Be my prince - 8. kapitola

20. července 2012 v 19:21 | Tessee |  Glee Fanfiction - Be my prince

... Kurt úspěšně přemluvil Rachel, aby alespoň trochu změnila styl oblékání (především pod pohrůžkou, že ji jinak Finn nebude chtít), Mercedes pomohl vybrat nový kabát a Quinn společenské šaty, které potřebovala. Sám ukořistil tři šály a nové boty. ...



8
O víkendu, o čtrnáct dní později, se Kurt konečně mohl vydat na nákupy s Quinn a její kamarádkou Mercedes, na které se těšil už od královské večeře. Jelikož princ věděl, jaká rivalita mezi oběma sbory je, i když především ze strany New Directions, raději se o tom nikomu z kamarádů nezmínil. Finnovi také neřekl nic, protože podle toho, jak jeho bratr v poslední době básnil o malé brunetce, došlo mu, že by chtěl jet s ním. A mít Finna pořád za zády se mu prostě nechtělo. Nechal mu tedy na stole jenom lísteček, že bude celý den pryč, a odjel.

Dvouhodinová cesta do Limy utekla Kurtovi překvapivě docela rychle. Pustil si svůj oblíbený playlist složený především z broadwayských hitů, a zpíval si s rádiem celou cestu.
Konečně zaparkoval před Limským obchodním centrem a jakmile vystoupil z auta, spatřil blondýnku, jak na něj vesele mává. Vedle ní stála usměvavá černoška s plnými tvary. Princ jim zamával zpět a vydal se jim naproti. Jaké však bylo jeho překvapení, když se k nim těsně, než k dívkám došel, připojila i Rachel. Kurt si nebyl jistý, zda je rád, nebo nerad. Brunetka byla velmi temperamentní a upovídaná. A neustále narážela na to, že jsou vlastně soupeři a v žádném případě se nesmí bavit o písních, které chystají. Ale na druhou stranu spolu sdíleli vášeň pro muzikály, Patti LuPone a Barbaru Streisand.
"Ahoj, Kurte. Tohle je Mercedes," pozdravila ho Quinn a představila svou kamarádku. Velmi usměvavá Mercedes prince pozdravila a místo toho, aby si s ním podala ruku, rovnou ho objala. Kurt to sice nečekal, ale tahle její přímá nátura se mu líbila.
"Tvůj bratr s tebou nepřijel?" vyzvídala okamžitě Rachel. Kurt se rozesmál a jen zavrtěl hlavou, načež brunetka ohrnula rty. Během několika vteřin se zase vzpamatovala a vrátila se ke své přirozené energičnosti a upovídanosti.

Zatímco šla skupinka nákupním centrem a postupně procházela jednotlivými obchody, které za něco stály, děvčata se vyptávala Kurta, jak se mu líbí v Americe, jaké je to na Daltonu a jestli má nějaké hezké, nezadané kamarády. Ale také jaké je to být princ, jaká je jejich země a Evropa vůbec.
Kurt ani nečekal, jak dobře se mu bude o své zemi vyprávět. Ale i když ve státech ještě nebyl dlouho, skrývat svou identitu bylo někdy více vyčerpávající, než si představoval. Především, když musel lhát o tom, co dělají jeho rodiče, a pak si ještě zapamatovat, co komu napovídal. Proto, když mohl být upřímný, jako by si mohl na chvíli oddechnout. A navíc holky kromě toho, že byly zvědavé, se ke Kurtovi chovaly naprosto normálně a nějaký titul jim byl v podstatě úplně ukradený.

V poledne, když se rozhodli na chvíli se posadit a něco malého pojíst, už Kurt úspěšně přemluvil Rachel, aby alespoň trochu změnila styl oblékání (především pod pohrůžkou, že ji jinak Finn nebude chtít), Mercedes pomohl vybrat nový kabát a Quinn společenské šaty, které potřebovala. Sám ukořistil tři šály a nové boty.
Kamarádky s Kurtem seděly u stolku v malé kavárně, která v obchodním centru byla, když se nad nimi najednou zastavily dvě slečny jejich věku. Jedna hezká latina s tmavými vlasy staženými do vysokého culíku, a druhá blondýnka se stejným účesem. Obě na sobě měly krátké červenobílé sukýnky a bundičky ve stejných barvách.
"Berry, Jones, Quinn," řekla latina a kývla lehce hlavou na pozdrav. Pak se otočila na Kurta, změřila si ho pohledem a znovu se otočila k děvčatům.
"Tak tohle je ten váš princ krasoň?" řekla trochu povzneseně a bez optání si obě s blondýnkou přisedly. Kurt měl přirozenou potřebu se bránit, ale moc nevěděl, s kým má tu čest. A nezdálo se, že by jeho třem kamarádkám vadilo, že se k nim dvě dívky přidaly.
"Kurt Hummel," řekl a natáhl k latině ruku. "A ty jsi?" pozvedl na ni obočí.
"Santana Lopez," odpověděla latina a potřásla mu rukou. "A tohle je Brittany," ukázala na dívku vedle sebe. Blondýnka se na Kurta sladce usmála a pak se zeptala: "Ty jsi delfín?"
"Prosím?" nechápal princ.
"Tím myslí, jestli jsi gay," vysvětlila mu potichu Quinn. "Brittany je roztomilá, ale trochu pomalá." Kurt konečně pochopil a s úsměvem Brittany sdělil, že je opravdu delfín. K jeho překvapení dívka nadšeně vypískla a objala ho.
"To mě mohlo hned napadnout," ušklíbla se Santana, podvědomě odtáhla blondýnku od Kurta a chytila ji za ruku. To všímavého prince zaujalo, také se ušklíbl a pronesl: "Nápodobně, Satane." Latina zúžila oči, chvíli se na prince jen dívala a nakonec přikývla. "Líbíš se mi. Dobře proříznutá pusa," řekla a všichni kolem stolu se rozesmáli.
Nakonec se všichni zvedli a pokračovali v nákupech, dokud nebyl pro Kurta čas sednout do auta a znovu absolvovat cestu zpátky na Dalton. Modroočko se s dívkami rozloučil a slíbili si, že v nejbližší době opět něco podniknou. Princ totiž musel uznat, že přestože se k němu na Daltonu všichni chovali pěkně a už si za tu krátkou dobu vytvořil pár kamarádů, čas strávený s děvčaty měl také něco do sebe. A navíc ještě nepoznal Tinu, poslední členku New Directions, což mu přišlo líto. Zdálo se totiž, že každá z nich je jedinečná osobnost, kterou stojí za to poznat.

Zatímco si Kurt užíval den s kamarádkami z Limy, jeho bratr začínal být pomalu nervózní. Když mu Burt ještě doma sdělil, že pojede s princem do Ameriky, kladl mu na srdce, aby na něj dával, diskrétně, pozor. A Finn, protože znal, jak se ke Kurtovi lidé chovají u nich doma, se o bratra upřímně bál, když někam šel bez něj. Možná to bylo trochu přehnané, ale on prostě nechtěl, aby se mu něco stalo. Proto, když si přečetl princův vzkaz, že bude celý den pryč a ať ho neshání, začal mít podivný pocit, který ho ne a ne opustit. Kolem poledne už to nemohl vydržet a rozhodl se, že se poptá, jestli Kurt přeci jen náhodou někomu něco neřekl.
"Nevíte, kam jel dneska Kurt?" zeptal se Finn Jeffa a Nicka, kteří se ve společenské místnosti koukali na film.
"Ne, on někam jel?" zeptal se přitrouble Jeff.
"Ano, napsal mi vzkaz, že bude celý den pryč a že ho nemám hledat," vysvětlil Finn.
"No vidíš, tak ho nehledej," podotkl Nick.
"Ale já musím," trval na svém Finn.
"Proč?" nechápal Jeff. "Pojď se s námi radši dívat na film."
"To nejde. Já... mám o Kurta trochu strach," přiznal princův bratr.
"Proč máš o Kurta strach?" vložil se trochu vyděšeně do rozhovoru Blaine, který zrovna vstoupil a jak slyšel, že se jedná o jeho modrookého kamaráda, rozbušilo se mu srdce.
"Protože nevím, kde je," obrátil se na něj Finn.
"Tak mu zavolej," navrhoval Blaine.
"Ale on mi napsal vzkaz, abych ho nehledal. A co když se mu něco stalo?" začínal dlouhán trochu vyšilovat.
"Pane bože, a co když někam jel a ztratil se a teď neví, jak se dostat zpátky a..."
"Uklidněte se vy dva!" přerušil Blainovo blábolení Thad, který je už chvíli poslouchal z kuchyně. "Když Kurt napsal, že nechce, abychom ho hledali, tak k tomu má asi svůj důvod, nemyslíte? Je přeci samostatný. Snad má dostatek rozumu na to, aby nám zavolal, kdyby se mu něco stalo," uklidňoval situaci. Pak se podíval na Blaina a napadla ho momentální myšlenka, kterou se rozhodl hned zrealizovat. "Třeba někoho potkal. Třeba šel na rande a prozatím nechtěl nic říct, kdyby mu to nevyšlo," pronesl Thad a s pobavením sledoval, jak Blaine okamžitě vykulil oči. Pak se kudrnatý kluk zamyslel a vzápětí se omluvil a kvapně odběhl. Ostatní se na Thada, který už pomalu pukal smíchy, nechápavě otočili.
"No co, chtěl jsem vidět, co udělá, když si bude myslet, že Kurt někoho má," smál se brunet.
"Počkej, proč?" nechápal Finn, kterého kluci ještě pořád nezasvětili do Operace Klaine.
"Jen tak," řekl Thad a pak ho poprosil, jestli by s ním mohl mluvit o samotě.

Blaine došel k sobě na pokoj a v hlavě mu to šrotovalo na plné obrátky. Od jejich společného pečení před dvěma týdny se spolu začali Blaine a Kurt trochu více kamarádit. Blaine už konečně přestal před Kurtem koktat a červenat se pokaždé, když se na něj modrooký kamarád usmál, a Kurt se mu trochu otevřel. Oba dva kluci zjistili, že se jim společně celkem dobře učí, takže trávili celkem dost času ve studovně, kde je v podstatě nikdo nerušil. A většinou, když si udělali všechny úkoly, stejně tam ještě zůstali a jen tak si povídali. Blaine už začínal pomalu doufat, že by to mohlo být na dobré cestě.
Jenže co když má Thad pravdu a Kurt opravdu někoho potkal? Řekl by něco takového Blainovi, nebo by se s tím tajil? Blaine měl pocit, že toho ví o Kurtovi více, než ostatní, ale na druhou stranu, možná to opravdu byl jenom pocit. A navíc, Kurt se s Thadem také celkem bavil. Zdálo se, že toho mají celkem dost společného, protože mezi nimi řeč nikdy nestála. I když se skoro pokaždé týkala Thadovy posedlosti Evropou.
Blaine začínal být pomalu zoufalý a přemýšlel, jestli má Kurtovi zkusit zavolat nebo mu poslat zprávu, a nebo počkat, až se jeho kamarád vrátí.

Mezitím Finn a Thad došli do Finnova pokoje.
"O co jde?" ptal se dlouhán.
"O Kurta," řekl Thad.
"Ty víš, kde je?!" doufal Finn.
"To nevím, ale myslím, že o něj nemusíš mít strach. Poslyš, já vím, kdo s Kurtem jste," prozradil Thad.
"Jak?" nechápal Finn a Thad se trochu zasmál.
"Znám hodně dobře evropskou historii a věděl jsem hned od začátku, že je Kurt princ. On mi pak vysvětlil, jak to s vámi je a poprosil mě, abych to nikomu neříkal." Finn jenom přikyvoval. "Kurt mi řekl, že jsi u královské ochranky a přestože jsi taky jeho bratr, jeho táta tě sem nejspíš poslal jako jeho bodyguarda." Na tohle Finn lehce podvědomě přikývl. "Ale já myslím, že se nemusíš ničeho bát. Kurt se nezdá, ale myslím, že se o sebe dokáže postarat. Jemu jenom trochu vadí, že má pořád někoho za zadkem. Chce si to tu užít a ne být pořád někým hlídaný."
"To ti řekl?" zeptal se Finn a Thad přikývl. "Já vím, že to nemá lehké, ale já se o něj opravdu bojím, Thade. Ty nevíš, jaké to je pro něj u nás doma. Asi si musím taky nejdřív zvyknout, že mu tady toho tolik nehrozí," povzdechl si Finn. "Jenže na druhou stranu, Kurt se zrovna netají tím, že je gay. Je na to dost pyšný a rád se ukazuje ve svém výstředním oblečení. V tomhle měl naopak doma výhodu, nikdo si nedovolil ho kvůli tomu nějak napadnout, jenže tady... nikdo se k němu nebude chovat ohleduplně, protože je princ. A já nevím, jestli si to plně uvědomuje."
"Víš co, já myslím, že bys mu mohl napsat, aby se ti jenom ozval, jestli je v pořádku," navrhl Thad. "Snad to přijme jako takovou tu zdravou starost o blízkou osobu."
"Máš pravdu," přikývl Finn a rovnou napsal Kurtovi zprávu. Pak se znovu otočil na Thada s poněkud zvláštním výrazem. "A ty si vážně myslíš, že by mohl mít s někým rande?" zeptal se opatrně a Thad se musel rozesmát.
"Ne, myslím, že ne." Brunet se zamyslel a pak se rozhodl to Finnovi konečně taky říct. "Řeknu ti jedno tajemství. Stejně jsme tě do toho chtěli zasvětit. Ale musíš slíbit, že před Kurtem a Blainem ani slovo." Finn se rozzářil jako malé dítě a nadšeně přikývl.

Než se Kurt vydal na cestu do Westerville, všiml si, že mu přišly dvě smsky, kterých si dříve nevšiml. První byla od Finna.
Finn: Vím, že jsi říkal, abych tě nesháněl. Ale prosím napiš, jestli jsi v pořádku. Díky.
Kurt sice věděl, že je to částečně Finnova práce, ale beztak ho bratrova starostlivost trochu dojímala.
Kurt: Jsem v pořádku. Přibližně za dvě hodiny budu zpátky.
Když si pak přečetl, od koho je další zpráva, trochu se mu rozbušilo srdce.
Blaine: Kurte prosím řekni, že jsi v pořádku. Nikdo neví, kde jsi. Mám strach.
Bylo to sice trochu přehnané, to musel princ uznat. Ale na druhou stranu ho potěšilo, že někdo jiný kromě Finna se stará, jestli se mu něco nestalo.
Kurt: Neboj, jsem v pořádku a už se vracím na Dalton. Za dvě hodiny jsem tam :-)
Kurt si znovu pustil svůj broadwayský playlist a vydal se na cestu.

O dvě hodiny později ho ve vstupní hale jejich koleje přivítali všichni jeho kamarádi a hurónský smích.
"No co, je to jedna z mých vášní," pokrčil rameny princ, úplně ověšený nákupními taškami, a vydal se, s hlavou vzpřímenou, do svého pokoje.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Áďa Áďa | 21. července 2012 v 17:13 | Reagovat

:D awww Finn a Blaine se strachují o Kurta. Úžasná kapitola!!!! :))

2 Engli Engli | 21. července 2012 v 18:55 | Reagovat

áááá to je tak krásně roztomilé ... víc, víc "flufftoidních" povídek a kapitol

3 Tamy Tamy | 21. července 2012 v 20:39 | Reagovat

Nechtěj vidět jak jsem si představila naprosto vyděšeného Blaina, s mobilem v ruce jak rozklepaně píše Kurtovi a třese se strachy z toho možného rande...to by si umřela smíchy xDD Jinak nádherná kapitola (ovšem chybělo tam víc hyperaktivního Jeffa..) :)) Jak to děláš že se čím dál tím víc zamilovávám do Thada? :D :D

4 Gee Gee | Web | 29. července 2012 v 21:26 | Reagovat

To já si Blaina představila. Neměla jsem to po třiceti hodinách v autobuse dělat. Ne, tomu nerozumíte! Neměla jsem to dělat protože... sakra, moje noha! Jeli jste někdy 30 hodin autobusem.
PS: Když oni jsou všichni skvělí, já si nemůžu vybrat oblíbence :D

5 I<3 Glee I<3 Glee | Web | 8. srpna 2012 v 21:06 | Reagovat

Už se těším na pokračování, píšeš vážně skvěle ;)

6 Nikola-bloger Nikola-bloger | Web | 13. srpna 2012 v 18:10 | Reagovat

Úžasné, hlavně nepřestávej a pokračuj. ;) Jsi mou velkou inspirací!!

7 Tessee Tessee | 13. srpna 2012 v 18:56 | Reagovat

[6]: Aww... Děkuju :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama