I wanna be a star! - 13. kapitola

21. prosince 2011 v 13:00 | Tessee |  Glee Fanfiction - I wanna be a star!


... "Zarid si na dnesni vecer nejaky program, MOC PROSIM!!! Cca od pul sedme. DIKY!!! K." ...

13. KAPITOLA
"S PRAVDOU VEN"


"Vy už spolu zase mluvíte?" zeptal se TJ Rachel, když se k němu došla. Vzpomněl si, jak mu skoro celou předešlou noc brečela na rameni a zoufale vymýšlela, jak získat Blainovu přízeň zpět.
"Jo, ráno jsme si to vysvětlili cestou do školy."
"Aha," odvětil poněkud naštvaně TJ. Měl svou kamarádku docela rád a vůbec se mu nelíbilo, jak se k ní Blaine chová. Rachel jeho výraz zarazil.
"Co je?"
"Nic, jenom jsem trochu doufal, že už tě tak nějak přešel. Ale když jste si to vysvětlili... přece jenom, je to tvůj život. Jenom chci abys věděla, že se mi to vůbec nelíbí."
Rachel se musela smát. Docela jí potešilo, že se o ni TJ tak stará.
"Ale Thomasi, to je úplně jinak, než si myslíš. A po pravdě, kdybych si to nechala vysvětlit rovnou, mohla jsem si ušetřit dvě noci a den trápení." TJ se na ni jen nechápavě podíval. "Jde o to," pokračovala Rachel, "že jsem ho dneska ráno potkala v mojí koupelně." Podívala se na TJ a došlo jí, že tím mu to moc neobjasnila. "No a vzhledem k tomu, že se mnou nespal, znamená to, že spal s Kurtem. A tudíž to znamená, že je gay."
"Jo takhle," docvaklo to konečně TJovi a rozesmál se tomu nedorozumění. "To sis teda mohla ušetřit víc, než dvě noci a den, kdyby ses na něj líp informovala."
"No jo, jenomže když mě to úplně pobláznilo."
"Všimnul jsem si," podotkl TJ.
"Teď už si taky říkám, že jsem se občas asi musela chovat jako husa."
Rachel zapípal mobil a tak si přečetla zprávu, kterou jí poslal Kurt: "Zarid si na dnesni vecer nejaky program, MOC PROSIM!!! Cca od pul sedme. DIKY!!! K." Rachel se rozesmála a dala přečíst sms TJovi.
"Vypadá to že se všechno vyřešilo. Zajdem do kina," usmál se, objal ji kolem ramen a Rachel rychle odepsala Kurtovi, že si to zařídí. Pak se s TJem vydali na další hodinu.

***

Blaine se už po třetí převlékl a stoupl si před zrcadlo, aby zkontroloval svůj vzhled. "Sakra, tohle nepůjde," řekl si a šel si opět vzít jiné triko. Byl tak nervózní, jako snad ještě nikdy. Pár krátkých vztahů už v životě měl, ale ještě nikdy se takhle bláznivě nezamiloval. Měl pocit, že by chtěl s Kurtem strávit zbytek svého života, jenže si nebyl jistý, jestli ho má Kurt vůbec rád. Znovu se na sebe podíval do zrcadla: "Vzmuž se!" nařídil si a podíval se na hodinky. Bylo pět, takže ještě zbývala a celá hodina a půl, než se s ním uvidí. Nemohl se dočkat.

"Jako naschvál tu dneska musí být tolik lidí!" zanadával Kurt, když ve třičtvrtě na šest byla kavárna ještě plná.
"Víš, že normálně bych ti rád pomohl a vzal to tu za tebe. Ale dneska fakt musím jít dřív," omlouval se Michael.
"Vždyť já vím, nic ti nevyčítám. Běž, kdy potřebuješ. Budu prostě muset to rande posunout," řekl Kurt a s povzdechem šel napsat Blainovi zprávu.

Blainovi pípl mobil. Otevřel zprávu od Kurta, kde stálo: "Prijd prosim az na pul osmou. Zdrzim se v praci. K."
"Takže to budu čekat ještě o hodinu déle," povzdechl Blaine a přemýšlel, jestli by za ním radši neměl zajít rovnou do kavárny. Rázem ten nápad ale zamítl. "Kdo si počká, ten se dočká," konejšil sám sebe a vrátil se k právě rozečtenému scénáři, na kterém dělali ve škole.

Bylo sedm hodin a Kurt konečně zamykal kavárnu. Podíval se na hodinky a zhrozil se. Za půl hodiny přijde Blaine a on ještě není ani doma. A to ho ještě čekala nezbytná hygiena a výběr vhodného oblečení. Chtěl vypadat perfektně a byl si jistý, že mu to bude trvat déle, než půl hodiny.
Domů doslova doběhl. Rachel už tam nebyla. Dal si rychlou sprchu a pak přešel k sobě do pokoje, stoupl si před skříň a začal si vybírat oblečení. Nic mu nepřišlo dostatečně vhodné a čím víc se blížil Blainův příchod, tím zuřivěji oblečení ze skříně vyhazoval a postupně vše zavrhoval.

Blaine se nemohl dočkat a tak přesně v půl osmé stál přede dveřmi Kurtova bytu. Zhluboka se nadechl a zaťukal.
Kurt, který už vystřídal půlku svého šatníku, se trochu vyděsil: "Bože, to už je půl?" Musel si tedy na sobě nechat to, co zrovna měl a běžel otevřít.
"Ahoj, pojď dál," usmál se na Blaina a pustil ho do bytu. Blaine mu úsměv i pozdrav oplatil a vstoupil. Chvíli stáli naproti sobě a jen na sebe koukali.
Bože, vypadá úžasně, pomyslel si Kurt.
Ten jeho pohled je prostě dokonalý, napadlo Blaina.
A pak najednou, aniž by si cokoliv řekli, se k sobě přiblížili a vzájemně se vášnivě políbili. Kurt měl pocit, že je to asi jeho nejdelší a nejkrásnější polibek v životě. Najednou jako by úplně zapomněl na svůj ranní plán, ukončit to s Blainem dřív, než to udělá on. Jenže když mu Blaine zajel rukou pod tričko a Kurt cítil, že tohle nezůstane jen u polibku, rozhodl se, že si přece jen musí nejdřív promluvit. Odtáhl se a Blaine se zatvářil trochu překvapeně.
"Blaine počkej, musíme si promluvit," podíval se na něj svým štěněčím pohledem. Blainovi se vůbec nechtělo rušit tuhle chvíli nepříjemným rozhovorem, ale připustil, že Kurt má pravdu. Sedli si na gauč a ani jednomu se nechtělo začít. Ale nakonec spustil Kurt.
"Blaine, budu k tobě upřímný. A chci, abys byl ty ke mně taky." Zhluboka se nadechl, Blaine přikývl a Kurt pokračoval. "Ještě včera odpoledne bych nevěřil, že s tebou budu někdy ochotný byť jen mluvit. A pak se to všechno tak nějak semlelo... však ty víš sám nejlíp." Blaine se usmál a chytil ho za ruku.
"Já... musím prostě vědět, jestli to pro tebe něco znamenalo, nebo jsem pro tebe jenom krátkodobá známost."
"Samozřejmě, že to pro mě něco znamenalo. Ty ani nevíš, jak strašně moc!" Blaine se na malou chvíli odmlčel a pak na rovinu pokračoval. "Byl to ten nejlepší večer a nejkrásnější noc, co jsem kdy v životě zažil, Kurte." Po téhle větě už to Kurt nevydržel a musel ho štěstím políbit.
"Bože, tak hrozně jsem se bál, že mě nesnášíš," vyhrkl Blaine a Kurta to překvapilo.
"Proč sis to proboha myslel?"
Blaine sklopil oči a smutně vysvětloval: "Dneska ráno, když jsem se tu potkal s Rachel, byla dost naštvaná a řekla, žes to určitě udělal schválně jenom abys jí naštval, nebo tak nějak. A žes jí výslovně řekl, že mě nesnášíš." Kurt schoval obličej do dlaní.
"Blaine je mi to tak líto. Je pravda, že jsem to Rachel řekl. A ač to teď nerad přiznávám, opravdu jsem tě neměl rád." Blainovi se v očích zaleskly slzy.
"Ale to už není pravda! Po včerejšku se to všechno změnilo. Blaine, já jsem neměl v životě moc vztahů, tak nevím, jestli to není brzo říkat. Ale myslím, že jsem se do tebe zamiloval."
Blaine se zadíval do Kurtových modrých očí, které na něj upřeně hleděly. Byl si jistý, že mu Kurt říká pravdu. Dlouze ho políbil a pak dodal: "Myslím, že já do tebe taky."
Vzápětí už pokračovali tam, kde přestali před tím nepříjemným rozhovorem. Přešli do Kurtova pokoje a Blaine se musel rozesmát, když na posteli spatřil skoro celý obsah jeho skříně.
"Chtěl jsem se ti líbit," zaculil se na něj Kurt.
"Vždyť já vím, lásko."
Pak už si oba šťastně a spokojeně užívali blízkosti toho druhého a strávili spolu ještě krásnější noc, než byla ta první.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Peth Peth | 30. srpna 2012 v 20:58 | Reagovat

Najmi si někoho ať ti napíše ty obscéní scény.. :D :D Tohle usekávání vyloženě kazí dojem a zrovna když se mi začnou zbíhat sliny tak konec.. PCH! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama