W. P. Program - 27. kapitola

14. října 2011 v 12:00 | Tessee |  Glee Fanfiction - W. P. Program



... Zatímco Kurt vyřizoval maily a telefony kvůli práci, Innie se opalovala na terase. Najednou se od vchodových dveří ozval hlas, který už hrozně dlouho neslyšela. ...



27. KAPITOLA

Blaine seděl ve své malé kanceláři v restauraci a probíral se účty. Vůbec se mu nedařilo se soustředit. Pořád musel myslet na sen, co se mu v noci zdál.
"Ty si mě chceš vzít?"
"Samozřejmě..."
Seděl a hleděl do papírů, co ležely před ním.
"Jamie, je tu Tom," oznámil mu Rick. Blaine nepřítomně pokýval hlavou a Tom vešel dovnitř.
"Ahoj Jamie," pozdravil ho, ale Blaine mu nevěnoval pozornost a jenom pokýval hlavou. Tom ho chvíli pozoroval a čekal, co se bude dít. Ale nedělo se nic. Jako by byl ponořený uprostřed svých myšlenek.
"Jamie?" zkusil to opatrně znovu Tom.
Ještě chvíli se nic nedělo. Pak se na něj Blaine podíval a z ničeho nic se zeptal: "Co bys řekl svatbě?"
"Cože?" polekal se trochu Tom. "Jamie, víš, že tvojí dceru miluju, ale brát se ještě nechceme," bránil se.
Blaine se rozesmál. "Ale ne Innie. Já myslel mojí svatbu."
"Jo tak," došlo mu to. "Vy se chcete s Kurtem vzít?"
"Kurt o tom vůbec neví. Ale dneska se mi zdál sen, který mi vnukl tenhle nápad. Co si o tom myslíš?"
"Já myslím, že je to skvělé. Ale asi by ses měl radši zeptat Innie, to je tvoje dcera..."
"Ale prosím tě. Vždyť ty už jsi skoro součástí naší rodiny," prohlásil Blaine se samozřejmostí v hlase. "Takže... myslíš, že si mě Kurt bude chtít vzít?" zeptal se a Tomovi to přišlo jako trochu absurdní otázka. Pokaždé když je spolu viděl, byl si stoprocentně jistý, že oba toho druhého milují víc než cokoliv na světě.
"Jasně, že jo," prohlásil a Blaine se podvědomě usmál. Pak si uvědomil, že za ním Tom kvůli něčemu původně přišel.
"Co jsi vůbec původně chtěl?"
"Chtěl jsem se zeptat, jestli nevadí, když vezmu Innie na víkend pryč. Chci jí překvapit, když bude mít ty narozeniny."
"Jasně, jeďte. Jenom se mi pak musíte ozvat, že jste v pořádku," ozval se v něm jeho otcovský pud.
"To je samozřejmost. Díky," dodal Tom. "To bylo všechno. Nebudu tě zdržovat. Ahoj,"
rozloučil se.
"Ahoj."
"Jo," otočil se ještě Tom ve dveřích. "I když si myslím, že to ani nebude potřeba, držím palce s tou žádostí."
"Děkuju."
Když Tom odešel, ponořil se Blaine zpět do svých myšlenek. Začal v duchu plánovat, jak a kdy se Kurta zeptá. Na tváři se mu při tom rozlil zářivý úsměv.
Rick z ním po chvíli přišel a chtěl mu něco sdělit, ale když ho našel jak s podepřenou hlavou a trochu vtipným, zamilovaným výrazem hledí do prázdna, rozhodl se vyřešit tu věc raději sám a zanechat Blaina jeho myšlenkám.

Zatímco Kurt vyřizoval maily a telefony kvůli práci, Innie se opalovala na terase. Najednou se od vchodových dveří ozval hlas, který už hrozně dlouho neslyšela.
"Haló, rodino. Je tu někdo?"
"Babi?" zavolala nevěřícně Innie a vběhla do domu, kde spatřila tmavovlasou, trochu podsaditou a usměvavou ženu.
"Babi!" vrhla se jí kolem krku. "Co ty tu děláš?"
"No, jednak jsem vás neviděla už snad půl roku a pak... někdo tu bude mít narozeniny, ne?" usmála se na svou vnučku.
"Ty jsi ta nejlepší babička na světě!" objala ji Innie.
"A ty jsi nejlepší vnučka, zlatíčko," dala jí babička pusu na čelo.
"A kde je dědeček?"
"Ále znáš ho. Prohání se po vinici, jako by se to tam bez něj tu chvilku neobešlo," zakoulela očima a Innie se rozesmála. "Přijede pozítří."
"Skvěle," dodala Innie a obě se šly posadit na terasu.

"Tak co je nového? Jak se má Tom? A táta?" vyzvídala babička.
"Babi, ty ani nevíš, co se všechno v posledních několika týdnech stalo!" vyjevila se Innie.
"Proboha co?"
"Samé skvělé zprávy, neboj. Ale je to docela šokující."
"Tak povídej," dychtila babička.
"Tak nejdřív... s Tomem je všechno OK, jsme spolu, máme se rádi, nic se nezměnilo," zaculila se.
"To ráda slyším. Už jsem si na něj zvykla," přikyvovala.
"Babi," zakroutila Innie hlavou.
"No a dál? Co ty šokující zprávy?"
"Týkají se táty. Babi..." Innie dala krátkou dramatickou pauzu a pak sdělila: "Táta je gay."
"Já to tušila!" zvolala vítězoslavně babička.
"Jak to?" divila se Innie.
"Víš, po maminčině smrti jsme ho s dědou vždycky nabádali, aby si někoho našel. Jenže tvůj táta nechtěl a vždycky to jenom přešel poznámkou, že kromě naší Sally už miloval jenom jednoho člověka, a ten už je taky po smrti. A nebo že Sally byla jediná žena, kterou kdy miloval. Vždycky mi tak nějak přišlo, že ten druhý člověk byl muž. Ale nechtěla jsem se ho na to vyptávat."
"Wau," vydechla Innie. "No, babi, měla jsi pravdu. Ten člověk byl opravdu muž. A co víc... on pořád žije."
"Vážně?" vykulila babička oči a usmála se.
Innie přikyvovala. "Jo. Právě teď sedí u nás v pracovně a vyřizuje si pracovní telefony."
"Páni," vydechla. "Ale jak se to všechno stalo?"
"No, to jsem takhle jednou hledala na půdě tátova stará CDčka a našla jsem místo nich takové album fotek..." dala se Innie do vypravování a babička ji s napětím poslouchala.

Kurt si promnul obličej. Z toho koukání do počítače se mu už trochu začínalo chtít spát. Potřebuju kafe, pomyslel si, protáhl se a vyšel z pracovny do kuchyně. Hlasy z terasy nevnímal a vařil si kávu, když se za ním najednou ozval hlasitý výkřik: "To je on!"
Kurt se tak lekl, že se málem opařil. Otočil se aby zjistil, co se stalo a spatřil Innie, jak na něj ukazuje a vedle ní stojí podsaditá žena.
"Babi, to je Kurt," zahlásila Innie, když vešly dovnitř.
"Ráda vás poznávám, Kurte," podávala mu Inniina babička s úsměvem ruku.
"Já vás taky," oplatil jí pozdrav trochu vyděšeně Kurt a kulil na ni svoje modré oči.
"Kurte neboj, tohle je jenom moje babička Mary. Z maminčiny strany," vysvětlovala Innie.
"Aha. Promiňte, nevěděl jsem, že jste přijela. Přišel bych dřív..."
"To je v pořádku. Innie mi mezitím dopodrobna povyprávěla celý váš příběh," prohodila Mary zahákla se automaticky Kurtovi do rámě a vedla ho na terasu.
"To je hrozné, co jste musel prožít. Vy i Jamie. Chci říct... Jak že se táta jmenuje, Innie?" zeptala se vnučky.
"Blaine," pomohl jí Kurt.
"Ano, Blaine, děkuju. Je hrozné, co jste s Blainem museli zažít. Ale dobře to dopadlo. Víte, po smrti naší dcery jsme se ho s manželem snažili přesvědčit, aby si někoho našel. A teď už vím, proč nechtěl. Je dobře, že už má vás. Vy jste moc milý muž a určitě Blaina z celého srdce milujete. To já poznám," prohlásila Mary a stále držela Kurta za ruku.
"Děkuju, to ano," usmál se na ni Kurt.
"Babi, neumačkej ho tátovi," napomenula ji vnučka a babička Kurta trochu pustila.
"Promiňte, já už jsem taková. Každého hned objímám," zasmála se a Kurt s ní.

Proseděli a propovídali si na terase celý zbytek odpoledne. Babička Kurta po chvíli přinutila, aby ji oslovoval Mary a k večeru už díky ní měl pocit, jako by do téhle rodiny patřil celý život. Měl pocit, že laskavější a srdečnější ženu snad nikdy nepotkal.

"Mary?" divil se Blaine, koho to vidí, když přišel domů.
"Blaine," vyhrkla radostně babička a hned se k němu hrnula, aby jej objala.
"Pojď k nám a posaď se. Všechno už vím a tady s Kurtem už jsme se dokonale seznámili."
"To je dobře," usmál se Blaine a políbil Mary na tvář. Měl svou tchyni moc rád. Po tom, co mu zemřeli oba rodiče, Mary se vždycky dokázala postarat o to, aby se necítil moc smutný a zároveň aby na ně nikdy nezapomněl.
Posadil se vedle Kurta, dal mu pusu a Mary spokojeně pokývala hlavou.
"Konečně budete po těch letech zase pořádná rodina," zahlásila a všichni se hlasitě rozesmáli.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ell Ell | 14. října 2011 v 14:33 | Reagovat

Jéé Blaine má štětsí, že má takovou tchýni :)...babička Mary je užasná, stará dáma :)

2 Lucille Lucille | Web | 14. října 2011 v 23:14 | Reagovat

Tak jsem se konečně pročetla až sem. To je tak krásně pohodová povídka :) A babička je skvělá ;)

3 Niky Niky | Web | 24. září 2012 v 9:06 | Reagovat

nadhera. Usmivam se jak mesicek na hnoji. Jsou dokonala rodinka...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama