W. P. Program - 5. kapitola

1. září 2011 v 12:00 | Tessee |  Glee Fanfiction - W. P. Program

... Po tvářích mu už zase stékaly slzy. Sedl si do stále vyhřátého písku a dal průchod svým emocím. ...


5. KAPITOLA


Blaine se procházel po pláži. Slunce už pomalu začínalo zapadat, všichni lidé odešli, jen jemu se ještě nějak nechtělo domů. Vzpomínal.
Vzpomínal na to, jak se s Kurtem seznámili. Jak spolu poprvé byli na kávě v The Lima Bean. Jak mu Kurt na o Valentýnu prozradil, co k němu cítí. Vzpomínal na jejich první polibek a na společné chvíle na Daltonu. A v neposlední řadě vzpomínal na to nádherné léto, kdy vznikla ona líbací fotka. Po tvářích mu už zase stékaly slzy. Sedl si do stále vyhřátého písku a dal průchod svým emocím.

Retrospektiva

"Lásko, budeš mě fotit ještě dlouho?", zeptal se Blaine, když už asi patnáct minut pózoval u jednoho stromu, co se Kurtovi hrozně líbil.
"Ještě čekám, až bude správné světlo."
"A kdy to tak přibližně bude?"
Kurt se, rádoby znalecky, podíval na oblohu a Blaine se rozesmál.
"Děláš, jako bys tomu kdoví jak rozuměl."
"Taky, že jo. Nastudoval jsem si přece tu příručku."
Blaine pozoroval svého přítele, který zíral do nebe a vypadal nádherně. Přiblížil se k němu, vzal mu foťák z ruky a políbil ho. Při tom se pokusil polibek vyfotit.
Když se později probírali fotkami, oba dva užasli, jak krásně se mu ten okamžik podařilo zachytit. Společně vytvořili album z nejlepších záběrů léta, tenhle snímek orámovali červeným srdcem a Kurt dolů připsal: "Love you forever."

Blaine se díval na moře. Slunce už zapadlo a kolem začínal být klid.
"If you have a minute why don't we go
Talk about it somewhere only we know?
This could be the end of everything
So why don't we go
Somewhere only we know?
"
Blaine si notoval song, který tenkrát zpíval Kurtovi s Warblers, když přestupoval zpět na McKinley. Tenkrát ho ani nenapadlo, jak brzo ten konec přijde.
Podíval se na mobil, kolik je hodin. Zjistil, že má celkem deset nepřijatých hovorů od Innie a zprávu: "Kde jsi? Bojim se! Ozvi se mi! Innie." Zavolal jí tedy nazpět, ujistil ji, že se mu nic nestalo a vydal se k domovu.

"Tati, tohle mi nedělej! Bála jsem se, že sis něco udělal."
"Proč bych si prosím tě něco dělal? Jsi normální?"
"Já myslela... kvůli tomu včerejšku," odvětila opatrně.
"Jo tohle," snažil se nedat najevo, že ho to opravdu hodně vzalo. "Innie nedělej si z toho těžkou hlavu. Je to už minulost. Nic kvůli čemu bych si měl něco udělat, jasné?"
"Jasné," přikývla Innie a táta ji objal.

"Tati?", zahuhlala Innie a Blaine podle tónu poznal, že po něm něco bude chtít.
"Ano?"
"Když už jsme v takové dobré, objímací náladě... nevadilo by, kdybych jela na týden do New Yorku?"
"Cože?", nechápal Blaine. "Co tam budeš dělat?"
"Mysleli jsme si s Tomem, že bychom si udělali takový menší výlet."
"Aha. A jak vás to prosím tě napadlo?"
"Dneska, když Tom dostal dovolenou."
"Zlato, moc se mi nelíbí, že poletíš až na druhou stranu států," vrtěl nesouhlasně Blaine hlavou.
"Ale bude tam se mnou Tom! Tatííí," zaúpěla a hodila na něj psí pohled.
Blaine si povzdechnul. Někdy mu prostě nedocházelo, že jeho dcera už je téměř dospělá a chce mít svůj život.
"No tak dobře," svolil nakonec. "A kdy pojedete?"
"Zítra ráno," pípla.
"Zítra ráno?! No tos mi to tedy oznámila brzo!"
"Oznámila bych ti to dřív, kdyby ses netoulal po nocích," bránila se. "Tom dostal tu dovolenou dneska a jenom proto, že musí v tom New Yorku ještě něco zařídit. Proto se musí letět už zítra."
"Dobře Innie, pustím tě s Tomem do New Yorku, ale budeš se mi neustále hlásit, jestli jste v pořádku, jasné?"
"Jasné!", vykřikla, radostně tátu objala a běžela si balit.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 dorea dorea | E-mail | Web | 1. září 2011 v 14:04 | Reagovat

Innie nastupuje :D to jsem zvědavá, jak se bude Kurt tvářit až se mu před dveřma zjeví Blaineova téměř dospělá dcera a bude pro něho mít příběh :D díky a těším se na pokračování :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama