I wanna be a star! - 16. kapitola

24. prosince 2011 v 12:00 | Tessee |  Glee Fanfiction - I wanna be a star!

... "Tohle kafe je prokleté, to už si dávat nebudu," neodpustil si Blaine poznámku. ...

16. KAPITOLA
"MŮŽE ZA TO ČOKOLÁDA"


Kurt vstoupil do kavárny se zpěvem na rtech. Bylo pondělní ráno a on měl za sebou ten nejúžasnější víkend. Blaine mu ukázal všechna svá oblíbená místa v New Yorku a společně s Rachel pak všichni v neděli večer vyrazili na karaoke. Hlavní ovšem bylo, že mohl být každou minutu s Blainem, ať už byli kdekoliv.
"Ahoj. Ty vypadáš jako bys právě vyhrál v loterii," pozdravila ho Tara.
"Taky, že jo. Ale ne peníze."
"A co prosím tě?" nechápala.
"Blaina," uculil se a zapadl dozadu.
"Takže to rande vyšlo? To je skvělé! Gratuluju," zavolala na něj.
"Děkuju. Jo a abych nezapomněl, ve středu bych potřeboval volno. Mám další konkurz."
Tara se zamyslela. "Ty máš mít ranní s Michaelem, viď?
"Jo, přesně tak."
"Dobře, vyměníme si směnu. Já za tebe vezmu tu ranní ve středu a ty za mě zase tu páteční. Souhlas?"
"Naprostý." Kurt se usmál. Najednou to vypadalo, že mu všechno vychází. Byl v New Yorku, poznal lásku svého života a čekal ho další konkurz. Měl pocit, že tentokrát už to prostě musí dopadnout dobře.

Rachel seděla v atriu školy s Jane a rozebírala s ní problémy s jejím přítelem. Ach jo, všichni kolem mě se párujou, pomyslela si. Když už toho pomalu začínala mít dost a nevěděla, jak kamarádce taktně naznačit, že ji její problémy moc nezajímají, vysvobodilo ji zvonění mobilu.
"Promiň, to je táta," omluvila se a zvedla telefon. "Ahoj tati, jak se máš?"
"Ahoj zlato. Já skvěle. Poslyš, s tátou nás napadlo, že bychom se za tebou přijeli podívat. Co ty na to?"
"To je skvělý nápad. Už se těším, až vám to tady všechno ukážu. A až vám všechny představím. Tati počkej, až poznáš Thomase, teda TJe a Jane a..." Rachel to ze sebe sypala, až jí musel táta zastavit.
"Zadrž trochu, už tě nestíhám," smál se.
"Promiň. Já jenom, že se hrozně těším. Kdy přijedete?"
"Co třeba v pátek? Pak zůstaneme na víkend."
"Super. Tak pozdravuj tátu a v pátek se uvidíme."
"Dobře. Pa, zlato," rozloučil se a zavěsil.
"Jane, co děláš v pátek?" zeptala se Rachel své kamarádky.
"Ještě nevím, proč?"
"Přijedou mí tátové a já bych jim chtěla všechny představit. Tak mě napadlo, že bychom všichni mohli zajít třeba do toho karaoke baru, kde jsme byli s Kurtem a Blainem v neděli."
"Jasně, proč ne," souhlasila Jane.
"Skvěle!" prohodila a zahlédla Blaina. "Blaine!" zavolala na něj přes celé atrium a rozběhla se k němu. Otočil se, zamával na ní, oddělil se od svých spolužaček a šel Rachel naproti.
"Ahoj, co se děje?"
"Co děláš v pátek večer?"
"To nevím. Pravděpodobně půjdeme někam s Kurtem."
"Tak už si nic nezařizujte. Pořádám karaoke párty. Přijedou mí tátové a chtějí všechny poznat. Kurt je určitě taky rád uvidí."
"Tátové?" podivil se Blaine tomu množnému číslu.
"Jo, já mám dva táty. To ti Kurt neříkal?"
"Ne, neříkal. Ale rád je poznám. Když vychovali takovou dceru, jako jsi ty, tak musí být fajn. A jestli půjdeme tam, kde jsme byli o víkendu, tak to vidím na slušnou párty."
"Tak to si piš! To bude nejlepší párty, cos kdy zažil!"
Blaine se zamyslel a rozzářil se. "To určitě bude nejlepší párty, co jsem kdy zažil. Protože tam bude Kurt."
"Pane bože. Jestli jsem se, když jsem do tebe byla blázen, někdy tvářila jako teď ty, tak to teda potěš pánbůh," protočila se smíchem oči.
"A jak se tvářím?"
Rachel zparodovala jeho zamilovaný obličej.
"Ale prosím tě, jenom závidíš. Uvidíme, kdo se bude smát, až se do někoho zase zamiluješ ty, jo?" rýpl si Blaine a utíkal na další hodinu, která mu za chvíli začínala.

O dvě hodiny později už vstupoval do kavárny. Kurtovi měla každou chvíli končit směna a byli dohodnutí, že si spolu zajdou na oběd.
"Oříškové latté?" zaptala se ho Tara, když přišel k pultu. Za dopoledne znovu vyslechla od Kurta celý jejich "příběh" se všemi patřičnými detaily, takže si pamatovala Blainovu obvyklou objednávku. Blaine překvapeně přikývnul. "Kurt je vzadu, řeknu mu, že jsi tu," dodala Tara a Blainovi bylo rázem jasné, jak to, že si ho Tara tak pamatuje.

Během chvilky, zrovna, když si Blaine vzal svou kávu a chtěl se napít, přihnal se k němu zezadu Kurt, objal ho a vesele pozdravil: "Ahoj lásko." Blainovi káva doslova vylétla z hrnku, naštěstí na podlahu.
"Tohle kafe je prokleté, to už si dávat nebudu," neodpustil si Blaine poznámku. Pak se otočil na svého přítele. "Ahoj, zlato," pozdravil ho a dal mu pusu.
"Promiň," zaculil se na něj Kurt provinile, když viděl, jakou spoušť svým objetím způsobil. Pak odběhl pro hadr.
"Víš co, uvařím ti něco jiného a uvidíš, že existují lepší příchutě, než to tvoje oříškové latté," přesvědčoval ho, zatímco vytíral.
"Dobře, nechám se překvapit."
Kurt odběhl za bar a začal připravovat novou kávu. Blaine ho sledoval, ale stejně houby poznal, co mu vaří. Za chvíli už mu Kurt podával hrnek. Napil se, ale skoro celý obsah úst vzápětí zase vyplivl.
"Fuj, čokoláda. Čokoládu nesnáším!" křiknul trochu naštvaně na Kurta, který nechápal, co se stalo.
"Promiň, to jsem nevěděl."
"Ne, ne, ty promiň! To je jasné, že to nemůžeš vědět. Já jenom, že čokoláda ve mně vyvolává opravdu hrozné vzpomínky. Jednou jsem se jí šíleně přejedl a od té doby jí nemůžu ani vidět." Blaine hodil na Kurta omluvný pohled a ten přikývl, jako že to chápe. Najednou Blaine vytřeštil oči.
"Pane bože."
"Co se stalo?" lekl se Kurt.
"Nic, nic. Já jenom... něco se mi najednou vybavilo."
"Co?"
Blaine se zadíval příšerně provinile a špitl: "Naše úplně první setkání." Kurt chvilinku přemýšlel a pak mu to došlo. "Takže to všechno bylo kvůli tomu, že nesnášíš čokoládu?"
"Choval jsem se fakt hrozně. Lásko promiň mi to. Mně je to tak líto!" znovu se mu omlouval.
Kurt k němu přešel a láskyplně ho objal. "Hlavní je, že jsme si všechno vysvětlili. Tohle už je přece za námi. Já už se tím dávno netrápím, tak se tím taky netrap."
Blaine se na něj zadíval svýma krásnýma lískovýma očima, pak se k němu naklonil a pošeptal mu do ucha: "Miluju tě."
"Já tebe taky," oplatil mu to Kurt a znovu ho objal. "A teď půjdeme konečně na ten oběd, protože mám děsný hlad," zasmál se. Rozloučili se s Tarou a ruku v ruce odešli.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Terka Terka | 24. prosince 2011 v 13:37 | Reagovat

Krásná vánoční kapitola ;)

2 Tessee Tessee | 24. prosince 2011 v 13:42 | Reagovat

Díky díky :-) A protože jsou dnes Vánoce, nadělím vám dneska ještě jednu ;-) Bude tu v pět :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama