Memory - 16. kapitola

25. března 2012 v 15:36 | Tessee |  Glee Fanfiction - Memory


... Víš, i když si to řekneš tisíckrát, tak to stejně nikdy nebude pravda. ...




16
Bylo už skoro poledne, když se Blaine objevil nahoře a přisedl si k Wesovi, který si četl noviny u jídelního stolu. Wes se na něj podíval, pak mu přinesl hrnek kávy, posadil se naproti němu a čekal. Blaine a zadíval do hrnku, který stál před ním, ale neřekl nic.
"Chceš si o tom promluvit?" nevydržel to už po chvíli Wes.
"Ne," odpověděl kudrnáč a dál hleděl na hnědou tekutinu.
"Dobře," řekl Wes a znovu se začetl do novin.
Blaine začal pomalu míchat svou kávu a bylo na něm poznat, že ho něco trápí a evidentně o tom chce mluvit. Ale zároveň nechce. Wes po očku sledoval zpoza novin jeho vnitřní dialog se sebou samým. "Jenom jsem ti chtěl říct, že Thad má přítelkyni. Kurt mu slíbil lístky pro ně na jeho premiéru," prohodil Wes po chvíli, jakoby mimoděk, aniž by zvedl oči od novin. Ovšem neušlo mu, když k němu Blaine zvedl obličej s očima rozevřenýma dokořán. Kudrnáč chvíli vstřebával informaci, kterou mu právě Wes sdělil. A když mu konečně došlo, že nejen žárlil zbytečně, ale také že to jeho kamarád poznal, složil obličej do dlaní a zahuhlal: "Já jsem takový idiot."
Wes konečně odložil noviny a povzbudivě mu stiskl rameno. "Ale nejsi, Blaine. Jenom nešťastně zamilovaný," dodal a smutně se usmál.
Blaine si povzdechl a znovu se zadíval do hrnku. "Já vím,že Kurt ke mně necítí to co já k němu. Pořád si to opakuju. Kurt má právo být s kým chce a já do toho nemám co mluvit. Jenže pak mi stačí ho vidět s někým jiným a..." Blaine zakroutil hlavou. "Proč to musí být tak složité. Proč jednou v životě něco nemůže být tak, jak to chci. Občas..." Blaine se na chvíli zamyslel. "Občas když mě obejme, mám pocit, že v tom je něco víc. Jenže pak se vždycky podívám na jeho obličej a vidím ten pohled, ze kterého je vidět, jak je mu mě líto." Blaine se podíval na Wese. "Já nechci aby mu mě bylo líto."

"Já pořád nemůžu uvěřit tomu, že máš přítele," kroutil hlavou Kurt, když seděl s Peterem v šatně před pondělní zkouškou.
"Proč?" zasmál se bezstarostně jeho kamarád.
"Protože ty nerandíš! Nikdy. Za tu dobu, co tě znám, jsi nebyl s nikým víc než dvakrát."
"Kromě tebe," mrkl na něj Peter a Kurt protočil oči. "To mi radši ani nepřipomínej."
Peter si zasněně povzdechl. "Copak já se nesmím zamilovat?"
"Popravdě řečeno jsem byl vždycky přesvědčen o tom, že toho nejsi schopný," prohlásil modroočko.
"Jak vidíš, časy se mění. Tvůj milovaný kamarád Peter se rozhodl usadit se. Promiň," ušklíbl se potutelně a vysloužil si od Kurta šťouchanec. Oba dva kamarádi se rozesmáli.
"Ty jsi neskutečný," dodal ve smíchu modroočko.
"Kurte, Kurte. Víš, že pro tebe budu mít vždycky slabost. Ale mé srdce už teď patří jinému," přehrával Peter a Kurt nad ním jen zavrtěl hlavou. "A konec konců," zvážněl trochu Peter, "to tvoje už několik měsíců taky."
"Co tím myslíš?" nechápal Kurt.
"Co třeba jistého kudrnatého mladíka s lískovýma očima?" provokoval Peter a Kurt jen zaúpěl. "Neee. Už je to tady zase. Kolikrát ti ještě musím vysvětlovat, že mezi námi nic není. Já k němu nic necítím. Je to jenom kamarád!"
"Víš, i když si to řekneš tisíckrát, tak to stejně nikdy nebude pravda," nenechal se odradit Peter. "Ty jsi dobrý herec, Kurte, ale zas tak dobrý ne. Mě prostě neoblafneš, ať se budeš snažit sebevíc."
"Já k němu ale nic necítím!" snažil se nešťastně oponovat Kurt.
"Já to vidím jinak. Kdo mluví celý večer o tom, jak je na něj někdo bezdůvodně naštvaný a rozebírá to neustále dokola, když k tomu dotyčnému nic necítí?"
"Já jsem o tom ale nemluvil celý večer!" bránil se Kurt. "A je to můj kamarád, tak mi bylo líto, že nevím, proč se naštval. A navíc mám o něj starost. Ty moc dobře víš, že není úplně v pořádku. A to je taky důvod, proč, i kdybych k němu hypoteticky něco cítil, s tím nemůžu nic dělat. Není na vztah připravený."
"To je nesmysl," ušklíbl se Peter. "Blaine tě miluje a ty jeho..."
"Já ho nemiluju!" skočil mu znovu do řeči Kurt.
"...a stejně s ním trávíš většinu svého volného času. Jaký v tom bude rozdíl, když k tomu přidáte polibky a sex?"
Kurt se zamračil a naprosto zvážněl. "Obrovský. To prostě nemůžeš pochopit. Ty nevíš co se mu stalo."

O několik hodin později, po zkoušce, seděl Kurt opět v šatně, tentokrát sám, a přemýšlel. Blaine se mu ještě pořád neozval a modroočko stále nevěděl, proč se na něj naštval. A k tomu tu byl ještě navíc Peter se svými věčnými poznámkami o tom, že Kurt k Blainovi cítí něco víc... Ale to nebyla pravda. Blaine byl jeho kamarád. Možná nejlepší kamarád, ale jenom kamarád. Že? Ano. A on mu chtěl jen pomoct navrátit se do normálu. Nic víc.
Kurt složil nešťastně obličej do dlaní a s povzdechem si vzpomněl na Peterovu poznámku.
Víš, i když si to řekneš tisíckrát, tak to stejně nikdy nebude pravda...
Kurt zaúpěl. Měl v hlavě čím dál tím větší zmatek a věděl, že je jen jediný člověk, který mu v tuhle chvíli může poradit. Vzal telefon, vytočil číslo a čekal. Po pátém zazvonění se konečně ozvalo: "Haló."
"Ahoj tati," usmál se Kurt.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Brea Brea | 25. března 2012 v 22:47 | Reagovat

Som vážne zvedavá, ako dlho sa budú ešte trápiť, než si uvedomia, že patria k sebe.  :)

2 Domík Domík | Web | 26. března 2012 v 19:08 | Reagovat

No už byl na čase, aby Kurtovi někdo začal otevírat oči :) Ale budou mít kluci hodně těžký. po tom co si prožil Blaine, bych se ani nedivila, když by už nikdy nebyl schopný mít s někým sex.

3 Georgiana Georgiana | 29. března 2012 v 21:01 | Reagovat

Tahle povídka je G-E-N-I-Á-L-N-Í! Proč jsem ji nenašla dřív? :D

4 Tessee Tessee | 29. března 2012 v 22:00 | Reagovat

[3]: Děkuju :-)

5 terka terka | 7. května 2012 v 19:52 | Reagovat

kedy už bude dalšia kapitola ????? normálne lutujem že som ju neobjavila až potom čo bude dokončená lebo je úplne perfektná už sa na novú kapitolu teším viac ako na nový diel glee

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama