Our secret love - 4. kapitola

8. listopadu 2011 v 12:58 | Tessee |  Glee Fanfiction - Our secret love

... "To je ten kluk s modrýma očima?" zeptal se ještě Blaine a Rachel nepřítomně přikývla. Blaine se posadil a vzápětí si uvědomil, na co se to zeptal. Jak si o něm mohl proboha zapamatovat zrovna tohle? Z přemýšlení ho ale vytrhl ostrý hlas Rachel. ...



4. kapitola

Kurt se vrátil, ale do dílny se mu už nechtělo. To byla jediná výhoda práce u vlastního otce - když nepřišel, nic moc se nestalo. Táta sice remcal, že se fláká, ale Kurt věděl, že je ve skutečnosti rád, že mu syn nepřekáží.

Vběhl do svého pokoje, pustil si nejnovější desku a posadil se na postel. Pořád tomu ještě nemohl uvěřit. Nechápal, jak se to mohlo stát. Nemohl uvěřit tomu, že se tu mohl objevit někdo jako ON. Ale stalo se.
Seděl a smutně koukal před sebe. Na jednu stranu byl nadšený, ale na druhou mu to připomnělo jeho největší tajemství.
Věděl to o sobě už dlouho. A přestože to nehodlal nikdy nikomu říct, byl si tím jistý. Zatímco všichni jeho spolužáci hráli fotbal nebo basketbal, on raději zpíval ve sboru. Zatímco oni se bavili o autech, on raději rozebíral s děvčaty módu. A zatímco oni okukovali dívky z okolí, on se nemohl rozhodnout, který z nich se nejvíce líbí jemu.
Byl gay a byl si tím stoprocentně jistý. Naučil se to za ty roky už celkem úspěšně skrývat. Jenže netušil, že potká někoho, jako je Blaine, a zamiluje se na první pohled.
Jakmile ho spatřil, jako by jím projel elektrický proud. Okamžitě si všiml jeho nádherných oříškových očí a černých vlasů, jež se mu neposedně kroutily kolem obličeje, jeho dokonalé postavy. Když mu pak navíc prozradil, že sdílí jeho lásku k hudbě, Kurtovi málem vyskočilo srdce z hrudi. Doufal, že se mu podařilo své emoce úspěšně zamaskovat, ale na druhou stranu si nepřál nic víc, než aby Blaine věděl, co cítí a aby mu to opětoval.

Seděl nešťastně na posteli a po tvářích se mu koulely slzy. Plakal, protože věděl, že mu není souzeno milovat a být milován. Alespoň ne šťastně. Jeho láska bude vždy platonická a neopětovaná.
Pořád ho udivovalo, jak může být člověk šťastný i nešťastný zároveň. Nebyl si jistý, jestli tohle léto začíná dobře nebo špatně.

***

Přiblížila se čtvrtá hodina a Blaine se běžel domů převléknout. Chtěl být připravený, až pro něj přijde Rachel. Docela se na to odpoledne těšil. Věděl, že tam bude spousta děvčat a také nějací kamarádi, které už neviděl tak dlouho, že si je skoro nepamatoval.
Celé odpoledne se snažil vybavit si svou starou partu z Limy. Ale vzpomněl si jen na jakousi malou blondýnku a kluka na vozíčku. Jména se mu nevybavovala.

Přesně ve čtyři hodiny zazvonila u jeho dveří Rachel. Blaine se s ní pozdravil a zdvořile pochválil, že vypadá skvěle. Pak se společně vydali do města, kde měli sraz s dalšími kamarády.
"Vlastně je to taková neoficiální zkouška našeho sboru," prozradila mu Rachel cestou. "Potřebujeme zkoušet a jelikož jsou přes prázdniny skoro všichni tady, tak jsme se domluvili, že se budeme scházet i teď. Stejně bychom se vídali, tak proč si u toho rovnou nezazpívat, že?" usmívala se jako sluníčko. Blaine se musel smát. V jejím hlase byl vždy přítomen jakýsi sebevědomý tón. Jakoby si byla vším co říká stoprocentně jistá, jako by měla vždycky pravdu. Na jednu stranu mu to připadalo celkem roztomilé, ale také ho to trochu děsilo. Při představě, že by ona byla jeho dívkou, začínal trochu panikařit.
"Kolik vás v tom sboru vlastně je?" vyptával se.
"Dvanáct. Ale teď tu všichni nejsou. Myslím, že jich dost znáš. Jen nevím, jestli si na ně pamatuješ."
"Dnes jsem si vybavil nějakou malou blondýnku a kluka, co je na vozíčku. Jména bohužel nevím. Jsou oni taky ve sboru?" zkoušel to.
"Ten kluk se jmenuje Artie a ano, je ve sboru. A ta blondýnka by mohla být Brittney. Myslím, že se si s námi kdysi také hrávala. Bydlí celkem nedaleko od domu tvých prarodičů," uvažovala Rachel. "A ještě si určitě musíš pamatovat Tinu a Mercedes."
Blaine se snažil vzpomenut. "Ano, myslím, že si na ně matně vzpomínám."

Vstoupili do malého bistra, kde bylo, jak si Blaine ihned všiml, malé pódium a piáno. Takže pochopil, proč se děcka ze sboru schází zrovna tady. Rachel se okamžitě hnala k hloučku asi osmi lidí, kteří se spolu vesele bavili.
"Děcka, tohle je Blaine," jala se ho představovat. "Někteří z vás si na něj určitě pamatují. Kdysi sem jezdil za babičkou a dědečkem. Jeho dědeček je Jack Anderson, co má zelinářství," vysvětlovala jim.
Všichni se s ním šli okamžitě vítat a postupně se mu představovali nebo připomínali. Podle toho, jestli ho znali, nebo ne. Takže za chvíli už si Blaine připomněl Artieho, Tinu a Brittney a seznámil se s Finnem, Samem, Puckem a Santanou. A když se k nim ještě za chvíli připojila blondýnka, která je doteď obsluhovala a představila se mu jako Quinn, pochopil, že i ona je součástí sboru.
"A kde je Kurt?" zeptala se přísně Rachel svých kamarádů.
"Kurt?" zajímal se Blaine.
"Ano, to je poslední člen sboru, kterého ještě neznáš, a už tu dávno měl být. Mercedes není přes léto ve městě, ale Kurta nic neomlouvá," zamračila se.
"To je ten kluk s modrýma očima?" zeptal se ještě Blaine a Rachel nepřítomně přikývla. Blaine se posadil a vzápětí si uvědomil, na co se to zeptal. Jak si o něm mohl proboha zapamatovat zrovna tohle? Z přemýšlení ho ale vytrhl ostrý hlas Rachel.
"No konečně! Nemůžeme na tebe věčně čekat. Máš sólo, měl bys tu být jako první!" hartusila směrem k příchozímu. "A teď se ještě seznam tady s Blainem. Blaine," otočila se na něj. "Tohle je ten opozdilec, Kurt."
"Ale my už se známe. Ahoj," vysvětloval Blaine a podával Kurtovi ruku. Kurt se na něj jemně usmál a pak se šel posadit na druhou stranu stolu, kde se dal do řeči s Tinou a Quinn.
"Žádné vybavování," zavelela Rachel. "Musíme zkoušet. Dnes jsem nám domluvila na léto dvě vystoupení. První bude na farmářském trhu a druhé na slavnosti na konci léta," oznámila opět tím generálským hlasem a mezi sboristy to nadšeně zašumělo. "A proto nesmíme otálet. Takže Kurte," zavolala na něj a ukázala přísně, aby šel na pódium. "Ukážeme alespoň tady Blainovi, co jsme zač," prohlásila a zářivě se na Blaina usmála. Členové sboru se mezitím seřadili na malém pódiu a spustili.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 LeNa LeNa | 27. září 2012 v 23:07 | Reagovat

Áááá já bych tu Rachel přiškrtila :D

2 Barča Barča | 28. února 2015 v 0:52 | Reagovat

Joooo! Já zbožnuju když se prvně Kurt zamiluje do Blaina, protože tak to bylo doopravdy :D super!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama