Be my prince - 3. kapitola

18. června 2012 v 9:00 | Tessee |  Glee Fanfiction - Be my prince

... A hlavně, Blaine Anderson nikdy nekoktal! Hodně lidí mu závidělo tu schopnost, že si dokázal svými řečmi okamžitě každého získat. Proto nechápal, co se před chvílí stalo. ...




3
Když Finn dorazil do pokoje, slyšel z koupelny sprchu. Což znamenalo, že Kurt už se probudil a koupelna bude obsazená minimálně další půlhodinu, ne-li déle. Dlouhán se tedy složil na svou postel, otevřel si notebook a začal si krátit čas surfováním po internetu.
Přesně o třicet čtyři minut později (Finn počítal), se dveře koupelny konečně otevřely a z nich vyšel téměř dokonale upravený Kurt.
"Dobré ráno," pozdravil svého bratra vesele, když si všiml, že je v pokoji. "Nečekal jsem tě tak brzo zpátky. Myslel jsem, že budeš hrát minimálně do oběda."
"Měl jsem to v plánu, brácho. Jenže pak začali přijíždět další lidi a mě došlo, že jsem ještě v pyžamu a..."
"Finne!" okřikl ho princ. "Jak můžeš být ve společenské místnosti v pyžamu?!" Finn jen pokrčil rameny a Kurt si povzdechl. "Občas mám pocit, že ses za ty roky nenaučil vůbec žádným způsobům."
"Hej, já jsem jenom nečekal, že někdo přijede tak brzo. Vždyť ještě není ani devět," bránil se dlouhán.
"To je jedno, Finne," protočil Kurt oči. "Radši mi řekni, koho jsi potkal."
Finnovi se okamžitě rozsvítily oči. "Tak tomu neuvěříš. Bylo jich pět, dva z nich ti primusové, co bydlí na našem patře. Jmenujou se Wes, David, Jeff, Nick a Blaine. Teda aspoň pokud jsem si to správně zapamatoval. A Jeff, ten úplně poskakoval nadšením, když zjistil, že hraju Call of duty. Ten má v sobě tolik energie, že jsem to ještě u nikoho nezažil," chrlil nadšeně Finn. "A taky mu hrozně chutnaly tvoje čokoládové sušenky, brácho. Taky jsou jeho nejoblíbenější a..."
"Dobře, dobře, Finne. Vidím, že jsi nadšený, ale já doporučuju aby ses šel osprchovat a konečně převléknout a udělat ze sebe trochu člověka. Dneska se budeme seznamovat s hodně novými lidmi. Musíme vypadat reprezentativně," pronesl Kurt a strkal Finna do koupelny. Pak se posadil k toaletnímu stolku s velkým zrcadlem a začal si upravovat účes.
"Jo a kdyby někdo přišel, tak je to Jeff. Jsme domluvení, že pak půjdeme pařit Call of duty," zavolal Finn ještě z koupelny, než se ozvala sprcha.

Blaine už byl skoro vybalený, když mu zazvonil telefon. Jedním pohledem na display zjistil, že je to Jeff. Povzdechl si, protočil oči a zvedl to.
"Ano, Jeffe? Co je tak důležité, že mi to nemůžeš přijít říct osobně?" zeptal se pobaveně svého kamaráda.
"Blaine, už jsi vybalený?"
"Skoro, proč?"
"Prosím, prosím, mohl bys zajít k Finnovi do pokoje a říct mu, že už může jít dolů, že tam budu za chvíli?" prosil ho blonďák.
"A proč to neuděláš sám?"
"Protože ty to máš blíž," skučel Jeff.
"Jeffe, jsi si vědom toho, že Finnův pokoj je mezi mým a tvým? Což znamená, že to máme oba dva úplně stejně daleko."
"Já vím, ale já ještě vybaluju. Mám toho moc. A taky ještě musím pomoct Nickovi a ty jsi říkal, že už jsi hotový."
"Říkal jsem skoro," zdůraznil Blaine a pak si povzdechl. Podobné dohady už s Jeffem vedl tolikrát, že věděl, že to stejně dříve nebo později vzdá a půjde udělat to, co po něm jeho blonďatý kamarád chce. "Máš štěstí, že tě mám rád," pronesl nakonec a Jeff zajásal. "Ale nemysli si, že si to nevyberu. Mám u tebe už asi milion laskavostí."
"Jasně, jasně. Pro tebe cokoliv, Blaine," řekl nadšeně blonďák. "Hlavně řekni Finnovi, aby už šel. Že tam budu za chvíli. Jen co se vybalím," dodal a zavěsil. Blaine si znovu povzdechl a vydal se do vedlejšího pokoje.

Kurt si zrovna doupravoval svůj, vždy dokonalý, účes, když uslyšel zaklepání na dveře. Zvedl se tedy, podíval se pro jistotu do zrcadla, a šel otevřít.
Když otevřel, tak trochu se mu podlomila kolena. Proti němu stál kluk, jen trochu menší, než on sám. Černé, pravděpodobně kudrnaté vlasy měl pečlivě nagelované k hlavě. Na sobě měl černé úzké kalhoty a červené polo tričko, které těsně obepínalo jeho celkem viditelně vypracované tělo. Ale nejhezčí na něm byly rozhodně oči lískooříškové barvy, momentálně otevřené úplně dokořán. Kurt měl pocit, že nikdy v životě neviděl hezčího kluka.
Princ se po chvíli konečně vzpamatoval, což se ukázalo být dřív, než příchozí.
"Ahoj, co pro tebe můžu udělat?" zeptal se Kurt.
"Ummm..." vydal ze sebe kudrnáč a Kurt zvedl své pečlivě upravené obočí. Na chvíli se mezi oběma chlapci rozhostilo ticho, než to Kurtovi došlo.
"Jo, ty jsi asi Jeff, že? Finn je ještě v koupelně," prohodil a zabušil na dveře vedle něj. "Finne, je tu Jeff!" zavolal a s úsměvem se opět otočil na stále stejně vyjeveného kluka. "Asi je ještě ve sprše. Takže ty jsi Jeff?" ujišťoval se znovu.
"Blaine," vyhrkl konečně kudrnáč před ním.
"Prosím?" nechápal Kurt.
"Moje jméno... B-Blaine. Jmenuju se Blaine," koktal.
"Aha, promiň. Finn říkal, že když někdo přijde, je to Jeff," omlouval se princ. "Já jsem Kurt, mimochodem," podal mu ruku a Blaine ji přijal.
"Blaine," řekl znovu, už po několikáté.
"Tak když nejsi Jeff, co pro tebe můžu udělat?" zeptal se znovu Kurt.
"Já... jsem vlastně přišel místo Jeffa," rozmluvil se konečně Blaine. "Poslal mě, protože ještě vybaluje a asi nestíhá."
"Aha, takže ty jsi Jeffův spolubydlící?" uvažoval Kurt.
"Ne, Jeff bydlí s Nickem."
Kurt začínal být trochu zmatený. "Aha," prohodil a chvíli si to snažil všechno srovnat v hlavě. Pak mu najednou došlo, že stále stojí s Blainem mezi dveřmi. "Jé, promiň, já jsem tě ani nepozval dál. Chceš na Finna počkat tady?" zeptal se a zároveň Blainovi pokynul, aby vstoupil. Kudrnáč přikývl, prošel do pokoje a posadil se na jednu ze židlí. Kurt se posadil k toaletnímu stolku a na chvíli se mezi nimi opět rozhostilo trochu trapné ticho. Kurt v tu chvíli letmým pohledem do zrcadla zjistil, že si předtím nestihl doupravit svůj účes. Chopil se tedy laku na vlasy a pustil se do díla.

Blaine seděl u stolu, pozoroval Kurta a stále ještě se vzpamatovával z prvotního šoku. Nechápal, co se stalo. Vždycky byl poměrně sebevědomý a upovídaný kluk. Nikdy neměl problém se seznamovat nebo dělat si nové přátele. A hlavně, Blaine Anderson nikdy nekoktal! Hodně lidí mu závidělo tu schopnost, že si dokázal svými řečmi okamžitě každého získat. Proto nechápal, co se před chvílí stalo.
V momentě, kdy se dveře pokoje číslo 403 otevřely a Blaine poprvé spatřil vysokého, nádherného, modrookého kluka s nejhezčím úsměvem, jaký kdy viděl, došla mu řeč. A teď, po jejich krátkém rozhovoru, který byl spíše jednostrannou Kurtovou konverzací, si kudrnáč připadal jako úplný idiot, který se dokonale ztrapnil před nejhezčím klukem, kterého kdy v životě viděl.
Když už Blainovi po chvíli přišlo to ticho příliš trapné, rozhodl se navázat nějakou základní konverzaci.
"Takže... ty jsi z Belgie?"
Kurt se na něj otočil a přikývl. "Přesně tak," usmál se.
"Ale není to moc poznat. Vůbec nemáš přízvuk," soudil Blaine.
"My doma mluvíme anglicky. Naši rodiče jsou původně odsud," vymýšlel si Kurt.
"Tak to je fajn."
"Mhm..." přikývl Kurt a začal se opět věnovat svým vlasům.
Blaine si povzdechl. Zdálo se, že se s ním Kurt moc bavit nechce. A tak už radši nic neříkal, aby se neztrapnil ještě víc.

Konečně po chvíli vyšel z koupelny Finn a Blaine s Kurtem oba v duchu zajásali.
"Jé, ahoj Blaine," pozdravil ho dlouhán, když si všiml, kdo v pokoji sedí. "Já myslel, že přijde Jeff."
"Jeff mě poslal místo sebe. On totiž ještě pořád vybaluje. Mám ti vyřídit..." Blaine už nestihl doříct, co má vyřídit, protože v tu chvíli se ozvalo hlasité zabouchání. Vzápětí se rozrazily dveře do jejich pokoje a v nich stál naprosto nadšeně vypadající Jeff.
"Tak kde to vázne?" zeptal se se širokým úsměvem a vstoupil do pokoje. Vzápětí si všiml Kurta sedícího u toaletního stolku a vrhl se k němu. "Jé, tebe ještě neznám. Já jsem Jeff,"podával mu ruku.
"Kurt," odpověděl mu trochu zaskočený princ.
"Super," usmál se blonďák a otočil se na Blaina. "Blaine, tak vyřídil jsi můj vzkaz?"
"Nevyřídil. Finn teprve před chvíli vylezl z koupelny," ospravedlňoval se Blaine.
"Aha. V tom případě, můžeme jít?" otočil se Jeff na Finna. Ten přikývl a vydal se ven z pokoje, následován všemi ostatními.
Na chodbě se ještě Finn otočil na Kurta.
"Jé, Kurte, upečeš prosím další sušenky? Jeffovi hrozně chutnali a už jsme je všechny dojedli," prohodil a prosebně se na Kurta zadíval. Princ se zamyslel.
"Hmm... a co muffiny? Co byste řekli na čokoládové muffiny?" zeptal se a Jeffovi se v tu chvíli rozzářily oči snad ještě víc, než předtím.
"Počkej, ty sušenky jsi pekl ty?" Kurt přikývl. "Takže to znamená, že ty jsi ten Finnův brácha, co peče?" Kurt znovu přikývl a trochu se zamračil.
"Finne, co jsi jim o mě napovídal?" zeptal se trochu rozladěně.
"Nic," spěchal Finn s odpovědí. "Jenom že rád pečeš. A že jsi v tom vynikající, že jo?" obrátil se na Jeffa, který energicky přikyvoval.
"Ty tvoje sušenky byly nejlepší, co jsem kdy jedl. A jsem stoprocentně pro čokoládové muffiny. Čokoládové věci jsou moje nejoblíbenější!" sděloval a Kurt se musel rozesmát. Jeff totiž v tu chvíli už skoro poskakoval, jak byl nadšený.
"Tak dobře, upeču ty muffiny."
V tu chvíli se k nim připojil i Nick, kterého Kurt ještě neznal. Jakmile si ho Jeff všiml, pověsil se mu na krk. "Nicku, Nicku, Kurt mi upeče čokoládové muffiny!" sděloval mu nadšeně.
"Fajn, ale jestli se přecpeš a zase nebudeš moct usnout, odcházím spát k Blainovi a Thadovi," řekl Nick.
"Ne!" zaskučel Jeff a trochu více se na Nicka pověsil. "Slibuju, že se nepřecpu." Pak se blonďák otočil ke Kurtovi, který jenom vyjeveně celou situaci před sebou sledoval.
"Kurte, tohle je Nick. Nicku, Kurt," představil je a Nick podal překvapenému princi ruku. "Ahoj Kurte," pozdravil ho s úsměvem.
"Ahoj," pozdravil ho Kurt. "Takže, vy dva jste... spolu?" zeptal se opatrně. Nick s Jeffem přikývli a Jeff vlepil svému příteli pusu na tvář.
"Oh... A vážně to tu nikomu... umm... nevadí?" sondoval princ.
"Ne," usmál se na něj povzbudivě Nick.
"Tak pojďte už, prosím. Já mám chuť na ty muffiny," žadonil Jeff a táhl svého přítele směrem ke schodům. Ostatní se rozesmáli a následovali ho. Jen Blaine zůstal stát jako opařený a hleděl za nimi. Pak se pomalu otočil a trochu jako ve snách odešel do svého pokoje.

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Nicole Damita Nicole Damita | 18. června 2012 v 12:07 | Reagovat

áááááááááááá zbožnujem to a halvne Jeffa je zlatí. No proste WOW :)

2 Tamy Tamy | 18. června 2012 v 12:33 | Reagovat

Áaáá jak já tuhle povídku miluju!! Hlavně teda Jeffa :DDD A úPlně jsem vydělá zaskočenýho Blaina s bradou někde ve sklepě jak zírá na Kurta s nedokončeným účesem :DD

3 Lely Lely | 18. června 2012 v 15:19 | Reagovat

Finnův brácha co peče :DD Luxus ! :D

4 Hviezda Hviezda | 18. června 2012 v 15:41 | Reagovat

Najväčší luxus je, že je každý deň nová kapitola :) Super!

5 Áďa Áďa | 18. června 2012 v 16:43 | Reagovat

TUHLE POVÍDKU MILUJU!!!!!! Hyperaktivní Jeff se mi líbí čím dál víc!!! :DDD A koktající Blaine je taky skvělej!!!!!! :DDDDD moc se těším na další kapitolu!!!!!!!

6 Andílek Andílek | Web | 18. června 2012 v 17:38 | Reagovat

tahle povídka je naprosto úžasná. Jeff prostě nemá chybu a koktající Blaine byl prostě k sežrání :D :D

7 Tessee Tessee | 18. června 2012 v 22:42 | Reagovat

Děkuju všem!!! :-) Hrozně mě těší, že se vám to líbí! Bohužel tohle byla poslední kapitola, kterou jsem měla napsanou dopředu, takže zítra ráno asi další nebude. Ale snad pozítří... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama