Be my prince - 6. kapitola

11. července 2012 v 20:28 | Tessee |  Glee Fanfiction - Be my prince

... Vstoupil do studovny a šel ke svému oblíbenému stolu v zadním rohu, u okna, když si všiml, že u něj nesedí nikdo jiný, než Kurt. Vzápětí se mu automaticky rozbušilo srdce, a protože si ho Kurt nevšiml, chtěl se otočit a odejít, ale nakonec sebral všechnu odvahu a šel k němu. ...



6
Konečně přišel první týden školy a Kurt byl úplně nadšený. Přestože to byla soukromá škola, stejně byla mnohem normálnější, než jeho dosavadní vzdělání. Princ strávil většinu času se soukromými učiteli nebo maximálně v malých skupinách s několika dětmi z bohatých rodin. Tohle pro něj bylo něco zcela nového a Kurt si to velice užíval.
Jeho nejoblíbenějším předmětem se stala matematika. Ne, že by ji měl tolik v lásce, ale byla to překvapivě jediná hodina, kterou měl společnou, z kluků, které už znal, jen s Blainem. A to kromě jiného znamenalo, že se mohl posadit vedle něj.
Kurt postřehl, že ten zakřiknutý a vždy velmi nervózní kluk je ve skutečnosti mezi spolužáky celkem oblíbený, veselý a upovídaný. Jenom před princem, jako by nechtěl mluvit. Kurt marně přemýšlel, čím to je. Po třech dnech usoudil, že je Blainovi asi nesympatický, nebo kdo ví, ale rozhodně to nevypadalo, že by se z nich měli stát kamarádi. Na druhou stranu mu ale o matematiku sám nabídl, aby se vedle něj posadil a princ ho celkem často přistihl, jak na něj nenápadně kouká.
Kurt se taky trochu bál, že když na něj v neděli tak vyjel, že to přehnal, a proto ho Blaine nemá moc rád. Ale když se mu pak omluvil, Blaine tvrdil, že je to v pořádku a že se nic nestalo.

Nejlepší ze všeho byl ale samozřejmě sbor. První zkouška Warblers byla ve čtvrtek a Finn i Kurt si měli připravit nějakou písničku, aby ostatní mohli posoudit, jestli je mohou do sboru přijmout. Oba dva byli velmi nervózní, ale oba dva byli nakonec přijati s obrovským potleskem. Wes, když slyšel Kurtův dokonalý kontra-tenor, vypadal, jako by se měl každou chvíli rozbrečet štěstím. Jeff začal radostně poskakovat a tleskat, když princ dozpíval, a Blaine jen zíral s otevřenou pusou. Zdálo se, že vždycky, když si řekl, že už modrooký kluk nemůže být dokonalejší, vytasil se s něčím dalším a znovu ho ohromil. Blaine začínal být pomalu zoufalý.
I Finn měl poměrně velký úspěch. David sice podotkl, že je trochu prkenný, ale zároveň ho uklidnil, že to s ním není tak špatné, a že pravidelný tréning pomůže.

"Takže pánové," zahájil Wes zkoušku. "Letos máme jediný cíl. A to dostat se do celostátního kola. Loni nás New Directions pěkně vyklepli, takže letos musíme nasadit nějakou novou taktiku. Zatím je ještě poměrně dost času a ani nevíme, jestli s nimi budeme soupeři, ale to neznamená, že se budeme flákat. Na prvních několika zkouškách se zaměříme na to, abychom Kurta a Finna pořádně zapojili a aby si zvykli na to, jak to tu chodí. A pak už se vrhneme v plné síle na sestavení seznamu písní," oznámil Wes svým nejoficiálnějším tónem.
"Mluví takhle na zkouškách vždycky?" naklonil se Kurt k Blainovi, který seděl vedle něj. Tomu se automaticky rozbušilo srdce z toho, jak blízko vedle něj Kurt byl, otočil se na něj a přikývl. Pak chtěl ještě něco dodat, ale Wes poklepal svým kladívkem a Kurt nadskočil, jak se lekl.
"Bože, chceš mi přivodit infarkt, nebo co?!" vyjekl princ.
"Ne, ale chci, abyste dávali pozor," odvětil Wes a pustil se do dlouhého monologu o tom, co má letos s Warblers v plánu. Kurt se na něj trochu zamračil, ale vyrušit ho, to už si po zbytek zkoušky nedovolil.

"Blaine, můžu s tebou na chvíli mluvit?" zavolal na něj Wes, když bylo po zkoušce a všichni se rozcházeli po svých. Blaine přikývl a šel k němu. Wes počkal, až budou sami a pak se k němu otočil.
"Co je to s tebou?" zeptal se kamaráda.
"Co myslíš?" nechápal Blaine.
"Já nevím. Mám pocit, že co jsme přijeli, nejsi ve své kůži. Jsi nějak zamlklý, pořád se někde schováváš... Stalo se přes prázdniny něco?" strachoval se Wes. Blaine si trochu povzdechl.
"Ne, Wesi, přes prázdniny se nestalo vůbec nic. A nedělej si s tím starosti. Slibuju, že Warblers to nijak neohrozí," ujišťoval ho Blaine.
"Ale něco se teda děje," uvažoval Wes.
"Ano, něco se děje, ale já bych si to rád vyřešil sám. Nejde o nic vážného. Nezlob se, ale nechci o tom mluvit," omlouval se mu Blaine. Wes se na něj starostlivě zadíval, ale rozhodl se, že už nebude vyzvídat.
"Dobře. Ale víš, že kdybys něco potřeboval, můžeš za mnou klidně zajít, ano?" Blaine přikývl.
"Díky, Wesi. A neboj se, opravdu se neděje nic vážného. Jenom já jsem prostě tak trochu blbec," povzdechl si Blaine a vydal se na svou kolej. Wes se za ním chvíli díval a přemýšlel. Rozhodl se, že bude respektovat Blainovo rozhodnutí a nebude na něj nijak tlačit. Ale zároveň tomu přeci jen chtěl přijít na kloub. A proto, když byl Blaine už chvíli pryč, rozeslal smsku svým čtyřem kamarádům, aby se u něj za hodinu stavili. Ano, i Jeffovi, i když se trochu bál, co bude zase vymýšlet za ptákoviny. Jeff byl sice hyperaktivní a trochu střelený, ale v jádru velmi dobrosrdečný. A navíc jeho bláznivé nápady mnohdy nakonec vyšly nejlépe ze všech.

Blaine se pomalu loudal směrem na kolej a přemýšlel. Ani ho nenapadlo, že je na něm tak vidět, jak ho to všechno kolem Kurta vzalo. Jenže pravda byla taková, že se mu ještě nikdy předtím nestalo, aby se do někoho takhle zamiloval. Ano, přestože znal modrookého kluka jen necelý týden, byl si jistý, že to byla láska na první pohled. A teď, když už bylo jasné, že je Kurt taky gay, protože jim to všem sám řekl, bylo to ještě o trochu horší. Teď už totiž Blaine nemohl svádět Kurtův nezájem na to, že není na kluky.
Kdyby s ním alespoň kamarádil, kdyby mu dal šanci, aby se mohli lépe poznat, všechno by bylo lepší. Jenže Blaine se Kurta po celý týden tak trochu stranil a teď, když už před ním konečně nekoktal a nezrudl pokaždé, když se na něj modrooký kluk jen podíval, zdálo se, že Kurt už nemá zájem se s ním ani bavit. Blaine měl pocit, že všechno pokazil ještě dřív, než měl k něčemu šanci.
Další problém byl v tom, že se s tím nemohl nikomu svěřit. Samozřejmě věděl, že jeho kamarádi by mu velmi rádi pomohli. Jenže oni ho všichni považovali za kluka, který všechno zvládne a je nad věcí. Tohle se mu ještě nikdy nestalo a bylo těžké přiznat, že neví, co má dělat, protože se beznadějně zamiloval. Bylo jasné, že by si z něj dělali legraci, i když v dobrém.

Pomalu došel do svého pokoje, odložil tašku, vzal si jen věci, co potřeboval k úkolům, a vydal se do studovny. Většina spolužáků z jeho koleje si dělala úkoly v pokojích a do studovny se vydávali jen pokud měli společné projekty. Ale Blaine měl rád tu atmosféru velké místnosti s rozsáhlými knihovnami. Výhoda byla, že ho tam většinou nikdo neotravoval. A protože byl teprve první týden, bylo jasné, že tam nikdo nebude, protože projekty se rozjížděly až později.

Vstoupil do studovny a šel ke svému oblíbenému stolu v zadním rohu, u okna, když si všiml, že u něj nesedí nikdo jiný, než Kurt. Vzápětí se mu automaticky rozbušilo srdce, a protože si ho Kurt nevšiml, chtěl se otočit a odejít, ale nakonec sebral všechnu odvahu a šel k němu.
"Ahoj, můžu se posadit k tobě?" zeptal se. Kurt se trochu překvapeně otočil, protože byl tak zabraný do vypracovávání úkolu, že si vůbec nevšiml, že někdo vstoupil. Ale když viděl, kdo stojí vedle něj, usmál se a přikývl.
"Díky," řekl Blaine, posadil se naproti Kurtovi, rozložil si věci a pustil se do úkolu z matematiky.

Blaine se snažil už po páté vypočítat stejný příklad. S matematikou neměl nikdy problém, jenže když naproti němu seděl nejhezčí kluk, kterého kdy viděl, nemohl se prostě soustředit. Blaine už byl tak rozčilený, že potichu zaúpěl.
"Co se děje?" zeptal se Kurt.
"Ale nic, jenom nemůžu vypočítat tenhle příklad," zalhal částečně Blaine.
"Ukaž, chceš pomoct?"
Blaine přikývl a Kurt si přesedl vedle něj.
"Blaine, jsi v pohodě?" zeptal se trochu starostlivě Kurt, když si prohlédl, s čím má problém. "Tyhle příklady jsi v hodině zvládal naprosto bez problému, pamatuju si to."
Blaine si povzdechl. "Já vím, jenom se prostě... nemůžu soustředit."
Kurt chvíli pozoroval, jak Blaine sedí nad svým sešitem a nepřítomně do něj čmárá, evidentně myšlenkami někde jinde. Chvíli přemýšlel, jestli se do toho má plést, ale nějak mu to nedalo. Přestože se mu kudrnatý kluk většinou vyhýbal a moc se s ním nebavil, nic to neměnilo na tom, že se Kurtovi líbil. A princ chtěl se alespoň pokusit se s ním trochu skamarádit. Zdálo se totiž, že každý, kromě něj, je s Blainem kamarád. Dokonce i Finn už se s ním bavil vícekrát, než Kurt.
"Blaine, neděje se něco? Nepotřebuješ s něčím pomoct? Myslím teda kromě matiky," zkusil to Kurt. Blaine k němu zvedl hlavu a podíval se na něj, jako by Kurtovi přeskočilo.
"Hele, já vím, že se moc nebavíme, ale mám pocit, že tě něco trápí. Třeba bych ti s tím mohl pomoct," pokusil se znovu.
"To těžko," povzdechl si Blaine skoro šeptem.
"Proč?" nechápal princ.
Blaine k němu znovu zvedl svoje lískové oči a na chvíli se zadíval do těch jeho modrých. Už už se nadechoval, že něco řekne, ale v poslední chvíli si to rozmyslel a zavrtěl hlavou.
"To je jedno, Kurte. Neřeš to, prosím. Stejně je to jenom hloupost. Já se přes to dostanu a zase budu v pohodě," řekl smutně, pak si sbalil svoje věci a vydal se pryč. Kurt za ním chvíli hleděl, ale pak se rychle zvedl a vyběhl za ním.
"Počkej!" zavolal na něj a Blaine se otočil. "Co děláš, když je ti smutno?" zeptal se ho s úsměvem.
"Jak to myslíš?" nechápal Blaine.
"Prostě, co děláš, když je ti smutno? Čím se zase rozveselíš?"
"Já nevím, většinou si asi někam zalezu a čtu si, nebo tak," přemítal Blaine a pořád nechápal, kam tím Kurt směřuje.
"Já, když je mi smutno, nakupuju nebo peču. Vzhledem k tomu, kolik je hodin, nám momentálně zbývá jediná možnost," řekl, vzal Blaina za ruku a táhl ho směrem ke společenské místnosti.
"Jaká možnost? Kam jdeme?" ptal se Blaine, ale nechal se táhnout. To, že se mu srdce rozbušilo jako zvon, když se ho Kurt chytil, se snažil nevnímat.
"No do kuchyně, přece," usmál se na něj Kurt a táhl ho stále za sebou. Blaine netušil, co se bude dít, ale jelikož to byl Kurt, kdo ho držel za ruku, nechal se a na tváři se mu postupně začal objevovat úsměv, společně s drobnou rumělkou ve tvářích.

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Tamy Tamy | 11. července 2012 v 21:35 | Reagovat

Tak popořadě, za 1) Jsem hybrid mezi Finnem a Jeffem =DD
2) Někdo může dostat infarkt z kladívka? :D
3)Aww... Klaine jsou prostě dokonalí!! I když, kuchyň bych po těch dvou uklízet nechtěla...(Nemyslete na žádný úchylnosti vy prasata! :D)

A 'original art' je hotový!! *tiny claps* takže mi dej jeden den, e-mail, 500 Kč.. :'DD A hlavně se toho nelekej.. :D

2 Tessee Tessee | E-mail | 11. července 2012 v 21:53 | Reagovat

1) :D :D :D
2) Já nevim, když se hodně lekne... to byl jen slovní obrat :-D

*clapping wildly* Jooo!
E-mail je vedle mého nicku, 500 Kč nemám, co blbneš, tak bohatá nejsem! :-D A lekat se určitě nebudu. Co se výtvarného umění týče, proti mně je každý umělec! :D

3 Gee Gee | Web | 11. července 2012 v 21:55 | Reagovat

- Jeffy! Já mám na něj slabost. Yaaay!
- Já tenhle revers prostě miluju. Zmatený, červený Blaine s tlukoucím srdcem je prostě boží. Skvělé, skvělé a vůbec, je to naprosto fantastické.
- Tohle a Dalton Abbey je momentálně můj heroin a co je nejhorší - strašně málo se to obojí aktualizuje! Každodenní absťák.
- You made my day.
- Já chci moučnou bitku!
- A další Jeffovu obscesi! Co třeba... nekonečné klepání přivádějící Kurta k šílenství?
- Já tomu kladívkovému infarktu rozumím. To takhle sedím ve třídě, daydreaming a najednou učitel klepne něčím o stůl a já  si říkám "Kde se tu vzala atomová bomba? Proboha, atomová bomba! Sakra, já málem zakřičela na celou třídu!" Hammers rocks!
- Strašně se těším na slavíkovské dohazování. A jestli se do toho zaplete ještě Wes s Davidem... Daltonský masakr! Yaaay!
- Už se strašně těším na ten original art. Moje fantazie mi momentálně mimo mou povídku vypovídá službu, takže - original art! Yaaay!
- Ne, slovo Yaay opravdu používám v omezené míře. :D
- This is living perfection :D

Yaaay!

4 Tamy Tamy | 11. července 2012 v 22:19 | Reagovat

[3]: Je špatné zamilovat se do něčího komentáře? :DDD

[2]: No zas tak moc blbá nejsem..i když nad tím tak přemýšlím...jo sem ,ale co už. Neptej se proč ,al pošlu ti zkušební mail ano? :D

5 Gee Gee | Web | 11. července 2012 v 22:29 | Reagovat

[4]: Co konkrétně na mém komentáři upoutalo... tvou pozornost? :D Ne, rozhohdně není :D

6 Gee Gee | Web | 11. července 2012 v 22:30 | Reagovat

To předposlední slovo... a já to po sobě kontrolovala. Uáh! *mlátí hlavou do klávesnice*

7 Andílek Andílek | Web | 11. července 2012 v 22:51 | Reagovat

debilně se culím do monitoru..infarkt z kladívka? no stává se :D a Klaine v kuchyni na to jsem vážně zvědavá

8 Tamy Tamy | 11. července 2012 v 23:27 | Reagovat

[5]: Já ti nevím.....prostě je takovej....sexy víš? :DDDD A za rozhohdně se neomlouvej, na moje překlepy nemáš :DDD

9 Gee Gee | Web | 12. července 2012 v 6:48 | Reagovat

[8]: Sexy? :D :D :D Tohle si musím někam založit... :D Že píšu sexy komentáře. *hystericky se chechtá*

10 Tamy Tamy | 12. července 2012 v 15:08 | Reagovat

[9]: Výborně...Další člověk jehož moje slova pošlou do psychiatrické léčebny kvůli nezastavitelnému záchvatu smíchu.. :D :D :D :D :D

11 Gee Gee | Web | 12. července 2012 v 17:31 | Reagovat

[10]: Klid, klid, dýchej, dýchej! Já chodím na křesťanská sezení a ex-gay kemp, mě do psychárny jen tak něco nepošle. Rozhodně ne něčí komentáře. Ale ano, ten záchvat smíchu byl dlouhý a nezastavitelný. Sexy komentáře, hahahaha :D :D :D Yaaay! So, smile and get happy. :D :D

12 Tamy Tamy | 12. července 2012 v 19:03 | Reagovat

[11]: Proboha proč chodíš na  křesťanská sezení a ex-gay kemp?! Kdo se ti snží vymýt mozek?

13 Gee Gee | Web | 12. července 2012 v 21:33 | Reagovat

Dobrovolně, jasně... ne, mé nejbližší příbuzenstvo. Je to docela zábavné, vždycky počítám lidi, kteří kvůli mě za těch jedenáct dní (kempu) zblednou... shippuju Klaine jako šílená, mívám nevhodné poznámky, chechtám se, zpívám úryvky z Rentu, píšu provokativní poezii, zkouším své zkušenosti z diskuzního kroužku, přednáším o Oscaru Wildeovi, škodolibě píchám do lidí, kteří mají něco od Applu (nebo vyplňují ReCapchu, nebo jedí u McDonalda nebo...) a... klídek! Dýchej! Už je to třetí rok, fakt z toho mám nějaký druh ujeté srandy. Jednou jsem tam ztropila menší komický kousek uprostřed přednášky... ale jinak jsem ten nejslušnější tvor pod sluncem... :D :D Fakticky, čestný skautský! :D

14 Tamy Tamy | 12. července 2012 v 21:59 | Reagovat

[13]: Ty ses boží! :D :D :D :D :D :D :D

15 Gee Gee | Web | 12. července 2012 v 22:06 | Reagovat

[14]: Jo? Díky! Proč? :D :D :D :D Já vím, že jsem ujetá, ale ne, že jsem "boží". Hahahahaha! Dáváš mé bránici zabrat, víš to? Jednou zkolabuje. Dneska už jsem se chechtala tomu na "sezení". Další s noťasem od Apple. Hahahahaha! Hahahahaha! Ten byl úžasnej! Oni mají ti homofobici na Appláky takovou slabost! A vždycky je přinesou tam, kde jsem já! No nejsou rozkošní? A skevěle se to píše na tumblr. Vždycky mám ještě deja vu... hahahahaha! Vidíš, jak jsem nezdravě uchechtaná? Asi půjdu na konec města k jezeru a skočím do něj... venku je 11... hej, to není špatnej nápad! :D :D

16 Tamy Tamy | 12. července 2012 v 23:27 | Reagovat

[15]: Proboha!! Vem si mě!!!!...Moment.....nejsem lesba....no to nevadí :D :D :D x'DD Jsi až nezdravě úžasná :DDDD

jak tak koukám proměnily jsme Tesseein blog na soukromou chatovací místnost :'D

17 Gee Gee | Web | 12. července 2012 v 23:47 | Reagovat

[16]: Tohle nemůžeš myslet vážně (to, že jsem až nezdravě úžasná, u toho prvního jsem se OPĚT nezdravě rozchechtala, při představě, jak se musí člověk tvářit, když tohle píše - někdy bych se chtěla vidět, když píšu diář...haha. Nemluvě o tom, že je kolik? Supééér!).:D :D
Asi takhle - tohle opravdu, opravdu neslyším často. Proboha, proč je v mém městě jen halda potřeštěných katolíků, kteří se snaží přemluvit i duhu na nebi, aby přestala být šestibarevná (a na tomhle je nejhorší, že nepřeháním).

A, no jo! Chudák Tessee, chudák prostor na blogu (toho ani tolik nelituju). Já bych ti to hodila na tumblr, jenže ty-tam-nemáš-ask-box. Sakra! :D :D

18 Tessee Tessee | E-mail | 13. července 2012 v 4:59 | Reagovat

Ujišťuju vás, že já se velmi dobře bavím! :D :D

19 Kat300 Kat300 | Web | 13. července 2012 v 11:12 | Reagovat

Super povídka, už se těším na pokračování v kuchyni , geniální nápad! ;)

20 Tamy Tamy | 13. července 2012 v 12:25 | Reagovat

[17]: Já tam nemám ask-box... Já ani nevím jak přidat nějakou fotku takže... :D :D Chtělo by to soukromé doučování s tumbrl. xD

21 Gee Gee | Web | 13. července 2012 v 13:49 | Reagovat

[20]: Já tam mám ask-box tak nějak automaticky, musíš si jenom změnit tenten - motiv. Fotky jako články se přidávají nahoře na liště, do popisku html (to taky některé motivy neumí) a já nevím - ono je to fakt jednoduché, až na ty anony co mě pořád spamujou (když s nima je taková strašná srandááá).

22 Gee Gee | Web | 13. července 2012 v 13:51 | Reagovat

[18]: Pět ráno? Neříkej, že máš mé spací návyky! :D :D :D

23 Tessee Tessee | 13. července 2012 v 14:10 | Reagovat

[22]: Nooo... grilovačka, vínko... to se pak člověku ani nechce jít spát... a ejhle, ono bylo najednou pět hodin ráno :-D

24 Tamy Tamy | 13. července 2012 v 14:18 | Reagovat

[23]: No potěš :D :D

25 Gee Gee | Web | 13. července 2012 v 14:42 | Reagovat

[23]: Ach tak, to já se ve čtyři ráno BUDÍM. Hahaha.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama