste spolu?" zeptala se Lucy a Michelle zase spustila.
"Ano, už skoro rok a půl," pronesla hrdě a Kurt nemohl přeslechnout a přehlédnout, jak si Blaine odfrknul a nevěřícně zakroutil hlavou. To už modroočko nevydržel a hodil na něj svůj nejlepší bitch face.
"Máš s tím nějaký problém?!" obořil se na něj a Blaine se k němu obrátil, překvapený, že na něj Kurt promluvil. Všiml si, že jeho modré oči málem srší blesky a zavrtěl hlavou.
"Vůbec ne," zamumlal a začal si potichu brnkat na svou kytaru.
Johny zřejmě vytušil to napětí mezi nimi, vzal si taky kytaru a spustil další song, ke kterému se všichni nadšeně přidali. Jenom Kurt cítil, že je čím dál tím více naštvaný a že se může stát, že každou chvíli bouchne. Snažil se zaposlouchat do Johnyho zpěvu, ale nějak mu to nešlo. O to víc, že na něj Blaine házel ty svoje štěněčí prosebné pohledy, které kdysi tolik miloval.

Love love love …

There's nothing you can do that can't be done
nothing you can sing that can't be sung
nothing you can say but you can learn
how to play the game
it's easy.

Blaine se pokoušel komunikovat s Kurtem skrz pohledy, ale evidentně to nefungovalo. Vypadalo to, že je pořádně naštvaný.

There's nothing you can make that can't be made
no one you can save that can't be saved
nothing you can do but you can learn
how to be you in time
it's easy.

All you need is love
all you need is love
all you need is love, love
love is all you need.

Michelle se přidala k ostatním a prozpěvovala si s nimi. Kurt se konečně zase podíval na Blaina, který jen nehlasně vyslovil slovo: "Prosím," a pak se zase přidal k ostatním. Kurt se ještě více zamračil a zavrtěl hlavou.

All you need is love
all you need is love
all you need is love, love
love is all you need.

There's nothing you can know that isn't known
nothing you can see that isn't shown
nowhere you can be that isn't where you're meant to be
it's easy.

All you need is love
all you need is love
all you need is love, love
love is all you need.

All you need is love
all you need is love
all you need is love, love
love is all you need.

Písnička skončila a Blaine s Kurtem na sebe upřeně hleděli přes oheň, který byl mezi nimi. Nikdo kolem jako by si nevšiml jaké je mezi nimi napětí a všichni se mezi sebou vesele bavili. Ale v Kurtovi to vřelo. Potřeboval to ze sebe dostat ven. Už to nemohl vydržet. A tak se najednou z ničeho nic zvedl a velmi rázně odešel pryč. Slyšel, jak za ním Michelle volá, ale nevnímal ji. Potřeboval se dostat co nejdál od nich, co nejdál od Blaina. Jenže to netušil, že Blaine řekl Michelle, aby radši zůstala u ohně, že to půjde vyřešit, a vydal se za modrookým klukem sám. Potřeboval vědět, jak to mezi nimi je. A to mohli vyřešit jedině osamotě.


Písnička 1: Here comes the sun - The Beatles
Písnička 2: I love you baby - Frank Sinatra
Písnička 3: All you need is love - The Beatles


 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Domík Domík | Web | 8. října 2012 v 22:30 | Reagovat

Angry sex? :D Mimochodem, já jsem ráda, že ta holčina není žádná z našich holek ze sboru, takhle je to podle mě lepší. A ty písničky jsou skvělé, miluju Beatles a Sinatra je taky naprosto úžasný.

2 Tamy Tamy | Web | 8. října 2012 v 22:47 | Reagovat

- Michelle?! jaká Michelle!?!?! *mrdne jí pánvičkou po hlavě*
- Já ti tu povídku rázně ukončím- Kurt odešel. Blaine šel za ním. Kurt byl někde pod stromem.Blaine ho našel. Strhla se hádka. Líbačka,sex a žili spolu šťastně až do éry metalu. KONEC

3 Tamy Tamy | Web | 8. října 2012 v 22:49 | Reagovat

[2]: A Michelle prostě vypaříme.

4 Tessee Tessee | Web | 8. října 2012 v 23:14 | Reagovat

[2]: To chceš aby to bylo takhle krátký? :D  

A jinak jste si jistě všimly, že všechny mé povídky jsou PG a taky to tak zůstane ;-) :-P Na NC-17 jsou tu jiní autoři/autorky, kteří to na rozdíl ode mně umí psát :-D

5 Andílek Andílek | Web | 9. října 2012 v 13:17 | Reagovat

není nad to dělat My own story do ajiny a číst si povídku :D  :D
Blonďaté stvoření mírně překvapilo, ale nic proti ní nemám.
Kurt odešel? O_O no vlastně se mu ani nedivím. Super! prostě suprová povídka

6 Kat Kat | Web | 9. října 2012 v 14:23 | Reagovat

Skvělého začátek! Už se moc těším na pokračování, a jsem zvědavá jak to vyřeší :)

7 Gee Gee | Web | 9. října 2012 v 14:28 | Reagovat

Tohle je úžasnééé! Yay! *dobře, přece nebudeš křičet v KFC, jako by to, že po škole na prvních deset lidí mluvíš německy nestačilo... dobré sebeovládání!*
Co mají všichni s Michelle... To už je třetí! :D
No, ta moje byla alespoň černovláska... stejně se to slévá! Zachraňte mě někdo!
Já vím, že je to 'normální', protože normálně má přítelkyni Blaine a mě osobně připomíná 'Michelle' jméno jedné velice reálné osoby... někdy mívají Míšy i velice trefná příjmení...
Ale tohle bude mučení.
1. Klaine is endgame. Protože to vím v pěti jazycích, tento fakt je nezvratný.
2. Pro Misch by i bylo špatné mít přítele gaye, protože to nikdy nebude to, co by mohla mít s hetero... nebo to minimálně necítí.
3. Ale stejně je mi jí líto, protože mi přijde taková slabá a 'neschopná' - nemám jiné slovo, takže ten rozvod (stejně doufám, že bude) ji zničí, bude hysterická a... potom mi jí tak líto nebude, protože se mi to pojí s nepříjemnými momentkami a vůbec! Nemám ráda holky, co takhle zhysterčí. Ani ty nesamostatné, ale Michelle je pro začátek docela roztomilá. Ale stejně je moc závislá. Nemám to na ženských OC-čkách moc ráda, ale stejně... je hezky popsaná a neujíždí. Já bych postavu jako je tahle nenapsala.

A z tohohle vychází, že mi ten milostný trojúhelník jde ničit nervy.
Jako by ten dramaťák nestačil (20x za den - 'A tohle jako vyzpívám jak?' G3, to OPRAVDU nemyslí vážně).
Pardon, personal stuff.
Beatles manie!
Už jsem řekla, že miluju Beatles? Ne? Tak teď už to víš... je to supéééééér!! <-- všechno je super po třech hodinách němčiny, VŠECHNO. Ale tohle je mega-super.
Beatles závislák.
A opravdu nevím, koho lituju a obdivuju víc.
Jestli Kurta za to, že má naběhnuto na infarkt a ještě ho nedostal, nebo Blaina, protože udělal chybu a Kurt mu to jen tak neodpustí...
Sakra, proč se mi pořád někdo dívá přes rameno?

PS: Ty songy jsou naprosto skvělé! Jestli to bude celé takovýhle songfic, budu želé... počkat, už jsem želé. :D :D

PPS: I simply LOVE this very much! :D

PPPS: NOTE TO MYSELF: Sleep, then you are maybe going to write... not idiotic comments... okay, not so very idiotic comments. :D

8 Nicole Damita Nicole Damita | 9. října 2012 v 20:52 | Reagovat

Do čerta v tom najlepšom. To nám robíš naschvál.Ale je to super :-) teším sa na pokračovanie

9 Tessee Tessee | Web | 10. října 2012 v 10:51 | Reagovat

:D Gee, děkuju za rozbor! Byl naprosto vyčerpávající a dokonalý! :D Jako vždy :-)
Jinak všem děkuju za chválu i připomínky :-) snad se vám to bude líbit i dál.
A btw... Michelle se původně jmenovala myslím Jane, nebo tak nějak, jenže pak se mi tam prostě hodilo Michelle... uvidíte v příští kapitola :-P  :-D

10 Vendy :) Vendy :) | 1. února 2016 v 20:38 | Reagovat

Kurt a bitch face? :D *směje sem až slzí* :D Nedovedu si tak Kurta představit :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama