W. P. Program - 11. kapitola

7. září 2011 v 13:00 | Tessee |  Glee Fanfiction - W. P. Program


... Do očí se mu hnaly slzy vzteku a smutku. Opět si opakoval tu věčnou otázku, na kterou neexistovala odpověď: "Proč já?" Začal listovat albem a přemítal, co dělat, čemu věřit. Obracel stránky a doufal, že mu nějaký vnitřní instinkt poradí. ...







11. KAPITOLA

Blaine nevěděl jak se dostal domů, ale nějak se mu povedlo se tam dopravit. Teď seděl na pláži, kterou měli na dohled z terasy, tiskl k sobě album "Léto 2011" a dumal. Hleděl na moře a přemýšlel, jestli mu agent Neil lhal, nebo ne. Tak strašně moc chtěl, aby to byla pravda. Dvaadvacet let si nepřál nic jiného, než moct Kurta znovu obejmout, znovu přitisknout rty na ty jeho. Znovu se mu podívat do modrých očí a říct mu, jak moc ho miluje. Zároveň se ale celou tu dobu snažil smířit s tím, že už to nikdy nebude moct udělat. Měl pocit, že další zklamání už by nejspíš nepřežil.
Do očí se mu hnaly slzy vzteku a smutku. Opět si opakoval tu věčnou otázku, na kterou neexistovala odpověď: "Proč já?" Začal listovat albem a přemítal, co dělat, čemu věřit. Obracel stránky a doufal, že mu nějaký vnitřní instinkt poradí. A najednou si vzpomněl na svůj ranní pocit, že tohle bude skvělý den.
"Když se nad tím zamyslím, tohle vážně je skvělý den. Dozvěděl jsem se, že se můžu přestat skrývat, nemusím mít strach, že mě jednou přijde někdo odkrouhnout. A taky mi řekli, že Kurt žije," snažil se vyjmenovat si všechna pozitiva.
"Kurt žije. Kurt žije. On žije." Opakoval ta slova stále dokola a čím víckrát je řekl, tím více mu dávala smysl. Mozek konečně začínal tuto skutečnost přijímat.
"Pane bože, Kurt žije. Teď právě je někde v New Yorku a já tu jen tak sedím!" Najednou jako by mu to všechno docvaklo. Rychle se zvedl a běžel domů. Tam naházel pár nejnutnějších věcí do tašky a vyrazil na letiště.
Až když seděl v letadle mu teprve došlo, že nezná jeho jméno ani adresu. Jediné co věděl, že vlastní malou realitní kancelář v New Yorku. Nebylo to moc informací, ale Blaine byl rozhodnutý, že když to bude nutné, obejde všechny malé realitky, které tam jsou.

***

"Konečně doma," vydechla Innie, když s Kurtem vystoupili z letadla. Ještě je sice čekal kus cesty autem, ale byla ráda, že už je zase na zemi.
"Teď tě odvezu do hotelu, pak pojedu domů, co nejdřív promluvím s tátou a hned ti dám vědět, abys mohl přijít," shrnula svůj plán.
"Dobře," souhlasil Kurt. Nejradši by jel hned za Blainem, ale byl po letu tak unavený, že se těšil, až se natáhne.

"Ahoj tati!" zakřičela a čekala, odkud z domu se jí ozve odpověď. Ale táta neodpovídal. Zkusila to tedy ještě jednou.
"Tati, jsem doma!" Znovu se nikdo neozval.
Innie prošla všechny místnosti, kde by se táta mohl nacházet, ale nikde nebyl. Zkusila mu tedy zavolat, ale hlasová schránka značila, že jeho mobil je vypnutý.
"Divné," prohodila a podívala se na hodiny. Bylo po osmé a tudíž restaurace zrovna zažívala nápor zákazníků. "Možná je tam," napadlo ji a vydala se do tátova podniku. Ale ani tam nebyl a když se po něm ptala, tátův spolupracovník Rick jí pouze sdělil, že mu volal, aby to za něj pár dní vzal, že letí do New Yorku.
"Do New Yorku?" divila se Innie. "Co by dělal v..." Najednou se ale zasekla. "Díky, Ricku," prohodila a rychle se vydala zpět domů.

Vběhla do tátovy pracovny a zamířila ke stolu, kde si skladoval veškeré důležité papíry. Nemusela dlouho hledat. To, po čem pátrala, leželo hned navrchu - dopis z FBI.
"Sakra!" ulevila si. Vůbec se jí nelíbilo, jak se to všechno vyvrbilo. Chtěla to všechno tátovi sdělit opatrně sama. Ona nejlíp věděla, jak s ním mluvit. Nevěděla, co všechno mu řekli a navíc, Kurt byl teď tady. Takže pokud jel za ním, stejně ho nenajde.
Zoufale se zhroutila na svou postel, vzala mobil a napsala Kurtovi sms: "Mám špatnou zprávu. Táta není doma. Letí do NY. Nemůžu se mu dovolat. I."

Kurt už spal, když mu přišla zpráva od Innie. Události posledních dní ho poněkud vyčerpávaly. A přestože chtěl počkat, až mu Innie dá vědět, jak to všechno jde, usnul hned, jak ulehl na postel.

***

Blaine se konečně ubytoval v hotelu a mohl si lehnout. Byl nesmírně unavený. Zjistil, že se mu Innie několikrát pokoušela dovolat. Ale protože s ní nechtěl nic řešit, než Kurta najde, napsal jí jen zprávu, aby ho teď pár dní nesháněla. Nevěděl, jak moc by mu Innie pomohla. Nevěděl, že jeho láska je teď právě v Californii a dychtí se s ním setkat. Jak moc starostí by si ušetřil, kdyby Innie prostě zavolal. Jenže osud to chtěl prostě jinak.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ell Ell | 7. září 2011 v 16:59 | Reagovat

Sakra ten osud je ale svině :D...takhle chudáky trápit..

2 Peťa Peťa | 7. září 2011 v 18:02 | Reagovat

hh, dobrá kapitola! :) kazdy ide inym smerom, ale nakoniec ich osud i tak da dokopy :D

3 Tessee Tessee | 7. září 2011 v 20:23 | Reagovat

No kdyby se hned dali dohromady, to by to bylo o ničem :-D

4 Peťa Peťa | 8. září 2011 v 14:58 | Reagovat

[3]: To je jasné :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama