W. P. Program - 23. kapitola

4. října 2011 v 13:00 | Tessee |  Glee Fanfiction - W. P. Program


... Vyskočil z gauče a šel se s dcerou přivítat, jako by ji neviděl kdo ví jak dlouho. Innie to překvapilo. Koukla se na Kurta a všimla si jeho zklamaného, smutného pohledu. ...





23. KAPITOLA

Blaine se vrátil z restaurace úplně vyřízený. Ale poprvé v životě se vracel a věděl, že na něj čeká muž jeho života. A přál si, aby to tak bylo už navždy.
Vstoupil do domu a ucítil, že se z kuchyně line vůně. Když tam došel, uviděl Kurta, jak něco vaří. Sice strávil celý den v restauraci, ale Kurt mu prostě s vařečkou v ruce připadal děsně sexy.
Jeho přítel si ho evidentně nevšiml a jen něco míchal. Blaine k němu tedy potichu došel, objal ho a políbil na krk.
"Co bude dobrého, lásko?" zeptal se.
Kurt se v první chvíli trochu lekl, ale když si uvědomil, kdo přišel, usmál se.
"Trochu jsem se zabavil. Peču," ohlásil.
"Prima. Tak já se převléknu a hned jsem u tebe," políbil ho na tvář a odešel.
Kurt nalil těsto do formiček a strčil je do trouby. Mezitím se Blaine vrátil a posadil se na gauč. Unaveně se opřel a zavřel oči. Kurt si vedl něj přisedl.
"Těžký den?"
"Jo, dneska to bylo obzvlášť náročné. Pořád nějaké problémy."
"To je mi líto," řekl Kurt a pohladil ho po zádech. Blaine ho vděčně chytil za ruku. A zrovna ve chvíli, kdy se k němu Kurt naklonil a chtěl jej políbil, ozvalo se: "Ahoj tati."
Blaine okamžitě Kurtovi uhnul, vyskočil z gauče a šel se s dcerou přivítat, jako by ji neviděl kdo ví jak dlouho. Innie to překvapilo. Koukla se na Kurta a všimla si jeho zklamaného, smutného pohledu.
"Tati, děláš, jako bys mě neviděl týden."
"No promiň, to už se s tebou nemůžu ani přivítat?"
Innie jen zakroutila hlavou a už to radši nekomentovala.
"Co bude dobrého?" zeptala se, když ucítila vůni.
"Peču muffiny," zahlásil Kurt.
"Mňam!" vyhrkla. "Tati, proč taky někdy nepečeš? Vaříš pořád, ale nepekl jsi snad nikdy."
"Jak to? K narozeninám jsem ti přece někdy dort upekl, ne?" snažil se vzpomenout.
"Jo, ale to mi bylo tak šest, tati," protočila oči.
"No dobře. Na sladké prostě nejsem," bránil se.
"Ještě že tu teď mám Kurta," prohlásila Innie a objala modroočka. Kurt se zasmál a šel zkontrolovat své sladké dílo.
"Jo, tati, mohl bys jít prosím se mnou do pokoje? Mám tam pavouka," prosila Blaina.
"Jasně," zasmál se a následoval svou dceru, která vždy šílela i kvůli malinkatému pavoučkovi.

"Tak kde ho máš?" zeptal se, když vstoupili do pokoje.
"Nikde, tati," přiznala Innie. "Chci s tebou o něčem mluvit," dodala a zavřela za sebou dveře.
"O co jde?" nechápal Blaine a koukal na svou velmi vážně se tvářící dceru.
"Hele, tati..." nevěděla jak začít.
"Pane bože," vykulil na ni oči. "Innie, nechceš mi snad oznámit, že jsi v tom, že ne?!"
"Ne! To teda nejsem!" zhrozila se a Blaine si viditelně oddechl.
"Hele, já vím, že ses celý můj život tvářil, jako by u tebe sexuální život nikdy neexistoval, ale..."
"Innie!" vyjekl Blaine, částečně v rozpacích. Nemohl uvěřit tomu, jaké téma to jeho dcera nasadila.
"Tati, tohle je důležité!"
"Ale já se o tomhle s tebou bavit nechci," vrtěl nesouhlasně hlavou a měl se k odchodu.
"Vždyť ani nevíš, co ti chci říct!" zastavila ho rázně. Blaine se musel trochu zklidnit, ale pak svolil.
"No dobře, tak co?"
"Tati, já jenom chci, abys věděl, že... že přede mnou se nemusíš stydět a můžeš klidně Kurta držet za ruku. Klidně mu můžeš dát i pusu. Mě to nevadí."
Blaine znovu nemohl uvěřit tomu, co řekla a zase vykulil své lískové oči.
"Ty sis toho všimla?" zeptal se trochu provinile.
"Toho si jaksi nešlo nevšimnout. Vždycky když přijdu, odskočíš od něj, jako kdybys byl puberťák, kterého přistihli rodiče, jak dělá nepřístojnosti."
Blaine sevřel oči a vydechl.
"Já vím. Ale je to tak divné. Nikdy jsem si nikoho domů nepřivedl. Já prostě nevím, jak se před tebou chovat."
"Jako před kýmkoliv jiným, tati. Já neříkám, že musím vidět všechny detaily. Ale pusa nebo objetí mi nevadí."
"Vážně?" ujišťoval se.
"Vážně. Myslím, že to Kurta docela mrzí, že se k němu takhle chováš," naznačila mu.
"On ti něco říkal?" vyděsil se Blaine.
"To ani nemusel."
"Díky, zlato," řekl a vděčně svou dceru objal.
"Mám tě ráda, tati. Chci abyste byli oba šťastní, když jste si toho museli oba tolik prožít."
Blaine dal Innie pusu na tvář.
"Jdu si s ním promluvit. Musím se mu omluvit," řekl a odešel. Innie si spokojeně sedla na postel a vrátila se ke knížce, kterou měla rozečtenou.

"Tak co, ulovili jste ho?" zeptal se Kurt, když se Blaine vrátil.
"Koho?" nechápal. Na Inniinu výmluvu úplně zapomněl.
"Toho pavouka."
"Aha. Ne, my jsme nelovili pavouka."
"Ne?"
"Ne. Innie mi tak trochu promlouvala do duše."
"Innie tobě?" smál se Kurt.
"Jo. Trochu se nám najednou vyměnili role," zamyslel se nad tím Blaine a sám se tomu musel zasmát.
"Pojď sem, lásko," stáhl si Kurta vedle sebe na gauč. "Chci se ti omluvit."
"Za co?" nechápal jeho přítel.
"No... jak jsem se k tobě choval před Innie."
"Aha," pochopil Kurt.
"Já jenom... ona mě nikdy s nikým neviděla. A mě to najednou přišlo divné," sklopil provinile oči. "Ale ujistila mě, že jí pusa nebo objetí nevadí."
"To jsem rád," řekl Kurt a přitulil se k Blainovi. Chvíli seděli v objetí a nic neříkali. Až pak Blaine prohodil: "Kurte?"
"Hm?"
"Dáme si teď ty muffiny?"
Oba muži se na sebe podívali a hlasitě se rozesmáli.
"Jdu pro ně," zvedl se Kurt a šel naložit pár svých sladkých výtvorů na talíř.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Domík Domík | 4. října 2011 v 16:35 | Reagovat

Muffiny, uuááá. Teď jsem na ně dostala chuť :D Super kapitola. Celý ten příběh je takový strašně milý :)

2 Tessee Tessee | 4. října 2011 v 18:22 | Reagovat

Děkuju :-) já ráda píšu milé a pozitivní příběhy :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama