I wanna be a star! - 18. kapitola

25. prosince 2011 v 13:00 | Tessee |  Glee Fanfiction - I wanna be a star!

... Vždycky věděl, že jednou chce mít děti. Ale tahle možnost ho nikdy nenapadla. Představoval si, že jednou někoho adoptuje. Tohle mu ale přišlo jako dobrá alternativa. ...


18. KAPITOLA
"LET'S GO PARTY"


Od doby, co spolu byli, z nějakého zvláštního důvodu trávili všechen čas u Kurta v bytě. Bylo jim tam prostě příjemně a nechtělo se jim to měnit. Jenže teď byl pátek a na návštěvu přijeli Rachelini tátové. Kurt jim nabídl svůj pokoj, aby nemuseli přespávat v hotelu, a tudíž ho čekalo několik nocí u Blaina. Připadal si zvláštně, když stoupal po schodech do pátého patra, kde měl jeho přítel byt. Nikdy na to nepomyslel, že u něj vlastně ještě nebyl. Ale najednou mu začala ta situace docházet.
Konečně vyšel až nahoru a zazvonil. Blaine mu přišel otevřít. Byl v dobré náladě a hned ve dveřích ho políbil. "Ahoj, pojď dál."
Kurt vstoupil a trochu se rozhlížel. Byt byl poměrně malý, ale přesto měl dvě ložnice a obývací místnost spojenou s kuchyní. Byl vlastně docela podobný tomu jeho.
"Ložnice je tady, jestli tě to zajímá," ukazoval Blaine na jeden z pokojů a Kurt se rozesmál.
"I když uznávám, že je to podstatná informace, tak zrovna teď jsem na to nemyslel. Co máš v tom druhém pokoji?" zajímal se.
"Původně tam bydlel jeden spolužák. Ale po roce se vykašlal na školu a odjel. Od té doby tu bydlím sám a ten pokoj využívám tak trochu jako sklad," vysvětloval. "A občas tu někdo přespí." Kurt se na něj trochu nedůvěřivě zamračil.
"V tom pokoji," ukázal Blaine na prázdný pokoj a zakroutil hlavou. "Jestli tě to uklidní, naprostá většina mých hostů na jednu noc, jak jim říkám, jsou moje spolužačky." Kurt se na něj spokojeně zaculil, vlepil mu pusu a šel si vybalit.

***

"Tati pospěš si, prosím!" volala Rachel na tátu Charlieho, který byl pořád ještě v koupelně.
"Hned jsem hotov, zlato," ozvalo se.
Rachel se prosebně podívala na tátu Joea a ten jen pokrčil rameny: "Znáš ho. Vždycky musí vypadat dokonale, když jde do společnosti."
"Tohle ale není společnost. To jsou jen mí kamarádi!" rozčilovala se pomalu Rachel. "Tati dělej!" zavolala netrpělivě znova.
"Už už," ozvalo se zase z koupelny.
Rachel ale bylo jasné, že to jeho "už už" znamená ještě minimálně deset minut, které si už nemohla dovolit. Nechtěla přijít pozdě na párty, kterou sama pořádala.
"Víš co, já jedu napřed." Vzala kus papíru, napsala na něj adresu baru a vrazila ho tátovi Joeovi do ruky. "Tady máš adresu a klíče. Pak zamkněte a vezměte si taxi."
"Provedu," zasalutoval žertovně táta a Rachel odešla.

***

"Kurte, Rachel je adoptovaná?" napadlo najednou Blaina, že se ještě vůbec nezeptal na Rachelinu rodinnou situaci, jak měl v plánu.
"Není adoptovaná. Její tátové prostě smíchali dohromady svoje sperma, našli si náhradní matku a za devět měsíců se narodila Rachel. Dodnes nikdo neví, který z nich je její biologický otec, ale myslím, že po tom ani nehodlají pátrat."
"To je zajímavá situace," podotkl Blaine.
"To jo, ale je to ještě trochu složitější." Vyprávění příběhů, to bylo jeho. "Když jsme byli ve druhém ročníku na střední, Rachel zjistila, kdo je její matka. Člověk by si řekl, skvělá zpráva. Jenže ona byla vedoucí konkurenčního sboru. A navíc si pak ani nerozuměly tak, jak očekávaly. Nakonec se do toho ještě připletla jiná situace. Naše spolužačka ve druháku otěhotněla a to dítě pak dala k adopci. Rodila v den, kdy jsme měli sborové regionálky. Narodila se jí holčička a Rachelina máma jí pak adoptovala."
Blaine se zmohl jen na: "Wau."
"Jo, já vím. Je to silný příběh."
"No rozhodně je teda zajímavý, to se musí nechat."
Nasedli do taxíku a Kurt se ke svému příteli přitulil. Blaine cestou přemýšlel nad Rachelinou situací. Vždycky věděl, že jednou chce mít děti. Ale tahle možnost ho nikdy nenapadla. Představoval si, že jednou někoho adoptuje. Tohle mu ale přišlo jako dobrá alternativa.

***

Rachel vstoupila do baru a zjistila, že Jane s přítelem už tam jsou. Přisedla si tedy k nim a omluvila se za své zpoždění. Jen o chvilku později už vstupovali Blaine s Kurtem a mávali na ně.
"Víš, že je docela zvláštní, vidět tě takhle, bez hloučku obdivovatelek?" utahovala si z Blaina Jane, která ho vídala většinou jen ve škole.
"Ha ha ha, to je opravdu vtipné," prohodil Blaine ironicky a strčil trochu do Kurta, který se Janině poznámce hlasitě smál. "Radši si jdu objednat," řekl a zamířil k baru, následován Kurtem.
"Kdo všechno přijde?" zajímala se Jane.
"Už jenom tátové a Michael s Tarou od Kurta z kavárny."
"A co TJ?"
"Thomas je nemocný," odvětila Rachel a Jane si všimla, že trochu posmutněla.

Když Rachelini tátové konečně dorazili, zábava už byla v plném proudu.
"No kde proboha jste?" hubovala je. "Všichni už tu na vás čekáme."
"Tak se na nás nezlob, zlatíčko. Vždyť nás znáš," omlouval se táta Joe, ale Rachel věděla, že tím myslí hlavně Charlieho. "On prostě ještě nikdy nikam nepřišel včas, co?" ptala se trochu naštvaně. To už se ale její druhý táta vítal s Kurtem, který mu s hrdostí představoval Blaina.
"Tak pojď, přidáme se k nim," vzal táta Rachel kolem ramen.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Terka Terka | 25. prosince 2011 v 13:23 | Reagovat

Další skvělá kapitola. Jseš prostě génius. :D A moc se těšim na Klaine v Blainově bytě ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama