I wanna be a star! - 10. kapitola

18. prosince 2011 v 15:43 | Tessee |  Glee Fanfiction - I wanna be a star!


... Kurt si vyzvedl ze šatny kabát a nervózně se kolem sebe rozhlížel. Blaina ale nikde neviděl. Nebyl si vůbec jistý, jestli ho chce nebo nechce vidět. Jeho pocity byly příliš smíšené. ...

10. KAPITOLA
"DIVADLO"


Kurt procházel pátou řadou ke svému místu. Na sobě měl zbrusu nový svetr, který objevil v jednom malém butiku, a v ruce svíral program. Místo vedle něj, které původně patřilo Michaelovi, bylo prázdné. Ale jelikož do začátku představení zbývalo ještě téměř dvacet minut, nebylo zcela jasné, jestli si jeho lístek přece jen někdo koupil, nebo ne. Posadil se a začal si pročítat program, jak bylo jeho zvykem.

Kruci, snad nepřijdu pozdě, zoufal si Blaine, když seděl v taxíku, který trčel v zácpě. Taky mě mohlo napadnout, že to tady bude takhle vypadat, pomyslel si. Prodírat se pátou řadou po začátku představení bylo to poslední, co se mu chtělo. Co studoval herectví, tak nějak více s herci soucítil a věděl, že je něco takového ruší. Naštěstí se auta hnula a jeho taxík se rozjel.
"Nebojte, stihnem to včas," upokojil ho taxikář, který si všiml v zrcátku jeho nervózního výrazu. Blaine se jen lehce pousmál.

Kurt se podíval na hodinky a zjistil, že představení začne za necelých deset minut. Divadlo už se poměrně zaplnilo, ale místo vedle něj ještě pořád nebylo obsazené. Zřejmě si to nikdo nekoupil, pomyslel si. Ještě se rozhlédl kolem sebe, jako by hledal někoho známého. Ale bylo v podstatě nemožné, že by se někdo takový objevil. New York bylo obrovské město a navíc tu v podstatě nikoho neznal. Otočil se a začetl se znovu do programu.
Najednou cítil, jak se nad ním někdo zastavil. "Myslím, že sedíš na mém místě," slyšel. Zvedl oči a nemohl uvěřit tomu, koho vidí. Stál nad ním Blaine a usmíval se.
"To je nesmysl," odvětil Kurt.
"Myslím, že ne," mával mu Blaine lístkem před nosem.
Kurt se tedy jal hledat ten svůj, ale jako naschvál ho nemohl vyštrachat. Světlo už pomalu začalo zhasínat.
"Nemůžeš si prostě sednout sem vedle? Je to jenom jedno místo," prohodil Kurt. Byl na sebe naštvaný. Nerad přiznával svou chybu a ještě k tomu jemu.
"Jasně," pousmál se tomu Blaine a posadil se vedle Kurta. Pomyslel si, že je to celkem zvláštní náhoda, že ho pořád potkává. Byl to ale zřejmě on, kdo prodával ten lístek v kavárně. Že by mu někdo na poslední chvíli odřekl rande? přemýšlel Blaine a spokojeně se usmál.

Celou první půlku představení se Kurt nemohl vůbec soustředit. Bylo mu to divné, ale sedět tak blízko vedle Blaina ho nějakým zvláštním způsobem rozčilovalo. Vnímal každý jeho sebemenší pohyb, sám se neustále ošíval a dění na scéně téměř neregistroval. Když první půlka skončila a začala se rozsvěcet světla, vyrazil Kurt co nejrychleji ven. Nemohl vedle něj vydržet už ani minutu. Blaina překvapilo, jak rychle vystřelil ze sálu pryč, ale přikládal to většímu množství pití před představením.

Kurt vyběhl z hlediště a zamířil rovnou ven, před divadlo. Potřeboval se vyvětrat.
"Co se to sakra děje?" rozčiloval se a popocházel sem a tam. Lidí, co na něj zírali, si nevšímal.
Když se Blaine konečně taky dostal ven, všiml si, že Kurt nešel na toaletu, jak myslel. Zahlédl ho, jak nervózně 'stepuje' před vchodem a rozhodl se zajít za ním.
"Tipoval jsem tě na velké kafe před představením, když jsem tě viděl vystřelit ze sálu," prohodil pobaveně, když došel ke Kurtovi.
"Co ti je do toho?" odsekl naštvaně modroočko.
Blaine se na něj nechápavě podíval. "Můžu se zeptat, co proti mně máš? Protože kdykoliv se s tebou snažím mluvit, tváříš se naštvaně," zeptal se na rovinu. Kurta to překvapilo, ale protože měl v sobě přebytek vzteku, rozhodl se pěkně mu to vyklopit.
"Ty si to zřejmě nepamatuješ, ale když jsem ještě v kavárně pracoval poměrně krátkou dobu, jednou jsem ti omylem spletl objednávku. Choval ses pěkně hnusně! A když jsem se ti omluvil a přinesl nové kafe, ani ses na mě nepodíval! Jenom jsi tam krafal s tím houfem holek, co tě neustále obklopuje. A pak taky to, jak na mě pořád zíráš. Kdykoliv se vidíme. To mě hrozně rozčiluje! Děláš, jako by se nic nestalo." Kurt to ze sebe vysypal pomalu jedním dechem. Trochu se mu tím ulevilo. Konečně mu to řekl pěkně do očí.
Blaine ho sledoval a jen se usmíval. Je tak roztomilý, když se vzteká, pomyslel si.
"Je mi líto, jak jsem se choval. Vážně si to nepamatuju. Ale jestli se to fakt stalo, omlouvám se. Asi jsem neměl zrovna nejlepší den. A ty holky? Jsou to moje spolužačky. Je fakt, že jsou dost ukecané, ale já moc jiných kamarádů, než spolužáky, nemám. Takže mezi nimi trávím většinu času. Viděl jsem tě na konkurzu, takže tipuju, že asi víš, jací jsou herci a především herečky," omlouval se Blaine Kurtovi. Ten na něj jenom překvapeně kulil oči.
"A co se týče toho, že na tebe zírám... je mi líto, že tě to tak rozčiluje. Ale to prostě nejde, nezírat do těch nejhezčích očí, co jsem kdy viděl," usmál se a mrkl na Kurta.
Ozval se zvonek, ohlašující blížící se konec přestávky.
"No... já to kafe před představením měl, takže mě prosím omluv," řekl Blaine a odešel na toaletu.

Kurt stál jako opařený. Pořád nějak nedokázal vstřebat, co se právě stalo. Opravdu mu právě ten, koho považoval za namyšleného playboye, řekl, že má ty nejhezčí oči, co kdy viděl? Nezdálo se mu to? Kurt ještě chvíli takhle stál, ale pak ho vyrušil druhý zvonek. Šel se tedy posadit.
Blaine už seděl na svém místě a usmíval se na něj. Ale Kurt byl z části pořád naštvaný a především dost zmatený. A tak se na Blaina radši ani nepodíval. Naštěstí vzápětí zhasla světla a představení pokračovalo.
Druhou půlku si Kurt užil ještě míň, než tu první. Periferně vnímal každý Blainův pohyb, každý jeho smích, každou reakci. A najednou mu to bylo jasné. Blaine ho nerozčiloval. On ho nesmírně přitahoval.

Když konečně skončil dlouhý potlesk, Kurt se opět zvedl a rychlostí blesku zmizel. Tentokrát už to ale z větší části bylo volání přírody. Blaine za ním spěchal tak rychle, že si stihl všimnout, kam zamířil. Rozhodl se na něj počkat před divadlem. Musel prostě vědět Kurtovu reakci, kterou předtím přerušilo zvonění. Opřel se o zeď a čekal.

Kurt si vyzvedl ze šatny kabát a nervózně se kolem sebe rozhlížel. Blaina ale nikde neviděl. Nebyl si vůbec jistý, jestli ho chce nebo nechce vidět. Jeho pocity byly příliš smíšené. Ještě chvilku čekal, jestli se Blaine přece jen někde neobjeví. Ale nikde nebyl a tak se vydal ven. Tak trochu si oddechl, že tomu nemusí teď čelit.

"Už jsem myslel, že tam hodláš nocovat," prohodil Blaine, když Kurt konečně vyšel z divadla.
"Sakra, vylekals mě!" ulevil si Kurt. Tohle opravdu nečekal.
"Promiň. Pořád jsi na mě naštvaný?"
"Samozřejmě, že jsem. Nemůžeš přece někomu, kdo se na tebe zlobí, jen tak říct, že má hezké oči a pak odejít!" obořil se na něj.
"Ty nejhezčí."
"Cože?" nechápal Kurt Blainovu poznámku.
"Řekl jsem, že máš ty nejhezčí oči, co jsem kdy viděl," vysvětloval klidně Blaine a usmíval se.
"Bože, ten tvůj klid mě vytáčí! Já se tu s tebou snažím hádat a ty se na mě klidně usmíváš. Tohle snad není možné," nechápal Kurt.
Stál tam, koukal se na Blaina, který se na něj jenom culil. Teď teprve si všiml jeho krásných zelenohnědých očí, kterýma se na něj smál. Konečně ho přešel vztek a taky se trochu usmál.
"Konečně úsměv!" zaradoval se Blaine. "Takže už tě teď můžu pozvat na drink?"
Kurt ještě pár vteřin přemýšlel, jestli by přeci jen neměl být naštvaný, ale nakonec neodolal. "Dobře, tak jdeme," odpověděl a Blaine se ze široka usmál.

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Terka Terka | 19. prosince 2011 v 18:11 | Reagovat

Ahoj, teda,  jen žasnu nad touhle úžasnou povídkou a čtu si tuhle poslední kapitolu dnes už po 3. :) Prosím, nemuč mě a nenech mě čekat dlouho na další kapitolu.

2 Tessee Tessee | 19. prosince 2011 v 18:47 | Reagovat

Tak další kapitola je tu ;-) Jinak moc děkuju! :-)

3 Niky Niky | 24. září 2012 v 17:02 | Reagovat

Predstava nastvaneho Kurta, ktery si nemuze uzit predstaveni me vazne pobavila... :-D jinak opet skvela kapitolka, libi se mu, ze je Blaine takovej otevrenej .. proste zele :-D ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama