Be my prince - 7. kapitola I. ČÁST

17. července 2012 v 9:00 | Tessee |  Glee Fanfiction - Be my prince

... A pak přišel Jeff. Naprosto hyperaktivní a nezvladatelné torpédo. Hned se se všemi skamarádil, hned se přidal k Warblers, během dvou dnů ho znala celá škola, protože jakmile vtrhl do školní budovy, porazil nejdražší sochu na celém Daltonu," zasmál se Blaine při vzpomínce, na výraz pana J. ...




7
"Tak kde je ten Jeff, Nicku?" ptal se Wes a netrpělivě přecházel sem a tam po svém pokoji, kde už seděli, kromě jich dvou, i David a Thad.
"Jak to mám vědět?" ohradil se Nick.
"Ježiš, ty jsi snad jeho přítel, ne?" vrátil mu to Wes.
"Copak ho pořád hlídám? Vždyť ho znáš, jak je hyperaktivní. Kdybych byl pořád s ním, nejen, že by to nebylo moc dobré pro náš vztah, ale asi ani pro moje zdraví," bránil se brunet a založil si z trucu ruce na prsa.
"Tak se nehádejte, vy dva. Beztak jenom zase hraje nějakou hru s Finnem," vložil se do toho David.
"Tak mu zkus ještě jednou zavolat, prosím," poprosil Nicka Wes už zase trochu klidněji. Nick si povzdechl, ale udělal, jak ho kamarád poprosil. Ale jakmile vytočil číslo, blonďák vtrhl bez zaklepání do pokoje, s typicky obřím úsměvem na tváři, a hned se vrhl Nickovi na klín.
"Tak jsem tady, co se děje?" spustil. "Proč mi voláš?" otočil se na svého přítele, když vytáhl z kapsy svůj zvonící telefon.
"Protože už tu na tebe skoro dvacet minut čekáme, lásko, a tys o sobě nedal vědět," řekl Nick. "Zrovna jsem vytočil číslo, když jsi sem vtrhl."
"Aha," vlepil mu pusu na tvář a otočil se znovu na ostatní. "Tak co se teda děje?"
"Takže, když už jsme konečně všichni tady," podíval se Wes na Jeffa, "můžeme začít. Mám na vás jednu jedinou otázku: Kdo z vás ví, co je s Blainem?"
"Co je s ním?" zopakoval to nechápavě Jeff.
"No to já nevím, proto se na to ptám. Jde o to, že od té doby, co jsme přijeli, je nějak nezvykle zamlklý a schovává se ve studovně častěji, než dřív. Nevíte někdo, jestli se třeba nestalo něco přes prázdniny?" ptal se Wes.
"Možná něco v rodině?" hádal David.
"Něco s Cooperem?" doplnil ho Nick.
"A co když se něco stalo jemu? Co když... je nemocný?" pronesl velmi dramaticky Jeff.
"Prosím tě uklidni se," klidnil ho Nick. "A nestraš," dodal.
Čtyři kamarádi se začali dohadovat o tom, co by mohlo Blainovi být a Thad je pobaveně pozoroval. Jeff nabízel jednu katastrofu za druhou, Nick se ho snažil uklidnit, Wes si zoufal a David se na to snažil jít logicky. Ale ani jednoho nenapadla správná odpověď.
"Já vím, co s ním je," řekl nakonec Thad, když už se kluci asi deset minut hádali. Všichni se na něj otočili s překvapením ve tvářích.
"Cože?! A proč jsi to neřekl rovnou?" obořil se na něj Wes. Thad pokrčil rameny a usmál se.
"Byla zábava vás pozorovat a čekat, jestli na to přijdete."
"A?" vyhrkl David.
"Co?" zlobil je Thad.
"Co mu teda je, sakra?!" zakřičel Wes.
"Zamiloval se," řekl Thad prostě.
"Zamiloval se?" zopakoval to nechápavě Wes a ostatní na Thada jen vyjeveně koukali. "A do koho, proboha?"
"Ježiš, do koho asi? Jak je možné, že jste si toho nevšimli?" řekl Thad. "Já jsem Kurta ještě ani neznal osobně, a už jsem věděl, že je do něj Blaine blázen," dodal. Čtveřice jeho kamarádů na něj chvíli koukala a pak se strhla další divoká diskuse.
"Ježiš, no jo!" zvolal Nick.
"Jak nám to mohlo uniknout?" nechápal Wes.
"Teď když jsi to řekl, je to úplně jasné!" řekl vítězoslavně David.
"No to je super!!!" nasadil tomu korunu Jeff, když vykřikl a začal tancovat po pokoji.
"Co mu je?" naklonil se Thad k Nickovi.
"Já si nejsem stoprocentně jistý, ale řekl bych, že z toho má radost," přemítal Nick, zatímco jeho přítel poskakoval a přitom volal: "Jo, Jo, Jooo!"
"Pravděpodobně," smál se Thad při pohledu na blonďáka a pak se otočil na zbytek osazenstva pokoje. "Chtěl jsem s vámi o tom stejně v nejbližší době mluvit. Tak trochu jsem už sondoval u Kurta, jestli by měl zájem. A přestože na rovinu nic neřekl, je zcela evidentní, že mu náš milý Blainík taky není lhostejný."
"Tak je dáme dohromady!" vykřikl opět Jeff a ostatní se jeho entusiasmu rozesmáli.
"Přesně to jsem chtěl taky navrhnout, než mi Jeff skočil do řeči," řekl Thad s úsměvem.
"Jooo, to je super! Já miluju, když dáváme někoho dohromady!" zvolal zase nadšeně Jeff. Nick jen zavrtěl hlavou a vlepil svému příteli pusu. Jejich kamarádi se jen znovu rozesmáli a pak se pustili do vymýšlení 'Operace Klaine', jak to Wes okamžitě oficiálně nazval.

"Co budeme dělat?" zeptal se Blaine, když ho Kurt dotáhl do kuchyně.
"Péct," odpověděl Kurt s úsměvem.
"Péct? A co?" znejistěl trochu Blaine. V kuchyni mu to zrovna moc dobře nešlo. Nebo spíš... vůbec.
"Muffiny. Mám jeden speciální recept, do kterého tě teď zasvětím," řekl Kurt a začal postupně připravovat věci, které budou potřebovat. Blaine stál nejistě vedle kuchyňského ostrůvku a jen Kurta pozoroval. Po chvíli si princ všiml, že Blaine nic nedělá a rozhodl se ho zapojit, protože to byl přece důvod, proč sem šli.
"Pomůžeš mi, nebo se budeš jenom koukat?" zeptal se se zdviženým obočím.
"Jo, jasně, pomůžu," řekl tiše Blaine. "Co mám dělat?"
"Podej mi prosím hrnec na mléko," řekl Kurt a připravil si puding, mléko, cukr a vanilkové lusky. Po chvíli, když se mu podařilo lusky rozdrtit, si všiml, že Blaine pořád ještě štrachá v zásuvkách a hledá hrnec. Kurt se trochu pobaveně usmál Blainovu zoufalému výrazu, a pak se rozhodl mu poradit. "Je to v té skříňce nalevo od tebe." Blaine k němu zvedl hlavu: "Díky," řekl a vítězoslavně otevřel správnou skříňku. Úsměv mu ovšem z tváře opět opadl, když zjistil, že skříňka je plná hrnců a on netuší, který že to má podat. Nakonec se pro jeden rozhodl, vzal ho a postavil před Kurta s nejistým úsměvem. Kurt se na hrnec podíval, pak se podíval na Blaina a koutky úst mu už trochu cukaly.
"Blaine, už jsi někdy něco vařil?" zeptal se ho.
"Ummm... vajíčka?" nabídl chabě Blaine. Kurt se uchechtl. Blainův zoufalý výraz mu připadal nesmírně roztomilý.
"Takže předpokládám, že jsi ani nic nepekl, co?" Blaine zavrtěl hlavou, zrudl a zadíval se na špičky svých bot.
"To nevadí. Já ti budu dávat přesnější instrukce," řekl Kurt a pak se vydal vyměnit hrnec, který mu Blaine podal, za ten správný.
"Tohle je hrnec na mléko," ukázal Blainovi. "Má dvojité dno, ve kterém je voda. To proto, aby se ti mléko nepřipálilo, když ho vaříš. Uděláme v něm teď puding," řekl a pustil se do práce.
Oba chlapci pak pracovali nějakou dobu potichu, jen s občasnými Kurtovými pokyny. A když se jim konečně podařilo dostat naplněné formičky do trouby, Kurt se rozhodl, že už nebude Blaina trápit, a polevu dodělá sám. Na kudrnatém klukovi bylo vidět, že se mu viditelně ulevilo, když se konečně mohl jít posadit a jenom se koukat, jak Kurt pracuje.
"Tak co, už je ti trochu líp?" zeptal se Kurt po chvíli a Blaine s lehkým úsměvem přikývl.
"Můžu se na něco zeptat?" zkusil to princ.
"Jasně," odvětil Blaine.
"Ty... proti mně něco máš?" zeptal se princ potichu, pro jistotu otočený k Blainovi zády, a předstíral, že je zabraný do míchání polevy.
"Já? Proti tobě?! Ne! Nic! P-proč si to myslíš?" začal Blaine panikařit.
"Já nevím. Zdá se mi, že se mi vyhýbáš. A moc se mnou, na rozdíl od ostatních, nemluvíš..." pokrčil Kurt rameny. "Udělal jsem něco, čím jsem tě urazil?"
"Ne! Ty za to nemůžeš!" vyjekl Blaine. "Já jenom... já..." koktal. "Já mám takový problém, o kterém s tebou ovšem nemůžu mluvit, a ty za to vůbec nemůžeš, věř mi, prosím! Já... já se ti nechci vyhýbat. Já... já..." Blaine si uvědomil, že už zase blábolí a koktá a složil nešťastně hlavu do dlaní. "Ó můj bože, musíš si myslet, že jsem úplný idiot," zaúpěl.
"Uklidni se, Blaine. Já si nemyslím, že jsi idiot. Ty přece nemůžeš za to, že občas koktáš," ujišťoval ho Kurt klidně.
"Jenže to je právě to. Já nekoktám!" vyhrkl Blaine. "Většinou," dodal potichu. "To jenom... to je jedno," řekl nakonec a sklopil znovu hlavu. Kurt poznal, že je z jejich rozhovoru zoufalý a rozhodl se, že je na čase změnit téma. Sice ho zajímalo, co má Blaine za problém, ale momentálně pro něj bylo hlavní a potěšující, že se mu Blaine vyhýbat nechce.
"Víš co. Změníme radši téma, ne?" navrhl a nešťastný Blaine k němu překvapeně zvedl hlavu. Nemohl uvěřit tomu, že ho Kurt ještě neposlal do háje.
"Dobře. Děkuju," řekl Blaine s překvapeným úsměvem. "Jestli chceš, zeptej se mě na cokoliv. Vím, že nejsi odsud, takže pokud chceš něco vědět, pokusím se ti odpovědět jak nejlépe budu umět."
"Dobře," přikývl Kurt, a odložil hotovou polevu. Pak se posadil naproti Blainovi a na chvíli se zamyslel. "Už vím. Tohle mě docela zajímá," řekl a Blaine čekal, s jakou otázkou se Kurt vytasí.
"Jak může Nick vydržet s Jeffem? Ten kluk je tak děsně hyperaktivní, že to nechápu."
Blaine se z plna hrdla rozesmál. Čekal otázku o USA nebo o Daltonu, ale rozhodně ne o jeho dvou kamarádech.
"Popravdě, to nechápe nikdo. Ale řekl bych, že u nich platí, že protiklady se přitahují," odvětil Blaine.
"A jak se vůbec dali dohromady?" vrtěl Kurt nechápavě hlavou.
"To bylo když jsem byl ve druháku," vzpomínal Blaine a na tváři měl úsměv. "Jeff tehdy přestoupil na Dalton, pár měsíců po mě. Já jsem tehdy Nicka moc neznal. On byl hodně tichý, spíš vážný, s nikým se moc nebavil. Všichni říkali, že ho nikdy nikdo neviděl, že by se naštval nebo že by na někoho zakřičel. Dokonce ani nikdo netušil, že je gay. Ne, že by to Nick skrýval, ale prostě neměl důvod to někomu říct.
A pak přišel Jeff. Naprosto hyperaktivní a nezvladatelné torpédo. Hned se se všemi skamarádil, hned se přidal k Warblers, během dvou dnů ho znala celá škola, protože jakmile vtrhl do školní budovy, porazil nejdražší sochu na celém Daltonu," zasmál se Blaine při vzpomínce, na výraz pana J. Kurt se při té představě musel rozesmát taky.
"Hodně učitelů ho nemělo rádo. Protože on kromě toho, že je hyperaktivní, je taky hodně nadprůměrně inteligentní. Takže vždycky, když ho chtěli na něčem nachytat, odpověděl jim správně a zlobil dál. A za všechny úkoly navíc vždycky poděkoval, vypracoval je bez větších potíží a odevzdával je s úsměvem na tváři.
Každopádně, jak už jsem říkal, Jeff se hned se všemi skamarádil. Jenom Nick byl i pro něj záhadou. A tak se jednoho dne rozhodl, že ho prostě nějak donutí, aby se mu taky otevřel. Ať to stojí, co to stojí. Později, když už byli spolu, se samozřejmě oba přiznali, že se chtěli hned od začátku," vrtěl hlavou Blaine. "No a tak se Jeff snažil, neustále do něj hučel, pořád se s ním snažil mluvit, přemlouval ho, aby se s ním přidal k Warblers, prosil ho, aby ho doučoval, i když to vůbec nepotřeboval. Jenže Nick pořád nijak zásadně nereagoval. Nakonec už se skoro zdálo, že to Jeff vzdá. A pak se to stalo.
Bylo to začátkem března. Pamatuju si, že jsme tehdy byli já, Wes, David a Nick ve společenské místnosti. Nick si, jako vždycky, sám četl v rohu u toho krbu, a já s Davidem a Wesem jsme se o něčem bavili, když Jeff vtrhl dovnitř a začal na nadšeně něco křičet. Zajímavé je, že už vůbec nevím co, ale co si pamatuju je, že najednou, z ničeho nic, z rohu hrozně zařval Nick: 'Bože můj, přestaň už!' Všichni jsme se na něj otočili a nemohli uvěřit svým uším. Nick konečně bouchnul. Všichni jsme chvíli mlčky stáli a napjatě čekali, co se bude dít dál, až najednou Jeff nadšeně vypískl, vrhl se na Nicka a objal ho. Pak se od něj odtáhl a dal mu pusu na tvář. Do dneška si pamatuju, jak Nick vykulil oči, když se to stalo," uchechtl se Blaine při té vzpomínce. "Pak najednou vzal Jeffa za ruku a odtáhl ho pryč. Co se stalo pak, to nevím, ale když se asi o půl hodiny později zase vrátili, už šli ruku v ruce," dovyprávěl Blaine.
"Wow," vydechl Kurt. "To je krása."
"Já vím," usmál se Blaine. "Od té doby jsou prakticky nerozdělitelní. Nick je jediný, kdo kdy zažil Jeffa ve špatné náladě. A taky je jediný, kdo ví, proč sem Jeff přestoupil. Oba dva se dokonale vyvažují, protože Jeff Nicka hodně otevřel a Nick ho zase dost klidní. Už se teda taky hodněkrát rozešli, ale to vždycky trvá jenom chvilku. Většinou to probíhá tak, že se naštvou, řeknou si 'Tak to je konec!' a za hodinu už je vidíš, jak si běží do náručí a jeden druhému se omlouvají. Thad dokonce tvrdí, že to beztak dělají jenom proto, že je baví ten usmiřovací sex," smál se Blaine a Kurt trochu zčervenal.
"A jak je možné, že spolu smí bydlet?" ptal se princ.
"Teoreticky nesmí," řekl Blaine. "Původně spolu nebydleli, ale vždycky si našli nějaký způsob, jak spolu být. Pan J na ně vyzkoušel všechno, ale nepomohlo nic. Žádné tresty, žádné výhružky... vždycky je zase ráno našli spolu v posteli. A tak se nakonec pan J vzdal a dovolil jim neoficiálně bydlet spolu. Jenže to se samozřejmě nelíbilo Maxovi a Danielovi, dvěma klukům, co byli taky spolu a loni maturovali. A tak se nakonec rozhodlo, že spolu páry neoficiálně bydlet můžou. Já jsem rád, protože oficiálně bych bydlel s Jeffem já. Dokážeš si to představit?!" řekl trochu s hrůzou v očích Blaine a Kurt se rozesmál.
Na troubě cinkl budík a Kurt vyndal hotovou várku muffinů ven. Společně s Blainem pak začali natírat jejich vršky žlutou polevou.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tamy Tamy | 17. července 2012 v 10:16 | Reagovat

Jeffe!!!! Vem si mě!!! (Hmm...podává celkem dost nabídek ke snatkům... xD) Jeff je úúúžasnej!!! Naprosto ho miluju!! Vlastně- miluju všechny Slavíky!! xDD "Operace Klaine" -to se mi líbí. :D :D :D A představa bezradného Blaina v kuchyni, jk se snaží najít hrnec na mléko (o čemž jsem doposud neměla tušení že existuje) ,mě nutí válet s smíchy po podlaze. :D :D :D :D (Jojo, musím ti okomentovat všechno! :D)

2 Gee Gee | Web | 17. července 2012 v 10:27 | Reagovat

*chechtá se na podlaze*
Já chci taky Jeffa! Nemůžu si pomoct, ale on je prostě neuvěřitelnej! Nezvladatelné hyperaktivní tornádo...
Blaine, který už to nevydrží a zaúpí "To je právě to, že já nekoktám" je z neznámého důvodu strašně roztmilý (takhle nervózního ho píše málokdo).
Jak tak přemýšlím, možná by se mohli dát dohromady nějak tak stejně jako oni (nejspíš to ani jinak nejde, když si pořád myslí, že ten druhý k nim má antipatie).

PS: Ty dva jsi do toho zatáhla taky? Proboha, myslím, že sis právě zajistila, že bude tandem citovat tvojí povídku celých dvanáct dní. Vlastně máme konečně něco českého na 'akce omdlíváček'.

PPS: Ona je tu ještě druhá část? Mouku, mouku! :D

3 Andílek Andílek | Web | 17. července 2012 v 11:09 | Reagovat

Už je to tu Warblers jako dohazovači :D :D hyperaktivní Jeff :D :D a nervozní Blaine v kuchyni je strašně roztomilej

4 Áďa Áďa | 21. července 2012 v 16:52 | Reagovat

Pane bože!!!!!! Tohle byla nejvtipnější kapitola, kterou jsem četla!!!! :DDDD Jeff je úžasný a Warbleří schůzka :DDDDD

5 Kat Kat | Web | 22. července 2012 v 9:36 | Reagovat

"Co mu je?" naklonil se Thad k Nickovi.
"Já si nejsem stoprocentně jistý, ale řekl bych, že z toho má radost," přemítal Nick, zatímco jeho přítel poskakoval a přitom volal: "Jo, Jo, Jooo!"

Tak při tomhle jsem v pokoji plném lidí vypráskal smíchy a začala se regulérně smát, jeff je geniální! ;)

6 Kat Kat | Web | 22. července 2012 v 9:38 | Reagovat

* vyprskla smíchy
Už ani psát neumím :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama