Změna je život - 3. kapitola

20. září 2011 v 19:00 | Tessee |  Mé výtvory - na pokračování


Rodiče odjíždějí na svatební cestu a Lucy s Tomem musí hospodařit sami. Stráví celý týden věčnými hádkami, a nebo si půjdou z cesty...





3. KAPITOLA

"Tati, nemůžeš mě tu s ním jen tak nechat," domlouvala mu naléhavě Lucy. "Já to s ním týden sama nevydržím."
"Lucy prosím tě, ty vyvádíš jak malá. Vždyť je to jen týden," odvětil.
"Ty to prostě nechápeš. My se nesnášíme. Udělá mi tu z toho peklo."
Peter jen zakroutil hlavou.
"A co moje narozeniny. íští týden mám osmnácté narozeniny a ty tu ani nebudeš."
"Oslavíme je až se vrátíme, neboj."
Lucy se zakabonila. "A navíc jdu poprvé do školy. To mám jít jako sama?" ptala se vyděšeně.
"Snad jsi nechtěla, abych tě tam odvedl jako prvňáčka," smál se.
"Spíš jsem čekala nějakou morální podporu. Vždyť tam nikoho neznám!"
"Ale Lucy, bude tam přece Tom. Sice chodí do nižšího ročníku, ale jsem si jistý, že kdybys něco potřebovala, tak..."
"Tati, haló!" skočila mu do řeči. "Nesnášíme se. Ten mi rozhodně s ničím pomáhat nebude. Já bych to od něj ostatně ani nechtěla," ofrňovala se uraženě. Petera její chování začínalo štvát.
"Tak dost. Já už se s tebou nebudu trápit. Snažil jsem se s tebou vyjít po dobrém. Ale od teď je mi to jedno, abys věděla. Ty se vůbec nesnažíš. Prostě odjíždíme s Kate na líbánky. A ty si poraď. Jsi skoro dospělá, tak se tak sakra chovej!" uzavřel to a odešel.
"Bože já vás všechny nesnáším!" rozčilovala se opět Lucy a schválně křičela tak, aby to táta slyšel.

***

Druhý den, když rodiče odjížděli, nepřišla se s nimi ani rozloučit. Byla pořád naštvaná a nechtěla je ani vidět. Seděla v pokoji a jen zamračeně koukala z okna, jak nakládají zavazadla do auta.
Tom se sice také netěšil, že bude muset týden hospodařit s Lucy sám, ale byl rozhodnutý, že ten čas stráví s Davidem, pokud zrovna nebude ve škole.
"Mějte se tam hezky. A užijte si to!" loučil se s matkou.
"Děkuju, zlato. A dávej na Lucy pozor. Bude ve škole nová, tak jí se vším pomáhej, ano?"
"Ale mami," podíval se na ni vzdorovitě.
"Žádné ale. Je to tvoje sestra, tak se k ní tak koukej chovat, ano?"
"Dobře," řekl nakonec otráveně. Věděl, že nemá cenu o tom s matkou diskutovat. Pořád ještě nebyla schopná pochopit, že on a Lucy se opravdu nesnesou a nezáleží na tom, že se jejich rodiče vzali.
Stál na chodníku před domem a mával, dokud bylo auto rodičů vidět. Pak se vrátil dovnitř a šel si udělat snídani.
Byl poslední den prázdnin a Tom měl v plánu trávit ten den s Davidem. Byli domluveni, že ho jeho přítel před polednem vyzvedne a pak pojedou na oběd a do kina.

Lucy seděla na posteli a přemýšlela, jak to udělat, aby se s Tomem viděla co nejméně. Hrozně jí kručelo v břiše, ale slyšela, že si bratr dělá snídani a za žádnou cenu nechtěla jít dolů, když tam je on.
Pane bože, co budu celý ten týden dělat? pomyslela si. Od chvíle, co se sem přestěhovali, tu pro ni byl táta. Sice na něj baly hrozně naštvaná, ale přece jen to byla jediná osoba, které mohla věřit a případně si jí pomohl. Jenže teď byla najednou na všechno sama. Sice se blížily její osmnácté narozeniny, ale momentálně se cítila opravdu jako prvňáček, který půjde do poprvé školy. Čím déle nad tím vším přemýšlela, tím více ji to všechno děsilo. Z myšlenek ji vyrušil o chvíli později až Tom, který vtrhl do pokoje.
"Za chvíli odcházím. Vrátím se až večer," oznámil otráveně.
"Dělej si co chceš," pronesla se stejným výrazem Lucy a snažila se, aby to vyznělo, jako že ji to vůbec nezajímá. Ve skutečnosti ale v duchu řvala nadšením. Její problém, jak nestrávit čas v blízkosti svého bratra, byl vyřešen. Napadlo ji, že alespoň na něčem se shodnou. A protože nehodlala přihlížet tomu, jak si Tom vybírá oblečení, kterého měl mimochodem dvakrát tolik, co ona, vydala se konečně na velmi pozdní snídani.

Ozval se zvonek a Lucy, i když věděla, že to nebude nikdo pro ni, se zvedla od snídaně a šla otevřít. Za dveřmi stál vysoký blonďák. Lucy si vzpomněla, že je to jeden z Tomových kamarádů, které viděla na svatbě.
"Ahoj," pozdravil ji s úsměvem. Lucy to trochu překvapilo. Snad ještě nikdo, koho tu potkala, se na ni neusmál.
"Já jsem David. Jdu za Tomem," vysvětlil jí a Lucy přikývla.
"Je nahoře. Strojí se."
David se zasmál a zavolal do patra něco česky, čemuž nerozuměla. Pak se obrátil zase na ni.
"Ty jsi Lucy, viď?"
Lucy přikývla, ale nic neřekla. Překvapilo ji, že se k ní někdo chová mile.
"Moc toho nenamluvíš, co?"
"Ani ne," přisvědčila. Nebyla to pravda. Doma ve státech by mu už dávno vymluvila díru do hlavy, ale tady se prostě necítila dobře.
"Jak se ti tu líbí?" zeptal se.
"Moc ne."
"Jak to?" divil se David.
"Nikoho tu neznám," přiznala se Lucy.
"Tak my tě s Tomem s někým seznámíme, jestli chceš," nabízel jí David. "Nechápu, že to ještě neudělal sám," kroutil hlavou. Jenže vzápětí si uvědomil, jak si jeho přítel na Lucy neustále stěžoval. David vůbec nechápal proč. Teď, když ji poznal, mu přišla jako poměrně milá holka. Akorát trochu ztracená v místě, kde nikoho nezná a nikomu nerozumí.
"My se s Tomem zrovna moc nemusíme," utrousila Lucy a přemýšlela, jak může mít její příšerný nevlastní bratr tak milé kamarády.
V tu chvíli už ale seběhl Tom ze schodů, řekl Davidovi něco česky a políbil ho. Lucy zůstala chvíli stát a zírat, než jí došlo, že tenhle kluk bude zřejmě něco víc, než Tomův kamarád.
"Tak ahoj," loučil se s úsměvem David a Lucy mu zamávala. Tom se na ni ani neotočil a táhl Davida ven.
Vrátila se ke své snídani. První člověk, se kterým se dá mluvit, a on je to gay. Ach jo, pomyslela si nešťastně.

"Proč se s ní vůbec bavíš?" prohodil trochu naštvaně Tom.
"Vždyť není vůbec tak hrozná, jak jsi mi říkal. Myslel jsem, že to bude nějaká nafoukaná fúrie a přitom je to celkem milá holka."
"Vůbec není milá!" ohradil se Tom. "Je hrozná. A nechci aby ses s ní bavil."
David jenom zakroutil hlavou. "Víš, že si přiděláváš zbytečné starosti? Jsem si jistý, že kdyby ses k ní choval trochu přívětivěji, byla by na tebe taky milejší."
"Na čí straně vůbec jsi?" řekl naštvaně Tom.
"Na svojí," odpověděl David a objal svého přítele kolem ramen. Tom se sice trochu ošil, ale nedokázal na něj být dlouho naštvaný. Chtěl si poslední den prázdnin se svým přítelem v klidu užít a ne se zbytečně hádat kvůli té protivné holce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Luna Luna | 24. září 2011 v 9:03 | Reagovat

Docela s Lucy soucítím, musí to být těžké bez přátel v cizí zemi...ale tak trochu mi přijde že kdyby byla milejší, a snažila se nemuselo by to být tak špatné :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama