Změna je život - 2. kapitola

11. září 2011 v 23:49 | Tessee |  Mé výtvory - na pokračování


Lucy s Peterem se konečně stěhují z hotelu ke Kate a Tomovi domů. Jaké budou začátky jejich společného soužití?





2. KAPITOLA

"Tak vítejte doma," prohodila s úsměvem Kate a políbila svého manžela.
Od svatby uběhl týden a Lucy s Peterem se mohli přestěhovat, protože jejich věci konečně dorazily. Lucy pořád ještě nebyla nadšená, ale po týdnu stráveném v hotelu, s chrápajícím otcem v pokoji, se těšila, že se konečně v klidu vyspí.
"Jenom mi řekněte, kde budu bydlet, ať si tam můžu začít nosit věci," odvětila otráveně.
"Prozatím budeš bydlet s Tomem. Bohužel tu nemáme víc pokojů, ale už s tatínkem sháníme větší dům. Pak budete mít samozřejmě každý svůj pokoj," řekla Kate, zatímco Lucy na ní nevěřícně zírala s otevřenou pusou.
Obrátila se na otce: "To jako myslí vážně?"
"Ano, zlato," odpověděl.
"To snad není pravda. Já ale nemůžu bydlet s ním! Přece nebudu bydlet v jednom pokoji s klukem, kterého neznám!" vyšilovala.
"Zlato je to jenom dočasně. Věř mi, že najdeme nový dům co nejrychleji to půjde!" snažil se ji Peter uklidnit.
"Ne, já s ním bydlet nebudu!"
"Tak hele," ozval se Tom, který do té doby jen stál na schodech a sledoval situaci. "Nemysli si, že jsem nadšený z toho, že se s tebou musím dělit o svůj pokoj. Ale neboj se, pokud jde o to, že nechceš sdílet pokoj s klukem, tak zaprvé jsme teď sourozenci..."
"Nevlastní," přerušila ho Lucy. Tom na ní vrhl dost naštvaný pohled.
"A zadruhé o tebe rozhodně nemám zájem."
Lucy se urazila. "A tím chceš jako říct co?!"
Tom se odmlčel, aby se uklidnil a nezačal na ni taky křičet. Pak odpověděl: "Že jsem gay."
To Lucy vyrazilo dech. Zatvářila se trochu trochu vyjeveně. Proti gayům vůbec nic neměla, ale v rodině ho mít zrovna nemusela. Pak pomalu řekla: "OK. Myslím, že si teď půjdu dát věci nahoru."
Popadla jednu s krabic označených velkým 'L' a vyrazila po schodech nahoru. Tom jenom zakroutil hlavou, podíval se na matku a prohodil: "Tohle nebude nikdy fungovat." Pak odkráčel otráveně do kuchyně.
Kate se na Petera nešťastně podívala a on ji objal.
"Neboj, nakonec se srovnají. Uvidíš. Jen jim musíme dát trochu času, ať si zvyknou."

***

"Tak vypadni už konečně z té koupelny!" ozvala se z prvního patra naštvaná Lucy.
"Ani náhodou," odpověděl jí stejně nepříjemným tónem Tom.
Peter a Kate, kteří seděli zrovna u snídaně, uslyšeli dupání po schodech. Za chvíli už se v jídelně objevila Lucy a rozčilovala se: "Tati, já nutně potřebuju do koupelny. A ten blbeček tam otravuje už snad půl hodiny!"
"Zlato, ještě chvilku to snad vydržíš, ne? Přece nikam nespěcháš," snažil se ji táta uklidnit.
"Tady jde o princip!" nedala se.
"Lucy, Tom je zvyklý mít tu koupelnu sám pro sebe. Budeš muset být trpělivá, než si zvykne, že se o ni musí dělit," vložila se do toho Kate. Ale Lucy na ni jen hodila nevraživý pohled.
"Proč se sakra musím všemu přizpůsobovat jenom já?! Já jsem tady ta, kdo musí bydlet na jiném kontinentu!"
"Lucy, teď už toho mám vážně dost!" rozčílil se Peter. "Není důvod, abys tu na Kate křičela. Tom i ty jste na tom stejně. A už milionkrát jsem ti vysvětloval, že nový dům sháníme co nejrychleji to jde. Chápu, že jsi naštvaná, ale uvědom si, že v životě nebude pořád všechno jen podle tebe."
Lucy se naštvaně otočila a s dupáním opět vyběhla nahoru. "Já vás nesnáším. Oba!" nezapomněla zakřičet.
Peter se zuřivě zvedl a povalil židli, na které předtím seděl. Ale Kate ho zarazila.
"To nemá cenu. Je naštvaná a tvoje rozčilování nepomůže. Však ona se časem srovná, uvidíš."
Peter se na ni usmál a políbil ji. Pevně doufal, že má pravdu. Od té doby, co přijeli, měl kvůli Lucy neustálé výčitky. Mrzelo ho, že se jeho dcera tak trápí. Ale Kate nade všechno miloval a věděl, že jinak to udělat nešlo.

"Volno," zahlásil s poťouchlým výrazem Tom, když konečně opouštěl koupelnu. Lucy bylo jasné, že tam byl tak dlouho schválně, aby jí co nejvíc otravoval život. Když procházela kolem, strčila do něj a pak s hlasitým zabouchnutím zapadla do koupelny.
Tom protočil oči a vydal se do svého pokoje, který teď musel sdílet se svou nevlastní sestrou. Nesnášel všechny její věci a nesnášel i ji. Kvůli ní přišel o své soukromí, o pohodlí jedináčka a o soboty s matkou. Nenáviděl to, jak se jí snažila podlézat jen proto, aby se jí zavděčila. Věděl, že Lucy je to stejně jedno. Neustále se nad ním povyšovala. Nikdy si nenechala ujít příležitost mu připomenout, že ona je z Ameriky a on jen z mrňavého státu uprostřed Evropy. Upozorňovala na každou chybičku v jeho angličtině. A v neposlední řadě pořád dávala najevo, jak nesouhlasí s jeho sexualitou.
Vždycky měl pocit, že už se nad to za ty roky povznesl. Nejvíce se tím trápil na základní škole, kde na něj byly děti zlé a posmívaly se mu. Ale co chodil na střední, přestal si s tím dělat starosti. Našel si kamarády, kteří ho vždycky podrželi a nakonec i přítele, kterého miloval. Jenže teď, když mu svou nelibost dávala najevo ona, osoba, která s ním sdílela pokoj a musel se s ní, kvůli matce, snažit vycházet, ho to štvalo více, než kdy předtím.

"Nečum," obořila se na něj, když se vrátila z koupelny. "Jo, já zapomněla, že ty jsi vlastně gay," dodala pohrdavým tónem. Jako by to byl nějaký výstřední životní styl, co si může sám zvolit. Tom nehodlal její narážky dál poslouchat a odešel.

Lucy se svalila na postel a chtělo se jí brečet. Nesnášela to tu. Neměla žádné kamarády, neznala místní jazyk a nevěděla, jak by se měla zabavit. Do konce prázdnin zbýval ještě skoro týden a tudíž se spolužáky se ještě neznala. A lidé z okolí byli tak uzavření. Lucy se několikrát byla projít, ale všichni, koho potkala, koukali akorát do země nebo do prázdna a nevnímali. Nikdo neodpovídal na její pozdrav. Připadalo jí, že snad celá tahle země jí nesnáší. Byla zoufalá.
Se slzami v očích zapnula svůj počítač a připojila se na internet. Byla to její jediná záchrana - spojení s domovem. Jenže jen co navštívila svou facebookovou stránku a zjistila, že kamarádi nejsou online, jí došlo, že ve státech je ještě noc.
"To je peklo," pronesla s povzdechem, počítač zase zaklapla a vzala si knížku, kterou měla rozečtenou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Luna Luna | 20. září 2011 v 14:16 | Reagovat

Tohle začíná také dobře.....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama