Memory - 10. kapitola

15. ledna 2012 v 17:00 | Tessee |  Glee Fanfiction - Memory

... "Kam to jdeme?" zeptal se velmi tichým a roztřeseným hlasem. "Ke mně," odpověděl Kurt, ukázal na vchodové dveře před nimi. "Ty tu bydlíš?" zeptal se znovu Blaine. Kurt přikývl a strčil klíče do zámku. ...


10.
Byl večer a Kurtovi skončilo další představení. Posadil se do křesla ve své šatně a unaveně zavřel oči. V poslední době toho na něj bylo čím dál tím víc.
Chvíli jen seděl a odpočíval, než mu někdo začal masírovat ztuhlá ramena. "Jsi hrozně napjatý," slyšel za sebou. "To vím taky, Peteře," odsekl mu unaveně Kurt a vymanil se z jeho sevření.
"Ale no tak... jsem kamarádi, musíme si pomáhat," přisedl si k němu Peter a objal ho kolem ramen. Kurt zabořil obličej do svých dlaní, zhluboka se nadechl a zase vydechl. "Peteře, nech toho..." snažil se odbýt modroočko.
"Čeho? Pokud vím, tak ty nikoho nemáš. A já taky ne..."
"Ty nikdy nikoho nemáš," pronesl Kurt sarkasticky a opřel se zpátky do křesla. Peter toho využil a přesedl si mu na klín. "No tak, Kurte. Nebylo by to přece poprvé..." usmál se na něj sladce. Kurt znovu zavřel oči a povzdechl si.
Peter měl pravdu. Nebylo by to poprvé. Kdysi na začátku výšky spolu dokonce chvíli chodili, než Kurt přišel na to, že Peter je skvělý kamarád, ale rozhodně ne typ na vážný vztah. Od té doby byli kamarádi a Kurt věděl, že se na něj může vždycky ve všem spolehnout. Po tom, co se rozešli, si také slíbil, že už se s Peterem nikdy nevyspí, i když věděl, že pro jeho kamaráda to nic moc neznamená. Jenže někdy... někdy toho bylo na Kurta prostě moc.
"Tohohle budu zítra litovat, tím jsem si jistý" pronesl Kurt potichu a Peter se ze široka usmál.

***

Kurt měl konečně po dlouhé době celý volný den a rozhodl se, že ho stráví s Blainem. Dohodli se, že půjdou nakupovat, což se ke Kurtově nadšení ukázalo jako Blainova oblíbená činnost, a pak se projdou po parku. Kurt se trochu obával, protože od Blainova prvního šoku na ulici se to stalo ještě párkrát, i když v mnohem menší míře. Blaine nikdy nevysvětlil, co se děje. Nikdy o tom nechtěl mluvit. Ale když se ho Kurt zeptal, jestli by radši zůstal doma a díval se na film, vždycky si vybral radši procházku.

"Stejně si myslím, že jsi ten obraz měl koupit. Hodil by se ti do ložnice," prohlásil Kurt a vzápětí na to za široka zívl. Blaine se hlasitě rozesmál. "Myslím, že potřebuju kafe," uchechtl se Kurt. "Což mi mimochodem připomíná, že ještě pořád nevím, jestli ho máš rád, nebo ne." Blaine pokrčil rameny. "Já taky ne."
Zvolili menší kavárnu, která byla jen za rohem a vystáli trochu delší řadu k pultu. Kurt si objednal a otočil se na Blaina, aby mu poradil, co si má dát. Ale Blaine ho zaskočil a zcela bez přemýšlení řekl: "Střední překapávané mokačíno bez cukru, prosím." Pak se trochu zarazil, svraštil obočí a otočil se na Kurta. "Já... vůbec nevím, proč jsem to řekl. Ale tak nějak mám pocit, že je to moje oblíbená káva." Kurt se jenom povzbudivě usmál. Vždycky měl radost, když si jeho kamarád na něco vzpomněl a o to větší, když to bylo něco pozitivního.
Když zaplatili a odebrali si své kávy, rozhodli se, že se půjdou radši projít, než sedět uvnitř kavárny. Šli parkem, nesli si své kelímky, pomalu usrkávali horké nápoje, vesele si povídali a Kurtovi se zdálo, že tohle je jeden z těch lepších, bezstarostných dní.
Jenže jen co se nad tím zamyslel, Blaine se najednou zarazil uprostřed věty. Úsměv, který měl až do teď na tváři mu ve vteřině zmrzl a kelímek s kávou mu vypadl z ruky. Vykulil oči, totálně zbledl a upřeně zíral na lavičku před sebou. Jen o pár vteřin později se začal třást. Kurtovi to okamžitě připomnělo jeho první šok.
"Blaine, co se stalo?" otočil se na něj okamžitě Kurt a chytil jej za ruku. Blaine sebou trochu trhl, ale třást se nepřestal. Ani na vteřinu nespustil pohled z místa, do kterého hleděl.
"Blaine, prosím, mluv se mnou," zkusil to znovu Kurt a tentokrát ho zkusil pohladit po tváři. Blaine se pokusil o kousek couvnout, ale v tu chvíli se mu podlomila kolena a jen díky tomu, že ho stále držel za paži, se Kurtovi podařilo ho zachytit, aby se nezhroutil na zem. "Blaine!" zavolal vyděšeně.
Blaine se opět postavil a vrhl se modroočkovi do náručí. Kurt cítil, jak se pořád třese a samotnému mu to nahánělo strach. Vůbec nechápal, co se děje, ale věděl, že musí Blaina dostat co nejdřív pryč z tohohle místa. Pomalu se s ním otočil a rozešel se směrem, ze kterého přišli. Blaine evidentně nevnímal, ale instinktivně ho následoval.

O několik minut později se zastavili. Blaine konečně zvedl hlavu, kterou měl do té chvíle zbořenou v Kurtově rameni. "Kam to jdeme?" zeptal se velmi tichým a roztřeseným hlasem. "Ke mně," odpověděl Kurt, ukázal na vchodové dveře před nimi. "Ty tu bydlíš?" zeptal se znovu Blaine. Kurt přikývl a strčil klíče do zámku.

Kurt posadil třesoucího se Blaina na pohovku, rychle mu uvařil čaj a pak se posadil vedle něj. Blaine chvíli svíral hrnek s teplým nápojem v rukách a hleděl na páru stoupající z hrnku. Kurt čekal, až se jeho kamarád trochu uklidní, aby se mohl znovu pokusit zeptat se, co se stalo. Po chvíli se Blaine rozplakal.
"Já už nemůžu," pronesl Blaine mezi vzlyky.
"Co?" zeptal se Kurt.
"Já se snažím, opravdu se snažím, ale už nemůžu," řekl znovu Blaine, stále v pláči.
"Ale co? Co?" nechápal Kurt.
Blaine odložil hrnek s čajem a zabořil obličej do svých dlaní. "Já se tak hrozně stydím, Kurte."
"Ale za co? Já ti vůbec nerozumím, Blaine," snažil se Kurt zoufale zjistit, o čem to jeho kamarád mluví a samotnému se mu draly do očí slzy, když viděl, jak Blaine trpí.
Najednou Blaine přestal vzlykat, zvedl ke Kurtovi svůj uplakaný obličej, podíval se mu do očí a řekl: "Když ti to řeknu, tak mě budeš nenávidět, Kurte."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Brea Brea | 15. ledna 2012 v 17:56 | Reagovat

Teraz budem musieť rozmýšľať, čo sa asi stalo :-) (ako keby som to doteraz nerobila :-P )

2 Cambera Cambera | 15. ledna 2012 v 19:15 | Reagovat

No tedy tohle se dělá? :D Dělá já vím, ale stejně se mi to nelíbí :D Chtěla bych pokračování, protože můj mozek zase vymýšlí šílené a ještě šílenější teorie :D... no tož opět pěkná kapitola..

3 Domík Domík | 16. ledna 2012 v 17:13 | Reagovat

Už se nemůžu dočkat, až bude další kapitolu. Doufám, že už se brzo dozvíme, co se Blainovi stalo.

4 Tessee Tessee | 16. ledna 2012 v 17:16 | Reagovat

Další kapitola bude už za chvíli! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama