I wanna be a star! - 17. kapitola

24. prosince 2011 v 17:00 | Tessee |  Glee Fanfiction - I wanna be a star!

... Blaine jí jenom zamával a pokračoval se svým přítelem do předních řad. To Kurta uklidnilo, jenomže to nemělo trvat moc dlouho. ...

17. KAPITOLA
"KDYŽ MILUJI, TAK ŽÁRLÍM"


"Ale pane Andersone, vás tu dneska na seznamu nemám," divila se produkční, když Blaine a Kurt vstoupili ve středu do foyer Longacre Theatre, kde se konal konkurz.
"To je v pořádku. Já jsem tu dneska jen jako psychická podpora," vysvětloval ženě, kterou často potkával u konkurzů i ve škole.
"Aha, tak to pak ano. A vy jste pan...?" obrátila se na Kurta.
"Kurt Hummel."
"Ano ano, už si vzpomínám. Agent je pan Harris, že?"
"Přesně tak," přisvědčil Kurt. Produkční mu tedy podala informační papír a odeslala je do hlediště.
Jen co vstoupili, všimla si Blaina jeho spolužačka a už na něj volala: "Blaine, tady."
Kurt se trochu lekl, že si Blaine půjde povídat s ní a nechá ho o samotě. Tak trochu se mu pořád vybavoval Blainův klasický hlouček, ve kterém ho vídával. Ale Blaine jí jenom zamával a pokračoval se svým přítelem do předních řad. To Kurta uklidnilo, jenomže to nemělo trvat moc dlouho.

Posadili se a chvíli si jen tak povídali. Blaine věděl, že mluvit o něčem jiném, je na uklidnění nejlepší. Za chvilku už se ale zase odněkud ozvalo: "Blaine!" Kurt se otočil a zjistil, že tentokrát na jeho přítele mává nějaký kluk.
"A sakra," ozvalo se vedle něj potichu.
"Co se děje, lásko?" zeptal se Kurt.
"Nic. To je jenom... Brian."
V tu chvíli už byl Brian u nich. "Ahoj Briane," pozdravil ho Blaine, ale jako by se s ním moc nechtěl bavit.
"Ahoj Blaine," oplatil mu pozdrav a pak ho objal. To Kurta dost zarazilo. Blaine se vysmekl z Brianova objetí.
"Nevěděl jsem, že tu taky budeš. Už jsem tě dlouho neviděl," pokračoval vesele Brian a Kurta jako by nevnímal.
"Nejdu na konkurz. Jsem tu jenom jako podpora. Tady pro Kurta, mého přítele," oznámil mu Blaine, poslední slova obzvlášť zdůraznil a chytil Kurta za ruku. Brian se přestal usmívat.
"Aha, to jsem taky nevěděl. Tak se mějte," mávl rukou na pozdrav. A ještě než se odešel posadit, sjel Kurta pohledem.
"Kdo to byl?" zeptal se Kurt, ale odpověď už předem tušil.
"To byl můj bývalý," odpověděl Blaine trochu neochotně. "Byli jsme spolu jenom chvíli a nerozešli jsme se zrovna v dobrém. Hrozně nerad ho potkávám. Pořád nějak nedokáže pochopit, že už to mezi námi skončilo."
Kurt samozřejmě trochu žárlil. Bylo mu jasné, že Blaine před ním nežil jako poustevník, ale naposledy na to myslel, když spolu ještě ani nechodili. Cítil, že nesmí dát nic najevo, a tak se jenom k Blainovi trochu víc přivinul. Blaine mu byl vděčný, že se na nic nevyptává a jemně ho políbil do vlasů. Pak už zase navázali na rozhovor, který jim Brian přerušil a povídali si, než přišla produkční a ohlásila Kurtovu skupinu.

***

"Thomasi, ty jsi nemocný?" zeptala se Rachel TJe, když jí konečně zvedl telefon. Už třetí den nepřišel do školy a ani se jí neozýval. Začala být trochu nervózní a sháněla ho celé středeční dopoledne.
"Ahoj Rachel. Promiň, že se neozývám. Ale je mi opravdu mizerně. Dva dny skoro nemůžu mluvit a pořád spím. Až dneska mi konečně začalo být trochu lépe," sípal do telefonu.
"To je mi líto. Já se jenom bála, jestli se ti něco nestalo, když jsem se ti nemohla dovolat. Tak doufám, že se z toho brzo dostaneš. Chtěla jsem tě taky pozvat v pátek na karaoke párty, kterou pořádám. Přijedou mi tátové a chtějí všechny poznat. Ale když jsi nemocný, tak to tě nebudu tahat z postele," podotkla nakonec Rachel trochu smutně.
"Párty s tvými táty? To myslíš jako vážně?" zavtipkoval trochu TJ a Rachel poznala, že na tom asi není zas tak hrozně.
"Náhodou, jsou fajn. A navíc... jak je znám, tak se určitě po začátku někam vytratí," zahihňala se.
"Ach jo, přišel bych hrozně rád. Ale nejsem si jistý, jak na tom budu."
"Tak kdyby se ti náhodou udělalo líp, ráda tě tam uvidím."
"Dobře, děkuju. Tak se měj," rozloučil se a zavěsil.
Rachel trochu posmutněla. Bude tam sice mít táty a všechny ostatní kamarády, ale bez TJe to prostě nebude ono.

***

Kurt seděl před počítačem, ale koukal jakoby do prázdna. V očích se mu začaly lesknout slzy. Blaine k němu přišel, dal mu pusu na tvář, ale pak si všiml jeho výrazu. "Co se stalo?"
Kurt smutně vzdychl: "Zase mě neobsadili."
Blaine ho objal. "To je mi moc líto, lásko. Bohužel, v tomhle musíš být trpělivý. Vždyť tohle byl teprve tvůj třetí konkurz. Podívej třeba na mě. Já je obcházím už tři roky a ještě nikdy jsem žádnou roli nedostal. Jediný kdo si mě pamatuje, je ta produkční," pousmál se a Kurta to trochu povzbudilo.
"Já vím, že musím počkat. Jenom... ze začátku jsem měl prostě velké ideály a ty se mi teď postupně hroutí. Je to těžké."
"To bohužel je a vždycky bude úděl naší profese. Důležité je vytrvat a nevzdávat to. Myslím, že ty jsi měl štěstí už když jsi získal agenta. To je první krok k úspěchu. On ti pomůže, je to i v jeho zájmu."
"Myslíš?"
"Samozřejmě," zasmál se Blaine. "Agenti a herci žijí odjakživa v takové symbióze. Navzájem se prostě živí."
Kurt se konečně taky zasmál a Blaine byl rád. Nerad viděl, když se jeho milovaný něčím trápil.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama